Dech
Soom
Obsahy(1)
„Někdy se v životě dostaneme do obtížného bodu, v němž jako bychom se ani nedokázali nadechnout,“ říká jihokorejský režisér Kim Ki-duk, jehož snímky se Karlových Varů účastní téměř každoročně. V jeho čtrnáctém filmu se v takovém životním okamžiku ocitají dva lidé, kteří by se jinak neměli šanci setkat. Výtvarnice Yeon žije zaopatřený, ale prázdný život v luxusním domě po boku nevěrného a lhostejného manžela. Trojnásobný vrah Jin obývá celu s dalšími třemi odsouzenci a čeká na smrt. Televizní zprávy o jeho pokusech o sebevraždu vyburcují Yeon z apatie. Vypraví se za Jinem do vězení a naváže s ním podivný, nesymetrický vztah. Žárlivý manžel se jej pokusí ukončit, ale i on se jeho prostřednictvím začne měnit. Dech je dalším z Kim Ki-dukových komorních dramat o životních vyděděncích, vyprávěných nezaměnitelně strohým, ale přitom zvláštně poetickým stylem, který se většinou obejde beze slov. (MFF Karlovy Vary)
(viac)Videá (1)
Recenzie (74)
Je to celkom dobrá dráma od Kim Ki-Duka. Má dosť dobrý príbeh o žene, ktorá síce má manžela a dieťa, ale so svojim životom nie je spokojná a cíti, že jej niečo chýba. Keď sa zo správ dozvie, že uväznený vrah, ktorého čaká poprava sa už niekoľký krát neúspešne pokúsil o samovraždu, rozhodne sa ho navštíviť a postupne medzi nimi vzniká zvláštne puto. So spracovaním som spokojný, ale dalo sa to podať aj o trochu lepšie. Hlavným a zároveň vlastne aj jediným problémom je to, že režisér to vlastne vôbec nenatočil svojim typickým spôsobom, ktorý mi výborne sedí. Zápletka už na prvý pohľad pôsobí nadmieru zaujímavo a obsahuje množstvo klasických prvkov, ktoré sa v jeho tvorbe bežne nachádzajú, vzťah k násilníkovi, nerozprávajúci hrdina, problémy v manželstve, voyerstvo a iné, len tentoraz je to podané už len takým obyčajným spôsobom, ako keby to už bola len práca z povinnosti a nedal do toho srdce, kvôli čomu mi tu chýba tá špecifická atmosféra a aj poetiky tu nie je až tak moc. Ale našťastie aj takto mi to sadlo, väčšinu času sa na to veľmi dobre pozerá, stále je tu toho plno, čo sa mi páči a k tomu ako bonus som sa po celý čas zo zvedavosti tešil, či práve režisér predstavuje riaditeľa väznice a našťastie nesklamal. Len tá verzia štyroch ročných období mohla byť podaná trochu inak, toto mi prišlo skôr úsmevné a aj záverečná tretina je už o niečo slabšia. Takže celkovo sa mi to páči. S hereckým obsadením som nadmieru spokojný, sympatická Park Ji-A, len to spievanie jej moc nejde, poteší mimokórejská výpomoc Chen Chang ako väzeň a k tomu ešte Ha Jung-Woo, ktorého vždy rád vidím. Réžia a technická stránka sú len mierne nadpriemerné, tentoraz ma Kim Ki-Duk po réžijnej stránke sklamal, ako som spomínal, pôsobí to až príliš neautorsky. Takže skutočne keby to natočil svojim bežným štýlom, dopadlo by to omnoho lepšie, ale aj tak nemám dôvod dávať horšie hodnotenie, bavilo ma to aj v tomto podaní. 72% ()
Když čtu tu zdrcující kritiku, připadám si trochu hloupě. Jenže mně se Dech líbil. Možná jsem potřebovala, aby mi šel Kim naproti, možná se mi jen trefil do nálady. Obvykle mívám ze všech těch jeho „samaritánek“ osypky, jenže tentokrát mám pocit, že ona se vůbec nesnaží zachránit jeho, ale zachraňuje sebe. A to se mi líbí. ()
Sum je dalším krokem v Kimově minimalistickém pojetí vyprávění příběhu. Otázkou zůstává, jestli je to krok správným směrem. Na druhou stranu by to nebyl Kim, kdyby nešel do extrému. Dostává se tak na hranici (možná kousek za ní) pochopitelnosti "obyčejnými smrtelníky". Slova plýtvající dechem nahrazuje převážně mimikou, výrazem ve tváři, očích, gesty a pohyby. Zvláštní spojení vězně odsouzeného k trestu smrti a podváděné ženy, kterým dochází v jejich životech dech, vyžaduje divákovu obzvlášť velkou pozornost a vnímavost. Kim je prostě o něco složitější :-) ()
Já bych opravdu neházel Dech do odpadu, určitě je to zajímavý počin, jen v dobré společnosti ostatních Kim Ki-Dukových filmů trošku zapadá, působí malinko rozpačitě, včetně toho co by měl vlastně divákovi sdělit - jinak zůstává ta klasická poetika obrazu a symbolu, v tom je pan K. mistr. Ještě popřemýšlím a zauvažuju, zatím 6,5/10 PS: druhý den - na druhou stranu po delším uvažování člověku příjde že je Dech zbytečně odtažitý a jako by se nikoho netýkal - ani postav, ani režiséra a ani diváka... má potom takový film nějakou cenu? asi nemá... za to, že snímek udrží diváka ve zvědavosti jak to dopadne dávám nakonec 5/10 ()
Filmový básník Kim Ki-duk tentokrát narazil. Dech bohužel neobsahuje nic nového a celý film je jenom laciná báchorka o tom, kterak se citově vyprázdněná žena zamiluje do vězně odsouzeného na smrt. Nijaký scénář a rádobypoetické okamžiky dávají pocit, že tohle natočil někdo, kdo se za Kim Ki-duka jen vydává. ()
Reklama