Jedné noci v jednom městě

Jedné noci v jednom městě není úchvatným loutkovým filmem, spokojeni budou především soudobí vyhledavači mondénního proudu extrémní bizarnosti. Cítím z díla špatně skrývanou snahu zaujmout za každou cenu, bizarnosti se stávají nepřesvědčivou úlitbou marnivé sebestřednosti a o smysluplném vyznění point nelze vůbec hovořit. Jan Balej má sice osobitý styl a výtvarná stránka filmu vzbuzuje naději k zajímavému zážitku, ale léčba šokem je samoúčelná a prokazuje pouze technickou zručnost tvůrce. Film se tak řadí k typickým spotřebním produktům moderní doby, kdy je forma a lpění na nesystematickém reji zrůdnosti nadřazena obsahu a myšlence. Pochopitelně zaujmou okamžiky a ocenit se musí i profesní zručnost. Plesat nad prázdnotou sdělení netřeba. Ať žije konzum! A jeho prázdná sdělení v šedobílé barvě děsu. Nadšení obdivovatelé extravagantně pompézní pózy se, ke štěstí Jana Baleje, najdou bez větších problémů. Já se bez podobné zábavy bez potíží obejdu. (17.02.2018)

Tenhle film má zajímavou animaci. Vlastně velmi dobrou animace. A víc nevím, co k němu říct, protože tohle je prostě jako cvičení, kde si tvůrci mysleli, že bude strašně cool, když to bude beze slov, ale ono to ve skutečnosti nemělo co říct. Z tohohle by se podle mého dalo vytěžit mnohem víc. Když už animovat, tak ať to má smysl. (19.05.2016)

Těšil jsem se na to jako na volné pokračování Fimfára, leč mohl jsem tušit, že bez Wericha to nebude úplně ono. Naštěstí stopáž je fakt milá, film vás neunudí k smrti, a i za to má body navíc. Celkově bych to zhodnotil nějak takto: Ulity jsem nepochopil. Závěrečné pointě jsem se zasmál, ale jinak jsem celou dobu spíš podivně zíral, tápal a nechápal. A propós - proč se to vlastně jmenuje Ulity? * a 1/2. Pak přišel přesný opak - nádherná povídka, co by fungovala spíš jako samostatný krátkometrážní filmek, Větvička a Ploutvička. Oslava představivosti o přátelství stromu a kapra, plná skvělých nápadů. Například, víte jak strom v hospodě pije? No, koukněte se:-) 4 a 1/2*. Jedné noci v jednom městě se mi taky dost líbilo, hlavně tím, že to mělo jasný příběh a vypointovaný děj. Skvělý nápad! 4* Povídka Zastavený čas nemá pravda až tak originální příběh, ale je skvěle ztvárněná. Na diváka dýchne pocit melancholie a nostalgie; něco, čeho se animovaným filmům moc nedostává. 3 * Poslední povídka, Džin, vypráví o dvou ožralech, co najdou lahev s džinem a začnou si plnit svá přání. A to je všechno. Bohužel tedy zase musím říct, že to ztroskotalo na příběhu, protože animace je kouzelná (obzvlášť džin, který vypadá jinak než jakýkoli jiný džin, kterého jste viděli). 2 a 1/2* Nedělá mi to moc dobře, hodnotit průměrně film, který dal určitě autorovi moc práce, navíc film který měl velkou ambici překvapit syrovostí a originalitou. Režiséra neodsuzuji, naopak mu fandím. Ale tohle se zkrátka povedlo jen zčásti. (06.08.2008)

Koláž bizarních postav i nápadů. Animovaná oslava divnosti. Ač to nemá žádný příběh a vypadá to pěkně ponuře, docela jsem se u toho bavil. Bez Werichova jména to sice nepřitáhne tolik lidí jako Fimfárum, ale kvalita je opět na vysoké úrovni. Větvička a Ploutvička je bez debat nejsilnější částí povídkového filmu. Stopáž je naprosto přiměřená. (08.03.2007)

ULITY : ...aneb, každý má svou úchylku a i mravenec může být užitečný v mnoha směrech. VĚTVIČKA A PLOUTVIČKA : ....aneb, když panáka, tak do obou květináčů. I strom má své noční můry. Velice dojemný příběh o přátelství. JEDNÉ NOCI V JEDNOM MĚSTĚ : Tak nevím, co bylo víc psycho, zda ta harmonika nebo děj příběhu kolem "operace ucho". Temný příběh. ZASTAVENÝ ČAS : Vždy jsem chtěl zemřít v hospodě, ale v kavárně nikdy, to by byla moje smrt. DŽIN : ...aneb, jaké přání si přát, než vám chlast zatemní mysl. Zde zazní první slovo tohoto příběhu : PĚKNÝ, jako reakce na velký prsa. Celkově jsou to spíše ponuré povídky, které vyvolají smutek než smích, ale když překonáme pohled na podivně vyřezávané postavy, je to vcelku pěkný film. (02.01.2010)