Dealer II

4,5*/5...Pre mňa o niečo lepšie ako výborná jednotka a dôvod je jasný - väčší priestor pre geniálneho Madsa Mikkelsena. Dvojka síce je pomalšia ako jednotka, ale Refn je tu oveľa rafinovanejší a cez zdanlivú menšiu akčnosť kladie dôraz na charakternosť (resp. bezcharakternosť) postáv a robí to dokonale. Pri tom zachováva to, čo bolo silnou zbraňou aj u prvého dielu - autenticita (postáv aj príbehu). Pár scén je priam vychytávkových, pričom za zdanlivou coolovosťou sa skrýva aj psychológia, a Refn s ňou vie narábať bravúrne aj za pomoci minimalistických prostriedkov... Už chápem, prečo po režisérovi siahol "halyvúd", snáď to chlapa nepokazí, bola by ho škoda... našťastie Drive naznačuje, že má stále svoj ksicht:) (06.12.2011)

Oproti jedničce jsou zde silnější sociální motivy (ať už jde o složitý vztah s otcem či o celkovou komplikovanou „osobní rehabilitaci“ po návratu z vězení) a charakter hlavní postavy není tak snadno čitelný jako v jedničce. Díky těmto odlišnostem se Refn dotýká mnohem více silného sociálního dramatu, kde mafiánské aktivity hrají až druhé housle. V popředí totiž není samotná touha po mamonu, ale spíš hluboká osobní potřeba po uznání ze strany nejbližší rodiny. (26.06.2019)

Druhý Pusher vyniká větší pasivitou – Mikkelsenův Tonny byl už v jedničce ve vleku událostí i "vzorů". To se mu stává v příběhu prodchnutém jistým zvrhlým feťáckým "oidipovstvím" osudné. Mads je úchvatný, zavřený do sebe a směřující k závěrečnému tragickému gestu čistoty uprostřed svinstva. Tragickému proto, že je to gesto nevedoucí nikam – únik neexistuje. V tomto smyslu radikálnější a uzavřenější než jednička, která jakoby před beznadějí přeci jen trochu uhýbala. (26.10.2010)

Navzdory stejnému hodnocení mi jednička připadala podstatně lepší. Jenže Mads Mikkelsen je zkrátka machr, takže i když je jeho Tony neschopný lempl který se radši fláká, protože když se o něco snaží, tak to posere, dívá se na něho skvěle. Refn pozvedl jednoduchý námět gangsterky. Děj v lecčem kopíruje předchozí díl, ale přetéká mu do sociálního dramatu. Kupodivu tím neztratil ani tempo, ani koule. Dvojnásob to platí o závěru, kde Tony konečně vzal osud do vlastních rukou. (01.05.2023)

Tak to bylo vtipný... Tedy jen do té chvíle, než se komedie o jednom smolařském pitomci, jeho stejně postižených kamarádech a taťkovi gangsterovi změní v mírně depresivní rodinnou tragédii. Každopádně dobrý film, zasvěcené jistě potěší i to, že se zde mezi řečí něco málo dozvědí o osudu Franka z jedničky. "Jaké to je, být totální čůrák?" (25.05.2010)