Balzac a malá čínska krajčíročka

Jste vzdělaný a neodpovídáte dobovým tendencím? Tak pak vás pošlou na venkov na "převýchovu", aby se z vás stal pracovitý a režimu odddaný rolník. Při sledování jsem se až podivil jak byli venkované lid prostý, lépe řečeno totáně nevzdělaný. Být negramotný bylo naprosto v pořádku, lékařská péče téměř nulová, elektřina neexistovala a sociální zařízení také ne. Na první pohled bych řekl, že se jedná o nějaké hodně vzdálené období, ono tomu ale ani zdaleka tak nebylo. A pro naše dva hrdiny to muselo být poměrně kruté. Zkuste si to sami představit. Štěstí pro dva kamarády, že najdou útěchu v podobě milé švadlenky a v evropské beletrii. V celkovém kontextu je to příjemný příběh, který se jen okrajově orientuje na komunistický režim, protože hlavní roli zde hraje přátelství tří lidí, které je však náhle ukončeno. Opravdu by mě zajímalo, co se stalo se švadlenkou. (09.03.2007)

Hlavními postavami jsou dva vzdělaní mladí kluci, poslaní na převýchovu do hor. Díky tomu že se řídí rozumem a ne citem, jak by se zmínil Balzac, pozmění život celé horské vesnice. Můžeme tak sledovat kontrast civilizovaně smýšlícího člověka ve světě nevzdělaných vesničanů, kteří se řídí pouze svými city. Sílu filmu nepochybně umocňuje nádherné prostředí, ve kterém se příběh odehrává. Tento znak je ale mnoha čínským filmů podobný, viz. Cesta domů apod. Závěr měl snad raději zůstat otevřený. (06.01.2008)

Hořce humorný film o době, kdy byli synové a dcery třídních nepřátel posíláni po čínské kulturní revoluci z měst na venkov, aby zde byli "převychováni". Dva mladíci se tak dostali do hor mezi prosté lidi, kteří neuměli číst a psát, ale naprosto přesně věděli, co je správná cesta, protože tu vytyčil velký předseda Mao. Není to sice moc k smíchu, ale v tomto filmu to bylo podáno tak, že se člověk usmívat musel. Co také jiného, když Mozartovy sonáty mohl jeden z mladíků hrát až poté, co tajemník uvěřil, že je to skladba "Mozart zdraví předsedu Maa" nebo "Lenin v roce 1918". Ta druhá jmenovaná se tajemníkovi tolik nelíbila:-) Scéna s vrtáním zubu za pomoci šicího stroje je také velmi úsměvná, stejně jako spousta "komunistických hlášek", v nichž se zhusta objevují výrazy: buržoazní, reakcionářský apod. z úst lidí, kteří ani pořádně nevěděli, co to je, pouze papouškovali, co slyšeli na schůzích. Vesničtí kluci se zase přeli nad obrázkem v knize, jestli je to Marx ("Ne, ten má vousy.") nebo Lenin ("To bude spíš Lenin, ten má pleš."), přičemž to nebyl nikdo jiný než Gustav Flaubert. K tomu všemu krásná hudba, kamera a roztomilá představitelka vesnické švadlenky, které zakázané knihy, jež jí mladíci předčítali a z nichž se sama učila číst, ukázaly (zejména Balzac), že má rozhodně na víc, než zůstat negramotnou vesničankou, a proto se rozhodne udělat velký krok do neznáma. (11.03.2007)

Nebyl to špatný film, ale tomuto filmu na podobné téma nesahá ani po kolena http://www.csfd.cz/film/69672-vyobcovana-tian-yu/. // http://www.ceskatelevize.cz/program/detail.php?idp=1095894032&day=1173308400&time=21:50&ch=2&searchstring=Balzac+a+%9Avadlenka&backaddr=search (09.03.2007)

TV/// Obsazení 5/10 Děj 7/10 Hudba 4/10 Efekty 7/10/// +prostředí, vyprávění, příběh -bez výrazných emocí/// Pomalé a poklidné vyprávění má zajisté své kouzlo. Příběh je krásný, prostředí je krásné. Jen je to možná až moc klidné a po celou dobu téměř nedramatické. A i ty momenty, které by v jiných filmech u diváka vyvolávali pocity úzkosti, tady jakoby hrdinové řeší s chladnou hlavou. Závěr to tak trošku vylepšuje, ale zároveň zamotává. Je to tedy díklo zajímavé, né však nezbyteně nejsilnější./// Celkem 60%/// (12.01.2008)