Moje čučoriedkové noci

My Blueberry Nights mi dokázalo, že bych nikdy neměl dát na úsudky jiných, ale vytvořit si svůj vlastní názor a nenechat se odradit nikým a ničím. A mohu potvrdit, že jsem rád, že jsem tak učinil, poněvadž Borůvkové noci za to prostě stáli! !!! Parta úžasných herců, kteří se na filmu podíleli nenechali moje srdce bez poskvrnky. Při scéně, kdy Lizzi odbučuje se svým autem a Natalie Portman jede ve svém na druhou stranu, návzájem si mávají a každá má ve tváři úsměv přátelství, bylo mi nepopsatelně nádherně. Kar-wai Wong vytvořil svět, který sice není úplně spravedlivý, ale rozhodně své kouzlo má a jeho zářivé barvy na vás dopadají nikoli tíživě, ale tak říkajc relexačně. Mám chuť vidět tento film ještě tisíckrát, mám chuť na borůvkový koláč se zmrzlinou, mám chuť zkusit být svobodný a dělat věci bezhlavě a bez rozmýšlení..Je toho opravdu hodně. A pokud i vy váháte a říkáte si, že přes docela nízké hodnocení nebudete riskovat další filmové zklamání, já vám tenhle film doporučuji všemi deseti. Kouzelně lahodný film.... (08.03.2008)

Nevím, proč tohle někdo vydává za artový snímek (asi kvůli asijskému jménu a původu režiséra...exotika je sama o sobě vnímána jako art), coby zástupce žánru romantický film je to však snímek nadprůměrný a hodně povedený. Jde o ten progresivní přístup, neortodoxní rámec, který Kar-wai Wong i coby scénárista, svému romantickému dramatu dává. Dva se sice na začátku potkají a na konci to skončí podle očekávání, ale vše mezitím je dosti osobité - narativní složka si chytře pohrává s osudovostí, konec předznamenává začátek druhého, nově vznikající vztah je potřeba konfrontovat se vztahem právě dohořivším (výtečná dějová odbočka v podobě rozpadu manželství notorického alkoholika-policisty a alkoholičky), sama sebe je hrdinka nucena konfrontovat se svým charakterovým opakem, aby došla k racionální sebereflexi... Dějová linka je koncipována jako několik až přízračných barových zastavení (epizodičnost je pro tenhle styl zřejmě dogma...), opojný trip (road-movie) po barech amerického středozápadu, odér barové ospalosti a malátnosti (symbolizující i těkání hlavní hrdinky) je formálně tvořen zpomalenými záběry, které v tomhle snímku jednoznačně dominují. Zpomalení a detaily evokuje neustále příchod čehosi stěžejního, možná osudového...celé to barové bloudění je vlastně osudová cesta k nejmenovanému baru newyorskému... Do toho Kar-wai Wong přimíchal několik klipových sekvencí, dění v baru většinou snímal zpoza výkladního skla skrze sofistikované nápisy (symbolický ,,ključ" v azbuce), nádherně si vyhrál s obrazem a ozdobil Moje borůvkové noci silnou vizuální stránkou... Příjemný, neprávem podceňovaný romantický snímek... (12.04.2008)

Hongkongský filmař Wong Kar Wai mezinárodně proslul jako autor osobitých romancí prodchnutých melancholií. Již v jeho hongkongských filmech účinkovaly největší filmové i pěvecké hvězdy čínských teritorií, a tak není divu, že v jeho první anglicky mluveném filmu účinkují Jude Law, David Strathairn, Natalie Portman a Rachel Weisz, ale také zde dostala první hereckou příležitost americká písničkářka Norah Jones (podobně jako Faye Wong v Chungking Express). Jak je pro Wongovy dřívější snímky typické, i jeho filmová pouť napříč Amerikou je složená z epizodních sekvencí, jež ukazují rozličné podoby nešťastné lásky a tíhy osamělosti. Sugestivní kamera se opájí tvářemi fotogenických představitelů zalitými sytě barevnou září neonů a barového osvětlení, čímž spolu se střídmým vedením herců vykresluje hutnou melancholickou atmosféru. Vyprávění, ukazující, jak hrdinům na pozadí hektického světa barů, restaurací a casin plyne čas mezi prsty, pak skládá expresivní pohled na osamělé duše, které ve svém nitru schovávají velké city. Ovšem zatímco Wongovy hongkongské filmy byly konzevy zeitgestu z Hongkongu, nad nímž visela oprátka v podobě neodvratného předání Číně, což jim dodávalo osudovost, roadmovie po Americe odhaluje ryze popový základ Wongovy tvorby. (24.02.2013)

A mě se to zrovna líbilo :) Víte jak je rozšířené takové to všeobecné mínění, že je tenhle film moc hezky natočen, ale vlastně o hovně? Tak hezky natočen je opravdu, ale já jsem si tam našel i docela jasný děj. Norah Jones prostě neví co dál s životem. New Yorku už má po krk, tak začne cestovat a potká lidi. Na konci prozře a je s Jude Lawem (nejspíš). Takových filmů je spoustu a jsou hodnocené lépe, tak nevím proč zrovna borůvky jsou tak haněné. Asi je to jak s tim koláčem ve filmu. Nemůžeme ho vynit z toho, že ho nikdo nechce. Já ten film ale zhltnul se stejnou chutí, jak Norah Jones ten koláč. :) (14.07.2008)

Velice nudná a nedomyšlená záležitost, kterou rozhodně nespasilo trhané snímání obrazů napříč neony výkladů, naopak, stále se opakující motiv, který tak zafungoval ve "Stvořeni pro lásku", se po chvíli stával otravným a asocioval dojem znělky z baru "Krásný ztráty", už scházel jen Michal Prokop. Rozbředlost dialogů bez opěrného bodu, od kterého by se mohly odvíjet a který by jednotlivé příběhy zajímavě spojoval, nezachránila pouhá přítomnost hvězd, neboť nebylo co hrát - Jude, mimo pokuřování před kšeftem, mohl předvést nanejvýš olizování pobryndané Norah, která, doufám, odbočila z dráhy zpěvačky naposledy, Rachel obdržela nevděčnou roli trapné hysterky bez příčiny, David zase patetického opilce - vše plytké, bez hloubky, bez sdělení a unyle utahané popěvky Jonesové pouze podtrhovaly tu nesdělitelnou prázdnotu. (27.09.2009)