Orel kontra žralok

Mohl to být takový krásně milý film o looserech. Ty já moc ráda. Jeden z hlavních looserů má sice pusu jako Arnold (pro což bych mohla mít i slabost), ale jiank je to naprosto nesympatický debil, ke kterému jsem si za celý film nenašla ani malinkatou pěšinku, ani mravenčí cestičku... Animace milá, hudební podkres je asi - ne asi - určitě to nejlepší z celého filmu a hlavní hrdinka je taková krásně svá, fotogenická. Zbytek bohužel směs nejrůznějších divně trapných lidí a scének, které dávají dohromady velké nic o ničem. Jako milovník ujetých postaviček Wese Andersona a spol., jsem hodně, ale hodně zklamaná... (05.11.2011)

Zcela jistě existuje spousta vynikajících režisérů, kteří natočili úžasné filmy, ale po lidské stránce jsou to arogantní, samolibí a egocentričtí nesnesitelníci. Z toho co jsem od Taiky Waititi zatím viděl jsem si zcela jistý, že je to jeden z nejnadanějších, nejmilejších a nejvtipnějších nerdů režisérské komunity. Jeho pohled na lidi a vztahy mezi nimi je neotřelý a laskavý, svým weirdo postavám rozumí a co je důležitější, umí o nich vyprávět tak, že i nepodivínům dojde, že emoce jako bolest ze ztráty blízkých, neopětovaná láska nebo naopak láska bezvýhradná, jsou univerzálním katalyzátorem pro nás všechny. Pro neempatické jedince bude Orel kontra žralok nepochopitelná blbost o tom, jak podivínka potkala retarda. Pro mě je tento film pohlazením a současně pobídkou, abych se pustil i do ostatních starších kousků tohoto výjimečného režiséra. Doufám, že ho Hollywood nezkazí a že se od něj dočkáme ještě mnoha podobných kousků. (04.06.2021)

Celovečerní debut Taika Waititiho je skvěle ulítlý - chvilku novozélandský Wes Anderson, chvilku zase roztomile naivní geekovská indie komedie. Ta jeho manýra je spíš dětská, ale velmi příjemná...průhledná...odzbrojující...plus krásné animace a hudba, budoucí dvorní herec Jemaine Clement... Vše našroubované na estetiku trapnosti a bizarní subžánr mullet-komedií...forma účesu a úděsného šusťákového oblečení...back to '90s... :-) (18.04.2020)

Tímhle filmem jsem se opravdu protrápil. Nevylučuju, že ústřední dvojice looserů se obyčejným mladým lidem ve skutečnosti podobá mnohem více, než 99 procent filmových postav, já jsem je ale měl za totální, nepřesvědčivé, nereálné, skrz na skrz podivné mimoně, ze kterých mi vůbec nebylo dobře. Oddechnout jsem si od nich mohl při pohledu na dalších dvacet podobných ichtylů. Nebo mě z té všudypřítomné podivnosti mohl vytrhnout neméně bizarní animák o jablíčku a ohryzku. Závěrečné titulky už hodně dlouho nechutnaly tak sladce. Režisér Waititi se jistě projevil jako netradiční tvůrce, nemůžu se ovšem zbavit dojmu, že to bylo na můj úkor- v podstatě se na to nedalo koukat, o nějakém požitku nebo radosti nemá vůbec smysl mluvit. (16.03.2018)

Možná jsem to úplně nepochopil, možná jsem se na tento filmek jen špatně vyspal. Nesedlo. Dokoukal v pohodě, zasmál se, nejednou dojal. Lily byla neskutečně čistá duše a film pro mě na ní stál. Jarrod na mě působil až moc vyumělkovaně. Konec velmi silný, jak to umí T. Waititi satiricky vyobrazit. Jeho styl žeru, tady jsem ale lehce narazil. Krátká stopáž ale nudu víceméně odrazila... (20.09.2019)