Réžia:
František DanielScenár:
František DanielKamera:
Alois JiráčekHudba:
Wiliam BukovýHrajú:
Vladimír Menšík, Gabriela Vránová, Felix le Breux, Marcela Martínková, Eva Miláčková, Josef Kemr, Libuše Havelková, Aida Glosová, Věra Tichánková (viac)Obsahy(1)
Vše začíná ve chvíli, kdy do ústavu přicházejí dva muži. Pan Houdek, který se jde podívat na malého Honzíka Slavatu, nemanželské dítě své kolegyně, které chce adoptovat, a mladý Standa Hurych, který tu nastupuje na místo řidiče. Hezká ošetřovatelka Magda považuje omylem za otce Standu a jeho reakce ji rozzlobí. Když si však paní Houdková vynutí, že k adopci nedojde dřív než bude znám pravý otec dítěte, nabídne se Standa Magdě, že otce vypátrá. Hned se také do nelehkého úkolu pustí. Začíná témeř detektivní pátrání v němž nechybí řada komických zápletek, situací plných zmatků, bláznivá honička s policisty a překvapivé rozuzlení celého případu, samozřejmě s nezbytným "štastným koncem". (oficiálny text distribútora)
(viac)Recenzie (40)
"Proč jste obelhala nádražní orgán železniční správy, přeběhla koleje a pronikla do nástupního prostoru bez jízdenky. Proč jste fotografovala nádraží." Bróďova rolička nádražáka je nejlepší z celého snímku. Film je obsazen velmi dobře, co role nebo rolička, tak skvělý herec nebo herečka. Příběh o hledání tatíka jednoho dítěte z kojeneckého ústavu je ale dost naivní a hodil by se spíše jako pohádka pro dospělé. Hlavní pátrající dvojice Vláďa Menšík a Gabriela Vránová se k sobě dobře hodí. ()
Velmi zajímavá záležitost střídající několik žánrů. Jemný humor, který se občas zvrhne do krásného absurdna, či "bláznivé" legrace, také romance z kojeňáku, detektivní nádech i vážné drámo. Určitě bych rád vyzdvihl skvělou režii i kameru a dobový hudební doprovod. Film je také nevídaně multikulturní, objeví se zde několik národností, a dokonce i česky mluvící černoch. Zkrátka rodinný filmeček hlásající nutnost spořádané budoucnosti pro budoucího občana, který dokáže velmi mile překvapit. ()
Koukám, že vlastně toho Menšíka vůbec neznám. Před časem Ikarův pád, teď tenhle roztomilý příběh o hledání táty, je to čím dál lepší. "Prokristapána, vy se taky někdy smějete?" "Proč se ptám? Třeba proto, že vás rád slyším odpovídat." "Tlamoun mexickej, von vůbec nejí, jenom jim takhle skrz ty žábry cedí ten plankton. A máma, ta si plave bůhví kde." To jsou hlášky, na které díky tomuhle krásnému filmu nezapomenu. ()
Vždycky, když se na scéně objevil Standa v podání Vladimíra Menšíka, rozlila se po obrazovce sluneční záře. Pak nastal vodopád slov, který byl pokaždé násilně utnutý. Menšík byl mistr ve vypravování a bylo parádní ho poslouchat, ale tady jeho role moc prostoru k vypravování nenabízela. Každopádně byl Standa velký sympaťák a Gabriela Vránová byla příjemná. ()
Menšík řekne šestkrát (6 x) „pro Krista Pána“. Dále Menšík řekne čtyřikrát (4 x) „Ježíš“. Jestli s Marjá nebo bez Marjá je už jedno. Próóóč??? Komunisté přece oficiálně hlásají, že Bůh neexistuje! Rebel Menšík si to tam propašoval sám a cenzura už nestačila zasáhnout? Nebo toto je nějaký ilegální film, který cenzuře pronikl mezi prsty? Cenzura zaspala! Příběh s debilnim rozuzlenim. Zednářská symbolika: 32:36 – Menšík: merkel sign; 52:32 – další znak, něco podobného; 1:00:03 – merkel sign. ()
Galéria (4)
Zaujímavosti (2)
- Když se Standa (Vladimír Menšík) a Magda (Gabriela Vránová) vrací večer autem do kojeneckého ústavu a odbočí ze silnice na úzkou polní cestu, která do ústavu vede, je ze záběru zabírající vůz vidět, že je venku úplná tma. Z dalšího záběru z vnitřku vozu je ovšem vidět, že vůz jede po nasvíceném městském bulváru a kolem se míhá velké množství lamp pouličního osvětlení. (spiritus)
- Natáčelo se v Praze a ve Velkých Sezemicích. [Zdroj: Filmovamista.cz] (M.B)
Reklama