Tvrdé palice

Nedávno jsem se díval na stará videa s Bettie Page a uvědomil jsem si, že dnešní filmy už nejsou to co dříve. Pryč je ta naivita, která vyzařovala z plátna ve 30. - 50.letech. Dnes se na tu naivitu jen hraje, je součástí sofistikované hry s žánrem i samotným divákem (podívejte se například na ukázku k filmu The Spirit) a nejspíš to je tím, že filmové médium za těch několik desítek let pokročilo a spolu s tím i samotný způsob, jakým je na film nahlíženo. Dnes se točí spousta filmů s přesahem, filmy, které pitvají společnost, filmy, které chtějí bořit zažité postupy, chtějí být originální, filmy, které chtějí vycucat možnosti nejnovějších technologií do poslední kapky. Tvůrci se dnes jednoduše bojí přijít s něčím "normálním", s klasickým a myslím tím opravdu klasickým filmem, protože se může stát, že rozmlsaný divák takový film pak přehlédne. Takový je můj názor. Pro tohle všechno si nesmírně cením nového filmu George Clooneyho, který se nebál přijít s něčím jednoduchým, vpravdě klasickým a jednoduše zábavným. Tvrdé palice, příběh o hráčích amerického fotbalu, se odehrávají v 30. letech a jsou natočeny ve stylu filmů z let 40. až 50., kdy naivita, stylovost, hravost a decentní humor pomáhaly pod zkušenýma rukama ke vzniku velmi příjemných filmů. A takové jsou právě i Tvrdé palice. Jsou hravé, vtipné, stylové (ne tak, jako například Matrix nebo Speed Racer, ale spíš jako série Indiana Jonese nebo přehlížený Nacho Libre) a v mnohém mi připomínaly komediální výtvory bratů Coenových, od kterých toho Clooney při spolupráci s nimi jistě spoustu okoukal. Když jsem film sledoval a viděl, jak skvěle se dá podat jednoduchý příběh, uvědomoval jsem si všechny ty věci, kvůli kterým tak moc miluji film. Spousta skvělých epizodek, které mě dokázaly upřímně rozesmát, Clooneyho groteskní herectví spojené s šarmem jemu vlastním, vznešeně krásná Renée Zellweger, dobový jazz, lahodné obrazové montáže, se kterými se tu nešetří, neuvěřitelně vtipné špičkování mezi postavami Clooneyho a Zellweger, groteskně podané fotbalové zápasy, tak to vše dává dohromady sakra příjemný film, u kterého se mládež bude asi nudit, protože je na tuhle dobu plnou prdících babiček a zhulenců věčně rozebírajících sex přece jen přespříliš decentní. Ale pokud pro vás kinematografie nezačíná až někde v polovině 80. let, tak si myslím, že by se vám mohly Tvrdé palice líbit. Mně naprosto okouzlily. 90% (20.07.2008)

Tvrdé palice mě potěšily snad úplně vším. George Clooney je režíruje stejně jako hraje (s lehkostí, sympaticky a se vzácně dokonalým citem pro vtip), ostatní perfektně vybraní herci se s ním dobře doplňují, příběh má parádní dobovou atmosféru, kterou podporuje soundtrack Randyho Newmana, scénář je milý a propracovaný po všech stránkách a například kousavé dialogy mezi Dodgem a Lexie nemají chybu... Pohodový, vstřícný snímek, který urazit rozhodně nemůže, ale nadchnout dovede celkem snadno. (31.07.2011)

George Clooney umí vykouzlit retro atmosféru. Americký fotbal není zrovna můj šálek kávy. Navíc těch filmů v poslední době o něm bylo trošku více než je zdrávo. Přesto tento film ani nezklamal ani nenadchnul. George jakmile začne kouzlit svým klukovským šarmem okamžitě přihazuji hvězdičku navíc, bez něj by film ztratil jiskru úplně. Tyhle přerostlé kluky prostě on umí na jedničku. 50% (26.11.2008)

"Míč ke hře poskytujou domácí. Když nemáte náhradní, prohrajete kontumačně." Začátky profesionality amerického fotbalu byly těžké a bohužel se povedly. To "bohužel" je za mne, protože já jsem kouzlo tohoto sportu nikdy neodhalil. Nicméně Dodgeovy finty mě bavily a jinak o fotbal zase tak moc nešlo. Šlo o to pošpinit hrdinu, jehož skutečný příběh mě rozesmál. Ovšem ještě daleko víc mě pobavily jiskřivé rozhovory mezi Dodgem a Lexie. Při nich hláška přebíjela hlášku a já se válel smíchy. Takže pokud mne někdy začne obtěžovat hovorem nějaká duchaplná kráska, tak jí okamžitě setřu tím, že bych si rád dočetl ten poutavý článek o zavařování broskví. Díky za inspiraci. (30.04.2019)

Nie je drevo ako drevo, a tieto dve "tvrdé polienka" v podaní G.Clooneyho a R. Zellweger to pekne rozpálili. Okrem vzájomného zvádzania a hľadania si cesty k sebe, pripomínajúceho beh cez prekážky film ponúka aj príbeh talentovaného hráča amerického futbalu a veľa skutočností odohrávajúcich sa vo vnútri mužstva, takže si môžete vybrať čomu, alebo ku komu sa prikloníte. Ja som sa nebránil ničomu, pretože každý kúsok tejto šťavnatej romantickej komédie mi padol vhod. Všetko sa drží v primeranom období počnúc nenáročnými dresmi futbalistov až po kabaretnú hudbu, ktorá výborne doplnila humorné situácie, ktoré perlili od samého začiatku. Clooney to ozaj dokonale zrežíroval a nechal dosť priestoru aj rôznym zápletkám a postupnému zaujímavému odhaľovaniu. Z veľkého množstva ponúknutej zábavy ma najviac pobavil úvodný tréning Big Gusa a výkrik malého Pajdu "Bulldoci" v krčme plnej fanúšikov Chicaga. 80% (21.01.2013)