Kým si po nás príde

Film s dvěma velikány - jackem Nicholsonem a Morganem Freemanem. Čekala jsem trhlou komedii o dvou dědcích co si na poslední chvíli před smrtí užijou, já se budu bavit, oni pařit. Ale houby. Je to konverzačka, akčnější scény asi jen dvě + milion keců o tom jak má Morgan Freeman úžasný život, ačkoli je chudý a že důležitá je láska a ne peníze ... Mně to teda zas tak nebavilo, i když pár momentů bylo skvělých (23.08.2009)

Příjemně hřeje na duši tento film, jen co je pravda. Jack Nicholson a Morgan Freeman čekají na smrt a tak si jí chtějí pořádně a bez větších trápení užít. Už dříve jsem měl tu čest, film na podobné téma, vidět. Klepání na nebeskou bránu se jmenoval a tenkrát se stal jedním z nejlepších německých filmů vůbec. Nápad každopádně měl, ale prachy, které Jack Nicholson jako prachatý Edward Cole do toho všeho naloží, zdůrazňuje, že v tomto filmu se objeví beztak více volnosti a scénáristi si dokáží více pohrát s postavami. Proč tedy pět hvězdiček filmu, o kterém se stejnak ví jak dopadne, jak proběhne a protože není ničím novým? Jack a Morgan k sobě prostě patří. Stárnou, ví o tom, ale natočili film, který je bude kdykoliv připomínat. Hezky, opravdu hezky se na to všechno kouká, protože jsem měl pocit, jak je to všechno příjemné, a vůbec nepřemýšlel nad tím, co je za útrapy v budoucnu vlastně čekal. Je to tak ladně a hezky natočeno, že to ani nejde. Každopádně jsem byl překvapen. Dva mí oblíbení herci si zde užili, vytvořili na stará kolena povedenou dvojku, která se v davu rozhodně neztratí. Bucket list možná bude mít co říct i v budoucnu, jestli někdo bude mít takovou odvahu, jako tihle dva chlapíci. (10.02.2008)

Obdivuji, že film si dokáže udržet pozornost, i když je snad celou třetinu své stopáže zalezlý v nemocničním pokoji, což je dílem nezpochybnitelného charismatu obou hlavních představitelů. Jejich Bucket list sice obsahuje samé atraktivní body, často se ale jedná pouze o sled scének, které by povětšinou byli pro skutečného člověka s podobným zdravotním stavem mission: impossible. A právě tyto chvíle jsou největší slabinou filmu, s realitou nemají vůbec co dočinění a působí strašně odtažitě. Závěr lze pak odhadnout i bez zaříkávadel a civění do skleněné koule. Nakonec se nám to sice všechno pěkně vyškrtá, ale tohle je prostě výsměch všem rakovinou stiženým lidem. 45 miliónů dolarů(rozpočet)/171 miliónů dolarů(výdělek celosvětově) (25.05.2008)

Klepání na nebeskou bránu je jenom jedno a tohle se s tim vůbec nedá srovnávat, ale i tak je to dobrý drama a občas slušná komedie, ale bohužel na muj vkus je to až přespříliš tlačený do tý dramatický úrovně a na tu zábavnou část, která je hlavně zásluhou Jacka Nicholsona vynikající, nezbývá moc prostoru, což je docela škoda, ale i tak to je film, kterej si určitě zaslouží pozornost už jen kvůli skvělým hereckým výkonům jak Nicholsona, tak i Freemana (09.05.2008)

Rob Reiner natočil několik kvalitních dramatických snímků na přelomu osmdesátých a devadesátých let, vystřídal v nich několik témat a protože ten čas opravdu letí, sáhl nakonec i po stáří a umírání. Odvedl slušnou práci, krom toho si nemohl do hlavních rolí vybrat lepší veterány. Tvrdý kontrast mezi beznadějnou nemocniční pasáží a bezstarostnou částí cestovatelskou je ale poněkud hardcore - film jakoby nevěděl, zda chce vyprávět příběh o sklonku života, jehož hrdinové ví, že tu již za několik měsíců nebudou, nebo o dvou dědcích, kteří na stará kolena díky svému setkání objevili lecos ze sebe samých, a chtějí ještě něco v těch mizerných životech prožít. Nepříliš funkčnímu koktejlu pak definitivně podráží nohy přímočaře sentimentální konec a poněkud povrchní scénář. Než si pro nás přijde je rozhodně filmem, který za vidění stojí, je podívanou lehkou, hřejivou a pohodovou... na druhou stranu, má vážně film o umírání vytvářet jen úsměvy? Vzhledem k odlehčenosti vyprávění je v pořádku, že element definitivního konce zadupávají do země oba staří pánové, od samotného filmu to ale působí poněkud marnotratně. Uslzené finále na tom nic nemění. (27.01.2009)