Dealer III

No, tak po pravdě mi není jasný, proč se to jmenuje Dealer 3, když s dvojkou to nemá nic společnýho a s jedničkou myslím taky ne (už sem ji viděl před řadou let, tak si nejsem uplně jistej). Tohle je spíš takovej psychologickej sólokapr jednoho týpka, kterej se celejch 5 dní držel a nedrogoval, ale pak to na oslavě svoji dcerky krapet přepísknul. Takže první půlka filmu celkem nudná, žádný přestřelky ani fajty. No, ale druhou půlkou to kluci dánský docela přivostřili. Střeva ven, střeva do mixéru, střeva všude :o). Je to natočený dost syrově, ale tak nějak bez nápadu, na to že tenhle rejža udělal DRIVE, čekal bych víc... (14.09.2020)

V mých očích rozhodně nejlepší díl celé trilogie. Díl se tentokrát točí kolem postavy, která mi byla neskutečně sympatická již v prvním díle. Zlatko Buric si mě dokázal získat a já mu celý snímek držel palce. A pokud koukáte na film, kde vystupuje postava, jejíž osud vám není lhostejný, tak se u něj bavíte podstatně jinak. Taktéž shledávám nejkvalitnějším děj. Tentokrát zde nejde o život nějakému podřadnému lemplovi, protože udělal nějakou píčovinu. Tentokrát sledujete osud zkušeného drogového veterána a jeho konfrontaci s ambiciózním mládím. Možná právě to bylo na celém dílu tak kouzelné. Divák tentokrát nenahlédne pouze lehce pod pokličku zločineckému byznysu v Dánsku. Poklička zůstane celý díl dole a divák sleduje po celou stopáž syrový portrét společnosti. Dovolím si pochválit i to, co jsem v předchozích dílech pochválit opomenul, ačkoli to tam bylo stejně dobré. Řeč je o originálních úvodních titulcích a vynikajícímu soundtracku. Třeba takový zvukový doprovod boje hlavního hrdiny s absťákem, byla pastva pro uši. Potěšil i občasný humor a dovedu odpustit i souhru mnoha náhod, které byly velmi silným hnacím motorem při vývoji děje do tak skvělé podoby. Film se mi skvěle trefil do nálady a filmový orgasmus přece nemohu hodnotit jinak než maximálně. (06.04.2017)

Posledný diel trilógie sa nikam neponáhľa a emócie drží prekvapivo na uzde. A o to väčšou ranou vo finále zarazí posledný kliniec do diváckej “rozkoše” z odhalovania dánskeho podsvetia. Bez znalosti predošlých dielov, v ktorých vedľajšia postava Mila zaujala, ale nenakŕmila zvedavosť, by to nebolo ono. S ich znalosťou sa naopak jedná o vyvrcholenie temnejšie a intenzívnejšie, než divák očakáva. Refn tu zachádza do existencionálnych rozmerov, žánrovú gangsterku povyšuje na čierny obraz skrytých tieňov súčasnej spoločnosti. Dokreslovanie postupného eskalovania psychického vymknutia sa hlavnej postavy zvukovými ruchmi a ponurými hudobnými tónmi je presne ten druh režijnej invencie, ktorý si u autorských tvorcov vážim najviac. Chcem do jednej miestnosti zavrieť hladného Hannibala Lectera a sfetovaného Mila! (27.06.2016)

Pusher III završuje trilogii, která svou autentičností a minimalistickým přístupem k natáčení připomíná některé filmy hnutí Dogma 95, hlavně Rodinnou oslavu režiséra Vinterberga. Přínos toho přístupu spočívá v sice neefektní, ale důsledné konstrukci postavy. Středovým bodem je Milo, stárnoucí mafián, který však nechce ustoupit mladé generaci. V posledním pokračování jsem se opět dostal pod kůži hlavní postavy, sice o něco méně než ve dvojce, ale opět jsem tuto postavu viděl i v té lepší stránce a navzdory ohavnosti Mila, jsem mu začal v jistých chvílích i fandit. Připomnělo mi to Bulgakova Mistra a Markétu, kde se píše, že nic není jen černé, či bíle... i strom totiž vrhá svůj stín. V tomto ohledu bylo vykreslení kmotra Mila opět bravurní. Nemyslím si, že je to nejlepší díl celé série, tím je pro mě mimořádně depresivní Pusher II, který mě jednou dojal a po celou stopáž až nepříjemně znepokojoval. V době kdy píšu tento komentář jsem viděl všechny filmy režiséra Refna do roku 2012, již po filmu Bronson a Drive jsem Refna umístil do svých Top ten režiséru, protože v těchto filmech přidal ještě nezapomenutou stylizaci, která působí jako silný stimul na divákovi emoce. (12.01.2013)

Nejlepší díl celé série. Trojka na první dva díly nenavazuje a to je asi jen dobře. První hodina plyne v poklidu a sledujete nekompromisní praktiky Albánců a jiného lidského póvlu. Jenže závěr byl tak dokonalý, že se těžko hledají slova. Scény, kdy se dva týpci zbavují těla, nemá v tomhle směru konkurenci. Naprosto brutální, realistické a uvěřitelné. Celá triologie je z pohledu filmařiny bravůrní. (16.12.2011)