Jeskyně žlutého psa
Die Höhle des gelben Hundes
The Cave of the Yellow Dog
Obsahy(1)
Polodokumentárny film od tvorcov úspešnej snímky "Príbeh o uplakanej ťave" sa opäť vracia do prostredia mongolských kočovníkov a k zobrazeniu ich spôsobu života. Keď malá Nansal nájde v jaskyni psie mláďa, ani protesty rodičov ju neprinútia vzdať sa nového kamaráta, ktorému dá meno Zochor - Fľak. Jej otec sa však obáva, že túlavý pes mohol žiť s vlkmi, ktorí by podľa jeho stopy mohli nájsť stádo a zabiť ovce. Keď sa rodina chystá na zimu presťahovať, Nansalin otec nechá Fľaka priviazaného ku kolu a neobmäkčí ho ani dcérin plač. Počas cesty však rodina zistí, že v zhone zabudla v tábore najmladšie dieťa. Keď sa poň otec vráti, nájde pri ňom verného Fľaka, ktorý bábätko ochránil pred kŕdľom hladných supov. To ho presvedčí, že Fľak si zaslúži stať sa členom rodiny. Čaro jednoduchého príbehu tkvie v zachytení každodenného života mongolských pastierov, riadeného prírodnými zákonmi a cyklami. Zobrazuje však aj postupné prenikanie moderného vplyvu mesta a jeho lákadiel, neodvratne meniacich tradičný životný štýl. S pomocou autentického prejavu nehercov režisérka mongolského pôvodu vyrozprávala príbeh o priateľstve človeka a zvieraťa jednoduchou filmovou rečou, ktorá rešpektuje nesmiernosť mongolskej krajiny, no nesnaží sa ju premeniť na pohľadnicové obrázky. Film získal viacero festivalových ocenení (German Film Awards, MFF Mníchov, MFF San Sebastian a i.) a má šancu stať sa rovnakým miláčikom publika ako jeho predchodca "Príbeh o uplakanej ťave". (oficiálny text distribútora)
(viac)Recenzie (25)
Zajímavý pohled do rutinního života mongolské pastevecké rodiny. Víra, rodinné hodnoty, kombinace primitivního života, živočišných darů a náznaků civilizace (motocykl či úsměvná scéna s umělohmotným šmejdem - zelená naběračka). Přátelství kouzelné dívenky a psa bez patetických scén. A ponaučení, že člověk s copem byl v předchozím životě psem. Jen škoda zbytečně přemrštěné stopáže, ubrat tak dvacet minut, byl bych spokojen. Nudné pasáže popírat nebudu. Třiapůl hvězdičky. [Challenge Tour 2015: 30 dní se světovou kinematografií] ()
Přestože má dcera řekla: "Tenhle film je tak předvídatelnej!", hodnotím jako příjemný, pěkný film. Polodokumentární. Zase něčím jiný. "Běž nazbírat sušený trus!" ■ Fascinuje mě, jak jsou mongolské děti samostatné. Matka vysadí sedmi-osmiletou holčičku na koně, aby hlídala stádo: "Nejezdi daleko. A orientuj se podle toho kopce." ■ P.S. Asi jsem už navyklý na pomalu plynoucí asijskou kinematografii, protože byl konec a mě se tomu nechtělo věřit. Tohle, že byla hodina a půl? ()
Německo-mongolský polodokumentární snímek sleduje v mongolské krajině rodinu pastýřů žijících kočovným životem a přibližuje jejich jedinečný způsob života. Otec a matka žijí se třemi dětmi v harmonii s místní přírodou a duchovními hodnotami, vč. myšlenky reinkarnace. Koloběh lidského života, střídání ročních období, počasí… a obecně cykličnost (lidského) bytí na Zemi jsou zde velmi patrné. Stejně jako jedinečnost, hodnota člověka žijícího pokorně, s láskou a radostí z prosté existence, v relativní chudobě (nikoli duševní!!) a živícího se poctivou prací. Die Höhle des gelben Hundes je oslavou rodinné pospolitosti, oslavou síly prosté lásky, nejen té mateřské či rodičovské, zároveň také oslavou svobody a volnosti, oslavou přátelství člověka a zvířete. ~ Členové rodiny sice žijí v odlehlých pastvinách stranou moderní civilizace, avšak ta nekompromisně proniká do jejich prostého, tradičního pojetí života. Onen nezadržitelný vývoj dokumentují např. moment s umělohmotnou naběračkou nebo růžový plyšový pes (x živý pes > materialismus x duchovní pojetí života / majetek x prožitek / umělost prefabrikátu x přirozenost živého tvora). Symbolické bylo neúmyslné přerušení cesty jedoucímu autu, jež upozorňovalo na blížící se volby, stádem dobytka. ~ Ač se film kolíbá v rozvláčném tempu, přitahuje diváka jako magnet obzvlášť autentičností a přirozeností projevu neherců (otázkou však, hráli-li vůbec) nebo i pokojnou, mírumilovnou meditativní hudební složkou, vč. tamějších lidových písní. Při sledování těchto bezelstných lidí si člověk uprostřed Evropy uvědomí hodnoty, které jsou v životě podstatné a na nichž by civilizace měla i nadále stavět. Die Höhle des gelben Hundes je neobyčejně lidský film, na který by se měli podívat všichni namlsaní, majetně založení lidé v západní konzumní společnosti. P. S. Šťastná to rodina. ()
Mnohem filmovější záležitost než předchozí režisérčin "Příběh o uplakaném velbloudovi". Film je opět především o životě jedné kočující mongolské rodiny a nese se v tradičním rozvláčném tempu. Má ale hodně filmových nápadů a hlavní zápletka okolo nechtěného psíka Zochera i spoustu nádherně a upřímně působících momentů. Jeden velice milý film "z konce světa" s jehož zhlédnutím nemusíte váhat, pokud jen trochu trochu tušíte, co od něho čekat. ()
V celém filmu mi bylo moc dobře, jako bych s tou rodinu trávila čas osobně... Film plyne v tempu, které koresponduje s tempem mongolských pastevců a jejich rodin. Nikdo nic nehraje, jelikož je zde nahlížen reálný život jedné mongolské pastevecké rodiny... výsledek umocňují syrové záběry rozlehlé okolní krajiny a taktéž náznak mongolských mýtů či lidových písní, které pomáhají vhlédnout více do myšlení tamějších lidí... Kdyby film trval další hodinu, nepřišlo by mi to... ()
Reklama