Keurosing

Nevím proč, ale čekala jsem, že film půjde víc do hloubky a bude se snažit co nejvíc odhalit krutou tvář Severní Koree. Ne, že by ji neodhalil, ale například nahlédnutí do pracovního tábora mohlo být delší. Protože přesně tahle část filmu je pro diváka nejvíc šokující a vyvolává v něm bezmoc. Možná to budou právě ty vystřižené scény, co mi tam chybí. In Pyo Cha působil skromně a opravdově a šlo z něj cítit, že do toho dává něco víc. Jen si nedovedu vysvětlit, proč mi neukápla ani slza. 4* (06.12.2013)

Druhý korejský film,který mi zde byl doporučený. Je zde hlavně nastíneno jak těžký je život v Koreji. Film na mě nezapůsobil tak emotivně jako Moment to Remember, ty dojemné scény na mě až tak dojemně nepůsobily a přišlo mi to spíš vytlačované.Tentokrát to se mnou tolik nehlo,ale i tak je film hezký a zajímavý.75% (01.07.2010)

Kdyby se tento příběh odehrál někde jinde, v jinou dobu, v jiné politické konstalaci, bylo by to slzavé melodrama. Něco pro starostlivé maminky. Jelikož je to z komunistické Koreje, je to dost silný kafe. (Filip ten kokot by se na to mohl podívat, možná by přestal škrábat dopisy...) Navíc se to opravdu stát mohlo, mám 2 dokumenty, které o útěcích přes řeku vypovídají velice realisticky. Až to budete sledovat, kupte si dostatek chlastu a na noc stilnox. Zejména přikládání potkaní kůže na vředy umírající holčičky mě moc dobře neudělalo... (26.12.2011)

Myslím si, že Severní Korea nabízí život v té nejšedivější šedi, jakou si jen můžeme představit. Na světě je více nesvobodných zemí, ale Severní Korea je jednoznačně tou, které nejvíce přeji demokracii. Korejci jsou milí a strašně zajímaví lidé a zaslouží si důstojný život. Tenhle film je docela silným příběhem o rodinné lásce a beznaději. Zaslouží si býti viděn na celém světě. Všude, kde si lidé myslí, že se mají špatně. Všude, kde lékaři protestují, že nechtějí 40 ale 80 tisíc měsíčně. Všude, kde se vyhazují zbytky jídla do koše a lidem to nevadí. za tenhle film velmi děkuji. Při jeho sledování jsem snídal párky, ale cítil jsem se strašlivě provinile. A to je asi účelem tohoto snímku. (11.02.2011)

Neviem, ale tento film na mňa emocionálne vôbec nezapôsobil a to sa tvorcovia naozaj snažili. To fňukanie otca ani syna ma ale vôbec nepresvedčilo, dokonca ani scény z tábora, aj keď tam zomierali deti. Proste niečo tomu chýbalo, čo by mi ponúklo pravé emócie, všetko boli len namodelované situácie, ktoré by na papieri mali zabrať, ale chýbala im uveriteľnosť. Ako keby chceli Južní Kórejci za každú cenu urobiť zo Severnej to najväčšie peklo, aké môže byť, aj keď verím, že horšie to je už len v niektorých afrických štátoch. Keby tam naozaj všetci obyvatelia treli takú biedu, tak neverím, že by bola rodinka Kimovcov ešte stále pri moci. Jediným momentom, keď to mnou aspoň na chvíľku pohlo, bol chudák Bělouš. (28.11.2015)