Recenzie (4)
Mladý muž leží doma v horečkách, sleduje nudné programy v TV, za dveřma slýchá hádku rodičů, za oknem skrze roletu vídává často tichý nehybný svět, v horečnatých snech utíká za přáteli... Tvorbu režiséra Benninga neznám, byť co jsem si přečetl, vím, že jsou pro něj typické dlouhé statické záběry (a dokonce mnohem delší, než v tomto krátkém snímku, byť např. víc než minutový záběr na zasněženou ulici s jedním autem byl na mě nekonečný). V tomto případě ale ty dlouhé statické záběry částečně dávají smysl: statika docela ladí s tou monotónnosti v pokoji v posteli či za oknem venku. Co na mě působí mnohem víc samoúčelně, to je způsob, jakým se jednotlivé záběry promítají: spíše než celistvý film ve mě O Panama vyvolává dojem, jakoby šlo jen o jakési torzo a přehlídku neupravených záběrů k nikdy nedokončenému snímku, kromě přepálené délky některých z nich zde povětšinou chybí střih a výplň mezi jednotlivými záběry skoro pokaždé tvoří asi vteřina prázdné černé obrazovky. To mě dost rušilo a zbytečně vyvolávalo až amatérský dojem... Trochu ubrat na experimentální formě, pohrát si více s výsledkem a se střihem, a nechyběl by velký krok ke vzniku nezapomenutelnému krátkému snímku s pohltivou depresivní atmosférou. Třetí hvězdičku navíc dostává Willem Dafoe a jeho do detailů pečlivý minimalistický výkon beze slov. ()
Takhle nějak jsem se cítil v Řecku a v Tunisu - víc na jih jsem se nedostal, naštěstí, protože vedra nesnáším. Jednou byla čtyřicítková vedra v ČR a já v tom jel se synem na výlet, a když jsem před odjezdem autobusu zpět do sebe hodil pivo, cítil jsem, jak se ze mne doslova hned odpařilo. Takhle nějak jsem se cítil taky tenkrát, jak jsem od mladšího syna chytil angínu a doktor mi dva dny nechtěl předepsat antibiotika, dokud si neudělám test na kovid. Akorát že moje sny nebyly hezké a o přírodě, ale děsivé, opakující se, až jsem se bál v noci usnout. Nu a takhle nějak se musí cítit vyhoření lidé - možná proto ty záběry vyhořelé budovy, i když se bojím, že tady to Benning myslel doslovně a Willem Dafoe se z „angíny“ nevyléčil -, protože pak nevíte, co se svým životem, jak dál, co dělat, nic vás nebaví, ani to válení se a koukání na telku. Docela by mě zajímalo, jestli autor předlohy myslel všechny tyhle tři stavy (podle názvu určitě ne), ale ony jsou si hodně blízko. Napadla mě taková nesouvisející myšlenka - už vím, proč se o peklu tvrdí, že tam furt hoří pekelné ohně. ()
Teenager (bych mu tipl tak 20, ale já mám vždycky blbý odhad na věky) leží nemocný doma v horečkách ve svém pokoji. Rodiče se spíš hádají než aby za ním občas zašli, on nikam nemůže a jediné, čím se může bavit je to, že sleduje televizi, spí, nebo přes roletu sleduje venkovní svět. Do toho neustále v myšlenkách uniká do přírody a za přáteli, se kterými hraje baseball. Rozhodně ho nebaví pořád ležet doma, není to typ, který by si v tom liboval, skutečně by už nejradši zase chtěl ven. A čím déle jeho nemoc trvá, tím více má pocit, že snad dřív nastane konec světa (viz. ta scéna se zasněženým rozpadlým činžákem podobným tomu, ve které žije). Neseděl mi tam ten otevřený konec, ale jinak se jedná o geniální film. Jeho námět na 28 minut bohatě vystačí, má to dost podmanivou atmosféru, skvěle se zde pracuje s gradací děje, má to krásné statické záběry, které Benningovi vždycky šly, vypráví se zde skoro jen obrazem a to dost chytře a hlavně to celé rozhodně dokáže zapůsobit. Přece jenom, asi každý z nás už někdy ležel doma s horečkami, v roce 1985 navíc bylo mnohem míň možností, jak takhle trávit volný čas a O Panama přesně vyjadřuje ty pocity, které by většina z nás asi také cítila. Ten film je prostě dost povedený a mrzí mě, že tak strašně zapadl a skoro nikdo nezná ho nezná. A taky je to pro mě další důkaz toho, proč je Benning tak geniální režisér. Je to jednoduché - ale tady v té jednoduchosti je právě ta síla. Btw, hlavní herec podal naprosto skvělý výkon, vše zahrál uvěřitelně obličejem a tak jsem si říkal, jaká škoda, že se ten kluk asi nikde nechytl a je to další "noname" Benningův herec typu Rhondy Bell nebo Serafiny Bathrick. A pak přijdou titulky a vyjde najevo, že je to Dafoe. Tak to se pak nemám čemu divit, že, navíc tady na 30 vůbec nevypadal, naopak vypadal ještě docela mladě. 5* ()
Mladý muž leží doma nemocen a nudí se, sleduje televizi, vyhlíží z okna, telefonuje a spí. Willem Dafoe dobrý, film slabší. ()