Moje čučoriedkové noci

Nehorázný sranec. Norah bych nejraději půlku filmu vzala cihlou přes hlavu. Její filozofování v různých koutech amerického zapadákova je neuvěřitelně nudné. Co je ale ještě nudnější a klišovitější, jsou osudy lidí, se kterýma se hrdinka během cesty setká. Přidejme snahu o artový dojem filmu dlouhými záběry bez dialogů a 90 minut královské nudy je na světě. Wim Wenders umí poeticko-filozofickou americkou road movie líp. (07.02.2010)

Nevím, proč tohle někdo vydává za artový snímek (asi kvůli asijskému jménu a původu režiséra...exotika je sama o sobě vnímána jako art), coby zástupce žánru romantický film je to však snímek nadprůměrný a hodně povedený. Jde o ten progresivní přístup, neortodoxní rámec, který Kar-wai Wong i coby scénárista, svému romantickému dramatu dává. Dva se sice na začátku potkají a na konci to skončí podle očekávání, ale vše mezitím je dosti osobité - narativní složka si chytře pohrává s osudovostí, konec předznamenává začátek druhého, nově vznikající vztah je potřeba konfrontovat se vztahem právě dohořivším (výtečná dějová odbočka v podobě rozpadu manželství notorického alkoholika-policisty a alkoholičky), sama sebe je hrdinka nucena konfrontovat se svým charakterovým opakem, aby došla k racionální sebereflexi... Dějová linka je koncipována jako několik až přízračných barových zastavení (epizodičnost je pro tenhle styl zřejmě dogma...), opojný trip (road-movie) po barech amerického středozápadu, odér barové ospalosti a malátnosti (symbolizující i těkání hlavní hrdinky) je formálně tvořen zpomalenými záběry, které v tomhle snímku jednoznačně dominují. Zpomalení a detaily evokuje neustále příchod čehosi stěžejního, možná osudového...celé to barové bloudění je vlastně osudová cesta k nejmenovanému baru newyorskému... Do toho Kar-wai Wong přimíchal několik klipových sekvencí, dění v baru většinou snímal zpoza výkladního skla skrze sofistikované nápisy (symbolický ,,ključ" v azbuce), nádherně si vyhrál s obrazem a ozdobil Moje borůvkové noci silnou vizuální stránkou... Příjemný, neprávem podceňovaný romantický snímek... (12.04.2008)

Stoji za zhlednuti pro lidi, kteri maji radi Weisz, Portman a Lawa. Jinak me ale styl pana Wonga nebavi, tam, kde je jen zpevacka (zduraznuji zpevacka, ne herecka) Norah, tak divak postupne usina, a cele mi to prijde vubec prehnane. Och, rozesel se s ni pritel a ona hleda smysl sveho zivota. Cele je to tak poeticke a duchaplne, ze? No...tyhlety psychologicky slataniny (omlouvam se tem, kterym se to libilo) bohuzel nejsou pro me... (12.03.2008)

Veľmi nezvyčajne spracovaný film, s peknou myšlienkou a akoby som to vytrhla z jednej pesničky, bol to film o tom, že všetci niekedy musíme ,,Move along". Okrem naozaj, prekvapivo príjemnej hereckej zostavy na nás čakal aj perfektný soundtrack. aby som sa ale vrátila k hercom, bol to prvý a zatiaľ možno jediný film, v ktorom som si postavu Judea Lawa naozaj obľúbila. Hral tak uvoľnene ako som ho ešte nevidela. Ostatní ma neprekvapili, Norah Jones bola príjemná, ale nemyslím si, že potrebovala veľa na to aby sa zhostila úlohy. Väčšinu povahy hlavnej postavy nám poskytol režisér a scenárista, takže podľa mňa sa jej hralo veľmi dobre.Tak som premýšľala, čo by som tomuto dielku dala. Napriek tomu, že mám obrovskú chuť na borievkový koláč a že hneď po dopozeraní neviem vysloviť žiadnu podstatnú chybu, môžem dať len 80%, mám pocit, že to mu niečo chýbalo. Keď raz prídem na to čo, napíšem to sem. (21.04.2010)

Snímek jsem zhlédla na Čt Art a byla jsem příjemně překvapena, když jej vysílali v původním znění s titulky. Takže jsem si mohla vychutnat uchu lahodící přízvuk Juda Lawa:) Moje borůvkové noci se mi moc líbily, jak obsazením, tak i celkovým stylem, který mi přišel jakoby trochu "retro." Tomuto dojmu pomáhala i zajímavá kamera a barevné ladění. Natalie Portman, která mě ještě v žádném filmu nedokázala příliš uchvátit či uzemnit svým výkonem, se mi zde líbila asi nejvíc ze všech snímků, které jsem s ní viděla. A Rachel Weisz je zde nádherná a úplně září. My Blueberry Nights jsou malým, příjemným snímkem s výborným scénářem, jemnou hudbou a sympatickými charaktery několika lidí, kteří všichni touží po jediném. Lásce. A prožívají vše, co s ní souvisí. Touží po jejím znovunalezení, prožívají bolest, když ví, že ji ztrácí nebo mají pocit, že ji musí zastihnout, dokud je nablízku, protože pak jim může v okamžiku začít unikat a už nikdy se nemusí vrátit. (01.06.2014)