The Good Life
Réžia:
Stephen BerraKamera:
Patrice Lucien CochetHudba:
Don DavisHrajú:
Mark Webber, Zooey Deschanel, Harry Dean Stanton, Bill Paxton, Chris Klein, Patrick Fugit, Drea de Matteo, Bruce McGill, Donal Logue, Darcy Fehr, Deborah Rush (viac)Obsahy(1)
Jason (Mark Webber) pracuje ťažko deň čo deň na benzínovej pumpu za mizerný plat. Po večeroch pomáha svojmu senilnému priateľovi Gusovi (Harry Dean Stanton) v jeho kine premietať staré klasické filmy. Musí sa tiež starať o mamu, pretože jeho otec spáchal samovraždu a nič, okrem darčeka pre syna, ktorý sa Jason obáva otvoriť, po sebe nezanechal. Jeho život plný ťažkej práce a márneho snaženia o platenie účtov sa zmení, keď jedného dňa stretne v kine zvláštnu a záhadnú Frances (Zooey Deschanel). Pomáhajú si v ťažkých chvíľach života, ktorým sa snažia prepletať. Sú si oporou, zbližujú sa, stávajú sa z nich spriaznené duše. Ale veci nemusia byť také, ako sa zdajú. (Resty)
(viac)Recenzie (40)
Až na pár lehce úsměvných momentů konstantní deprese od začátku až do konce. Navíc doprovázená melancholickou hudbou, která jenom podtrhuje atmosféru zmaru a bezvýchodnosti tohoto filmu. Ale přesně takhle mám depresivní dramata rád, takže spokojenost. Jinak snímek stojí na hercích, nejvíc mě zaujala Zooey ve velmi zajímavé roli. Konec trochu překvapil, nevím jestli spíš mile nebo ne, ale každopádně k tomuto snímku tak nějak patří a já tohle pesimistické dostaveníčko hodnotím celkově slušnými 4*. ()
Uf, tak toto bola nečakaná nálož depresie a clivoty. Zvláštna zmes nostalgie a melanchólie sa vlastne tiahne celým filmom a nájdeme ju tu všade - v postavách, v prostredí, ale napr. i v tom, akým spôsobom bol príbeh prerozprávaný. Skrátka celá obsahová i pocitová konštrukcia snímku bola jedno veľké depresívne divadlo, ktoré teda riadne zatriaslo mojim vnútrom. Tu nešlo iba o hlavnú postavu a jej bezútešný, smutný život, kedy mal človek pocit, že nech urobí chalanisko hocičo, aj tak to dopadne zle, ale niečo podobné vlastne prežívala každá postava vo filme. Hlavne chudák Gus. Napríklad jeho posledné momenty, tak tie boli teda po pocitovej stránke neskutočne geniálne vykreslené. No a ešte keď sa do toho zamontoval Chaplin... páni, to bola ale riadna pocitová nálož. O obsahovej stránke sa dá vlastne povedať to isté - majstrovsky napísaný scenár, a čo je hlavné, je plný tak krásnych a pritom jednoduchých myšlienok, až z toho človeka príjemne mrazí. Ešte dlho po filme veru bolo nad čím premýšľať. S. Berrovi sa podarila jedna ohromne geniálna záležitosť, klobúk dole. ()
The brain has enough oxygen to support full awareness for 10 to 15 seconds after the heart is destroyed. Go for the head. A lifetime full of pain, who needs 10 to 15 seconds more? Hodně pomalý rozjezd, ale o to lepší je finále. Závěrečný proslov opravdu stojí zato. Ty věty o prvním a posledním krůčku, které vymezují naše životy... Určitě tenhle film stojí za minimálně dvojí zkouknutí. ()
Sledovat Jasona (lehce uvěřitelný, výborný Mark Webber) s poruchou imunitního systému není nic pocitově příjemného, uzavřený mladík má smutek vepsaný v očích a vůbec v celém svém vzezření. Všudypřítomný mráz, chudoba, nezaplacené účty, odpojení elektřiny, starý Gus... Nicméně je to o životě a ze života. "Jde o cestu vpřed a o cestu za námi. Jde o první a poslední krůček, a o každý jeden mezi tím.." P.S. Kdo tento snímek zařadil mezi komedie, nechť se dlouho smaží na slunci nechráněn. ()
Po všech stranách neuvěřitelně depresivní a ničím příjemná podívaná, ve které divák musí známky optimismu nebo štěstí hledat lupou. Na druhou stranu, i když se jedná o přesně ten typ filmu, který buď zkazí náladu nebo prohloubí už tak velkou depresi, (můj případ) neuvěřitelně mě upoutal a donutil mě hlavnímu hrdinovi držet palce, aby se mu konečně poštěstilo. Výborní herci, skvělý scénář. ()
Reklama