Réžia:
Alan RickmanKamera:
Seamus McGarveyHudba:
Michael KamenHrajú:
Emma Thompson, Phyllida Law, Sheila Reid, Arlene Cockburn, Sean Biggerstaff, Alan Rickman, Sandra Voe, Sandy Neilson, Christian ZanoneObsahy(2)
Ten den byl takový mráz, že zastavil dopravu a tím i čas. Ale těch osm lidí jako by jej nevnímalo dva chlapci záškoláci, pro které je pobyt v mrazivých pobřežních skalách pořád lákavější, než vysedávání ve školních škamnech. Dvě babky, žijící už jen nekrology a pohřby. Teenageři Alex a Nita, prožívající první okamžiky vzájemného okouzlení. A především fotografka Frances a její matka Elspeth, svádějící spolu věčný boj, v němž se mísí láska a nenávist, starost a nepochopení...
Čtyři dvojice různého věku, čtyři příběhy, odehrávající se ve skotském přímořském městečku, míjející a prolínající se tak jako stopy ve sněhu...
(Česká televize)
Recenzie (56)
Jasný dôkaz toho, že Alan Rickman nebol len fantastickým hercom, ale že mal na to byť aj výborným režisérom. Škoda, že tých snímkov nemá na konte viac. Na úspech mu tu v podstate stačili iba výborne hrajúci herci (Emma Thompson - to je istota) a mrazivé prostredie poloprázdneho prímorského mestečka. A samozrejme dialógy, ktoré v prvom momente divákovi nič nepovedia, len sa tak zdá sa, že si postavy medzi sebou trkocú iba také obyčajné, nezáživné veci, avšak keď sa nad tým človek lepšie zamyslí, tak až potom mu dôjde, aké veľké divadlo v skutočnosti videl. A v tom práve bolo to režisérovo majstrovstvo čo sa tohto snímku týka. Výborná a hlavne nezabudnuteľná záležitosť. 80/100 ()
Tento snímek má několik nepřehlédnutelných předností, způsob, jakým se chopil režie Alan Rickman, je fantastický, dokázal vytvořit půvabnou atmosféru a mým očím velice příjemné pokoukání.. Emma Thompsonová se svou matkou ve filmu i v reálu byly tak skvělé a přirozené, že jsem jim věřila každé slovo a nejvíc poutaly mou pozornost.. No a nemohu nezmínit klavírní doprovod, něžný a krásný.. ()
Syngergie. Film předkládající synergii, na niž se i můžete napojit, pocítíte to, ale nevysvětlíte. Vědomí a vnímání lidí z jednoho venkovského kraje, jak přikládá k některým motivům, pojmům, obrazům či představám, jež jimi probíhají v ten samý čas. Oheň, vzdálená země, melodie, porod, cigarety, hemeroidy - smrt - je jedno, kolem jakých uzlíků se právě spřádá jemná tkanina, na níž lze divákovi zachytit cosi jako společný dech... moře zamrzlo, jeho rytmický pohyb však pokračuje na pobřeží, v lidech - probíhají jim v srdcích i myslích stejné záchvěvy, postupující čeření, jako by bylo lze pozorovat běžící vlnu. Synergie. Spojitost. Pospolitost, již není možno dokazovat či hájit (co ví kapka v moři o vlně), o niž se nelze opřít, jíž se nelze dovolat, a která jenom je - uchopitelná a použitelná tak efemérně jako představa, že některá z postav slyší filmovou hudbu. Ale dojemná. *** Nebudu filmu ubírat hvězdičku proto, že se jeví příliš laskavý, lidumilný. Protože není - ten obraz pospolitosti nemá utěšit, každý tak jako tak zůstává sám na svoji bolest, ten pohled je dostupný až povznesenému srdci a mysli, a pak už zase není útěchy zapotřebí. Snímek o společném dechu, spřahání sil, jež tvoří chvějivý obraz viditelný jen z výšky, jež není dostupná těm, kdo se obrazu účastní. Ale přesto, že synergii mohou jen tušit a nikdy se jí dovolat, jedno je zřejmé - představte si to pusto a prázdno, to mrtvé ticho mezi lidmi, tu hrůzu a marnost, rozpadlost, kdyby nebyla. Tenhle film je tak vlastně niterným důkazem její existence, okouzleně ji předvádí, aniž by nás potřeboval těšit, i na tom, jak se tady zalíbezněně usmívám. ()
Zimní host si možná nenajde každého diváka, ale toho kdo má slyšící srdce a otevřenou mysl určitě osloví příběhy čtyř párů, které se odehrají v jednom velmi chladném zimním dnu, kdy se každý z protagonistů potýká s určitými obavami, hledáním, či nadějí z budoucnosti. Intenzivní, čisté, přitom ale úžasně přirozené s velkou hloubkou citů, kde excelovala krásná Emma Thompson se svou matkou. A symbolický závěr už byl jen tou poslední lahůdkou. Škoda, že Alan Rickman zůstal zatím pouze u této skvělé režijní prvotiny. A já mu tleskám. ()
výrazově silný film s příjemnou kamerou i hereckými výkony. Příběh je poeticky melancholický a střídají se v něm rádoby všední rozhovory tří dvojic. Svůj velký díl k atmosféře dodává i prostředí zamrzlého městečka u moře. Ale ani toto všechno u mě nevyvolalo dostatečně silný zážitek pro vyšší hodnocení, takže jen silnější 3*, avšak bez chuti si to zopakovat. Přesto doporučuji náročnějším divákům a vidím tady na skóre, že si své oblíbence našlo a zaslouží si je. ()
Galéria (24)
Fotka © Image Entertainment
Zaujímavosti (5)
- Alan Rickman a Sean Biggerstaff se po tomto natáčení setkali také během účinkování ve filmech Harry Potter a Kámen mudrců (2001) a Harry Potter a Tajemná komnata (2002). Následně se setkali také s Emmou Thompson ve snímku Harry Potter a Relikvie smrti - část 2 (2011). (Elbarto08)
- V 2:46 počas úvodných titulkov má režisérske cameo Alan Rickman. (Elessar.)
- Alana Rickmana k zájmu o látku vyprávějící příběh matky s dcerou inspirovaly rozhovory s jeho dlouholetou hereckou kolegyní Lindsay Duncan, která mu vyprávěla příhody se svou matkou, v té době již trpící Alzheimerovou chorobou. Seznámil ji s herečkou a dramatičkou Sharman Macdonald, která na základě toho napsala divadelní hru a později i filmový scénář. (makimarketa)
Reklama