Edith Piaf

Povedená autobiografie o slavné šanzoniérce Edith Piaf. Herecké výkony jsou famozní hlavně Marion Cotillard, pro kterou očekávám Oskara. Co mi vadilo je, že konec je poměrně natahován a zkrátit ho tak o 15 minut by vůbec nevadilo! Taká mě dostalo, že Edith je v originálním znění interpretkou dvou notoricky známých písní (Milord a Gregorian). Její život je vykreslen velmi důkladně a je vidět, že v životě to neměla rozhodně lehké, ale ani ti, co se o ni starali. Jinak jsem spokojen dostal jsem to co jsem očekával. (04.10.2007)

písničky lkavé a Piaf opravdu důležitá a významná osobnost,... ale proč je většina děje tak nudná? A z toho vyplývající otázka, proč stopáž filmu není kratší? Vím, že vládne takový trend, že životopisné filmy musí mít přes dvě hodiny, ale když se dostanu k někomu, jehož život byl sice důležitý, ale vyplněný jenom fetováním a pitím či nudným pobytem v nevěstinci, nemusím to tam všechno zahrnout. A ještě experimentovat se všelijakými pitomými poskoky sem a tam v čase. V tom aby se čert vyznal. Cottilard ovšem hraje všechny druhy Piaf výborně a i ostatní francouzské osazenstvo, ač mi neznámé, vypadalo slušně. Písničky, jak jsem už řekl, byly slušné jako chanson obvykle, finální Olympia skvělá, stejně jako ty zlomové okamžiky života, ale ostatní jen šedivý balast. Průměr (27.06.2011)

Život Edith Piaf byl jako její písničky: smutný, melancholický ale taky neskutečně zajímavý. Marion Cotillard hraje jako o život a k tomu ta nádherná hudba a pohnutý osud jedné z nejznámějších francouzek... Američané by se měli občas podívat do Evropy, jak se má točit životopis. Výrazná osobnost a její extravagantní život nestačí ke vzniku dobrého filmu, ten musí dostat i zajímavou formu a hlavně duši. La Môme má oboje. (23.02.2008)

S politováním musím oznámit, že jsem kvůli zpívající Edith Piaf alias Marion Cotillard úplně oněměla. Moc bych chtěla sdělit všechny své pocity, které jsem při sledování prožívala, ale slovy se to nedá popsat, to se musí prožít. Tak jak pro mnohé byla Edith bohyní, pro mě je odteď bohyní Marion. S klidným svědomím můžu říci, že po vzoru její písně Non! Je Ne Regrette Rien! nelituji ani jedné minuty strávené u tohoto klenotu! (11.08.2010)

Jako první bych chtěl říct, že Marion Cotillard je tu fakt superexcelentní. Samotný film je natočen hodně dobře a dost scén ve mě vyvolalo emoce. Jen je to prostě hrozně divně rozházené. Bylo dobře, že jsem na to koukal s mámou která zná životopis Edith Piaf, protože jinak bych se moc nechytal (nebo i chytal ale spíš bych různé skutečnosti jen tušil než na beton věděl.) Dahanovi slouží ke cti, že chtěl film trochu oživit, ale s jeho emocionální zručností by bylo lépe kdyby to bylo vyprávěno chronologicky. Hudba výborná a Marion Cotillard ještě jednou, brilantní herecký výkon. (07.02.2008)