Uhol pohľadu

Velmi dobré obsazení vedle dynamického střihu a skoro až zběsile rychlého střídání pohledů se dalo očekávat. Bohužel se nedal očekávat počet těchto pohledů na stejnou věc, který ve výsledku tento film dost sráží. Možná vystřihnout jednu dvě postavy a bylo by to mnohem lepší, ale přesto je děj poměrně nečekaný, překvapivý a svižný. Nevím, zda by takto mohl fungovat jako jedna série 24ky, ale moc tomu nevěřím. Jako svižná jednohubka je to opravdu příjemná 90minut se nezastavující jízda, která trochu působí vykonstruovaně, ale to se jí prostě musí odpustit. (17.04.2008)

O hodnocení jsem dlouho přemýšlel, ale nakonec budu opět hodnej a filmu přiepším. Úhel pohledu si totiž nezaslouží nikterak shazovat. Je sice pravda, že z filmařského hlediska nic moc nového nepřináší a vážný námět je nepříjemně narušován americkou přehnaností a vlastenectvím za každou cenu, ale pro obyčejného popkornového diváka představuje tenhle film takové žně, pro které se určitě vyplatí vymezit si prostor a čas. Velkým kladem je dobře zvolená stopáž, která šlape režisérovi neustále na paty a nutí ho udržovat obrátky na té nejvyšší frekvenci, a pak samozřejmě herci kolem Quaida a Whitakera, jejichž role sice žádnou velkou hloubku nemají, ale každý divák se při pohledu do jejich tváří cítí hned příjemněji. Já ale můžu říci, že bych se cítil stejně spokojeně možná i s partou neznámých herců, protože Travisovi se povedlo stvořit opravdu nenáročný a maximálně zábavný thriller, po jehož zhlédnutí si asi jeden rozmyslí, jestli chce být ještě prezidentem.. (21.01.2013)

"Nejlepší na americké aroganci je, že si nedokážou představit svět, kde nejsou krok napřed." Ve španělský Salamance rozhodně Američané nejsou krok napřed, ale úvodní ztrátu dohání buldok agent Barnes velmi svižným tepem. A mě to hodně bavilo, protože tohle byl ohromnej propletenec pohledů a do akce bylo zapojeno tolik nespolehlivých neznámých, že celá ta akce mohla vyjít jenom ve filmu. Jinak si ovšem myslím, že střílet americkýho prezidenta je zbytečný, protože do hodiny ho může nahradit minimálně šest stejně kvalitně učesaných kandidátů ochotných vyvážet demokracii kamkoli, odkud ze země stříká ropa. (16.04.2018)

Pakliže se mi někdo snaží hodinu tlouct do hlavy, jak moc inteligentní chce jeho film být, aby to pak v závěru úplně zmršil, tak zkrátka nemůžu nebýt na*raný jako capart, kterému někdo sebral strašně hezkou figurku na hraní. Neustálé vracení se na začátek mě napočtvrté začalo silně iritovat, abych ho pošesté s konečnou platností nenáviděl a když už se tvůrci konečně rozhodli, že Dennise Quaida pustí do ulic, aby těm šmejdů rozkopal obě půlky, vytáhnou pointu o vyměklých teroristech, za níž bych dal nejraději někomu do huby. Být to první epizoda sedmé sezóny "Dvacetčtyřky", vrněl bych blahem, takhle zklamaně vypouštím dým a doufám, že si Jack Bauer na Travise vzpomene, až začne likvidovat padouchy i na stříbrném plátně. Honička Salamancou totiž nemá chybu. 5/10 P.S.: Poprvé v životě jsem chtěl, aby Forest Whitaker zemřel hodně krutou smrtí. Damn it! (01.04.2008)

Můj úhel pohledu č.1 je takový, že Willisovi utekla role šitá na míru. Úhel pohledu č.2 říká, že to celé nějak moc rychle uteklo. Úhel pohledu č.3 si zase chrochtá blahem nad parádní automobilovou naháněčku, kterou jsem podobně vykutálenou dlouho neviděl. Úhel pohledu č.4 by si pro změnu dovolil krapet spekulovat nad tím, jak přiopáleným soudruhům všechno tak hladce prošlo a vyšlo. Úhel pohledu č.5 však spekulace rázně utíná tvrzením, že ať to třeba zpere ďas, protože podstatné je, že film nepostrádal šťávu, napětí, ba ani zábavu. A konečně, můj úhel pohledu č.6 by zajímalo, jestli jsou Forest Whitaker s Denzelem Washingtonem v utajovaném příbuzenském vztahu, a kdy bude Zoe Saldana znovu vysílat? (15.11.2011)