Réžia:
Otakar KosekScenár:
Kateřina KrejčíKamera:
Radka ŠplíchalováHudba:
Karel HolasHrajú:
Tatiana Dyková, Václav Rašilov, Miroslav Vladyka, Naďa Konvalinková, Zuzana Bydžovská, Nina Divíšková, Adéla Pristášová, Zdeněk Žák, Václav Sloup, Klára KadlecováObsahy(1)
Pramínková rusalka Voděnka (A. Pristášová) je ve skutečnosti dívka z lidského rodu, které se jako sirotka ujaly tři kouzelné tetičky – Jezinka, Polednice a Bludička (N. Divíšková, Z. Bydžovská a N. Konvalinková). Tetičky svěřily Voděnce kouzelný džbánek a s ním úkol starat se o všechny prameny a pramínky. Cestou domů zabloudí v mokřinách mladý hrnčíř Jirka (V. Rašilov) a nešťastnou náhodou džbánek rozbije. Setká se také s Voděnkou, zamiluje se do ní a slíbí napravit, co způsobil. Aby mohl vyrobit nový džbánek, musí splnit úkoly Voděnčiných tetiček a také získat hrnčířskou hlínu z tajného místa v mokřinách, které hlídá zákeřný bahenní skřet Vodouch (M. Vladyka). Ten si sám na Voděnku myslí a spolu s divoženkou Rosnatkou (T. Vilhelmová) klade Jirkovi všemožné nástrahy... (Česká televize)
(viac)Recenzie (15)
V hodnocení souhlasím s otíkem a Marčusem. Také se mi moc líbilo, že se pohádka odehrává téměř výhradně v lese, u potůčků a v mokřadech. Pěkný byl i kohout, který snáší vejce, zlaté šišky a létající kráva :-) Pěkná byla i úvodní písnička, na filmovou pohádku velice podařená. Nepovedené mi přišly především kostýmy (kromě kostýmu Voděnky). Hlavní myšlenka byla velice zajímavá, ale byla vyjádřená dost prvoplánově a do příběhu moc nezapadla. Stále ještě fajn pohádka na nedělní odpoledne. ()
V celku pěkná TV pohádka velmi charekteristická pro roky po přelomu milénia tj 2000-2009 charakteristická pro tu dobu je absence instrumentální hudby potažmo nevýrazná hudby, vymyšlený námět tedy pohádku a účinkování dosluhujících skvělých herců které dnes po 20 letech jíž neuvidíme.Dnes se točí zcela jinak a s jinou generací herců. Adéla Pristašová která byla hvězda tehdejších seriálu dnes ve filmu nebo televizi neuvidíme. Takže vlastně pěkná retro pohádka ala 90 léta. ()
Strašidla jsou v průměru laskavější než lidé, pro strašidla nic objevného. Je tu na pravou míru uveden vztah jezinky - děti. Svéráz národní pohádky ukáže létající kráva. Písnička na začátku je půvabná, jinak je hudba rušivá, ani se nedivím, že ty stromy vypadaly jak pokácené, být stromem, z těch ruchů se skácím také. Další rušivá věc je ta soustava neforemných pytlů a hadru na hlavu, nemluvě o zcela nevílích odpudivých botách, do nichž navlékli a obuli Voděnku. Nepřekvapilo by mě, kdyby ty hnusné hadry odhodila, mezi prameny pobíhala nahá a boty ukradla Mikešovi. ()
Zajímavá pohádka, celkem pěkně obsazená. Sice působí dojmem, že byla natočena za jeden den, ale to se není čemu divit, když v tom chladném počasí se máchala přibližně polovina herců (4 ks) docela douho v bahně či přímo ve vodě. Mirka Vladyku obdivuji nejvíce. Netuším, co mu slíbili za natáčení a jak moc ho zabalili pod kostýmem, ale koupání v ledové vodě mu opravdu nezávidím. Nicméně on sám vypadal, že ho to i baví. Oceňuji natáčení v exteriérech, byť v podstatě pouze na dvou (ale hezkých) místech. ()
"Nezáleží na nádobí, ale na člověku..." Vcelku milá pohádka, kde prim hrají tři kouzelné/strašidelné tetičky (ve skvělém obsazení N. Divíškové, Z. Bydžovské a N. Konvalinkové) a kde se zejména Miroslav Vladyka v roli skřeta Vodoucha skoro furt válí v blátě (nezávidím mu tedy natáčení :D). Velmi se mi líbila i Táňa Vilhelmová/Dyková v roli divoženky Rosnatky, která tedy s výjimkou úvodní scény byla vážně roztomilá. ()
Reklama