Tsunami: Následky

Zapomeňte na další zemětřesení v New Yorku, které pak následně všichni překonají díky heroickému činu obyčejného Američana. Tsunami vás už od začátku vrhne do katastrofy nevídaných následků a destrukce, která má reálný základ a soustředí se především na to, jak se s tím vyrovnat. Tento film není o patriotismu, ale o nezlomné vůli žít a vyrovnání se s následky ztráty svých blizkých. (10.01.2009)

Hodně silnejch okamžiků, rozhodně emocionálních až do morku kostí, ale už po chvilce sem koukala na hodinky a nebavilo mě to. Co mě zaujalo asi nejvíc bylo pálení neidentifikovanejch mrtvol, který začaly časem zapáchat a nikdo je nestíhal odklízet, čehož se ujali všudypřítomný mniši. Proti nim se postavili přeživší, který hledali svý příbuzný, ale neměli šanci je najít, pže těla byly už spálený. Nešlo mi ani tak o tuhle konkrétní věc, ale o to, že obě strany dělaly správnou věc, ale žádná nesouhlasila s tou druhou. (23.07.2008)

O triedu lepšie ako pátosom prekypujúci snímok Nič nás nerozdelí (2012). Rovnaká téma, úplne iné spracovanie, aj keď ani tu sa pri pár scénach tvorcovia tomuto pukerlíkovému nešváru neubránili, bolo to však v norme, pričom sa to celkom stratilo v mori prirodzenosti a reálneho vykreslenia tejto smutnej udalosti. Čo mi najviac vadilo, tak to bola úplne zbytočná novinárska linka ohľadom thajskej vlády a jej vyvlastňovaniu pozemkov na nové hotely. V týchto pasážach snímok strácal na emotívnej sile a kontraproduktívne tak skĺzaval do nudy politikárčenia a údajnej "senzácie". Nebyť toho mohlo ísť o fantastickú katastrofickú drámu s reálnym spracovaním, hlavne keď tiež uvážime výborné herecké výkony väčšiny zúčastnených. Aspoň tretina stopáže preč a bola by to emocionálna bomba, takto len slabší nadpriemer. 70/100 (19.05.2016)

První díl filmu přesvědčivý, zkáza, zmatek, šok a utrpení přeživších se produkci HBO podařilo divákovi naservírovat opravdu realisticky. Druhý díl stále působil dost realisticky, zoufalá bezmoc, marné hledání, liknavé jednání úřadů... akorát ta "senzační" novinářská linie mi kdovíjak nesedla: "vláda věděla, že se to stane a nechala k tomu dojít, aby se postavily nové hotely na území zničených rybářských vesnic". Laciné, jakoby z jiného filmu, vždyť ten zbytek se věnuje převážně lidem, jejich křehké psychice i duševní síle. Herci odvedli dobrou práci, Tim Roth byl coby novinář naprosto přirozený, černoška se ztraceným dítětem mi, pravda, víc lezla na nervy než vzbuzovala lítost. A maskér Giny McKee se moc nevyznamenal - na trpící matku a čerstvou vdovu vypadala stále příliš hezky nalíčená (herečka to naštěstí zachraňovala svým projevem). Emocí (slz) v této konkrétní linii vůbec mohlo být víc. Oceňuji, jak se scénář ve většině případů vyhnul klišoidním happyendům, ale popravdě, druhý díl jsem sledovala nečekaně vlažně, skoro jsem se nudila. Výsledný dojem 65%. (15.01.2010)

Decentní depka. Nemůžu se rozhodnout, co si myslím o tom sloučení vyprávění jednotlivých lidských tragédií a investigativní novinářské linky, a možná se nemohli rozhodnout ani autoři, protože film se celou dobu docela sebevědomě odehrává, ale skončí tak nijace. Na druhou stranu, jak jinak by měl asi skončit. Rozhodně velmi oceňuji, že se film věnuje i místním obyvatelům, protože většina filmových a televizních zpracování této živelné katastrofy se věnuje jenom trpícím turistům. (Například Nic nás nerozdělí, jakkoliv ten film miluji. I když tam byly ambice zcela jiné než u této mnohem bezprostřednější a všeobjímajícnější reakce, tak mám potřebu to zmínit.) (30.04.2022)