Interview

Katja, osobnost, která se proslavila proměnlivou velikostí koz a hlavně tím s kým spí..… Milovníci konverzací budou vrnět blahem! Ve filmu je vše, co mohou ocenit: hravost dialogů, střídání nálad a pocitů, krásné napětí. A samozřejmě také sympatická S. Miller a (nečekaně!)…. a S. Buscemi. Nejde ani tak o manýry filmových hvězd, ale o interview, kde jeden musí být vítěz a druhý poražený. V jednoduchosti je síla. Oceňuji umění napsat dialogy do 76 minutové konverzace, tak aby udrželi pozornost a napětí. A předem upozorňuji, že jde o malý film, ze kterého se vlastně nedozvíte nic nového. Jen zabaví. Ale možná dnes stačí i to! PŘÍBĚH **** HUMOR * AKCE ne NAPĚTÍ ** (14.12.2009)

Steve Buscemi není příliš zkušený režisér, ale je si toho vědom a tak si nebere příliš těžké filmy. Ani tentokrát neudělal výjimku a jako svou poctu Theo Van Goghovi natočil jeho vlastní interview. Jako herec mi nevadí, ale v hlavních rolích ho stále nemusím. Naopak Siena Miller se stále více přibližuje herectví a odchází od modelu "hezké holky, co nic neumí". Velká část snímku se odehrává v apartmánu jedné hororové hvězdičky, kterou hraje právě Sienna Miller a konečně vytahuje z rukávu všechny svoje tajné zbraně, které toužilo vidět tolik diváků předchozí snímku Warholka. Přes svou jednoduchost je Interview konverzačním snímkem o lidech a jejich svědomí. Hned na začátku je trochu levně odkázáno na zemřelého režiséra Thea Van Gogha a pak už se rozjede slovní přestřelka u vína a drog, která nebere konce, dokud si nevychutná mučitel svou oběť. Celá konverzace mezi kočkou a myší, v které se každým okamžikem mění role a do závěru nevíte, kdo říká pravdu a kdo lež, je svým způsobem úžasná. Bohužel také velmi zdlouhavá, nic neříkající a příliš vykonstruovaná. Siena Miller se mi líbí, ale stále mě nepřesvědčila, že dokáže zahrát ženu jakéhokoliv názoru s naprostým přehledem, kterou by divák ihned obdivoval ne kvůli kráse těla, ale vnitřnímu kouzlu. Škoda vykonstruovanost, kterou několik uživatelů vytýkalo např. úžasnému snímku Crash. Doufám, že po Interview změní názor o tom, co toto označení filmu znamená. Interview je snímkem od otázkách a odpovědích na ně, které možná někdy sami nechceme slyšet. (21.09.2007)

Po nekolika silnych dramatech a jednom nechapavem Mulholland Drive jsem potreboval neco u ceho vypnu, ale nechtel jsem zadnou druhoradou komedii a dlouho jsem nevidel zadnou konverzacku, proto jsem sahnul na komornejsi Interview, ktere je perfektne napsane, zahrane a odtocene. Steve si nevzal zadne velke sousto, takze to zvladnul bez problemu, ale ma se stale co ucit, pokud si chce brat vetsi kousky. Co se tyka hrani, opet byl divnejsi nez divny :)) Nejvetsim prekvapenim byla ale stejne Sienna Miller, ktera je nejen krasna ale i dobra herecka. Nakonec jsem si nechal scenar, ty brilantni obraty a zaver me donutili dat plny pocet, ale uplne ciste to neni. Rozhodne jedna z nejlepsich konverzacek! 9/10 (02.03.2008)

Nebudu chodit kolem horké kaše - miluju konverzačky a tenhle film mě jednoduše dostal. Ale kdo by (podle obsazení) předpokládal, že tohle bude one man show Stevea Buscemiho (který podal zatraceně dobrý výkon, to bez debat) by byl na omylu - tohle je one woman show Sienny Miller. Na prostoru 84 minut vám dokáže, že je to parádní herečka, které když se do ruky dostane něco velkého (myslím scénář, vy prasata! :-)) tak se chopí šance a prostě vynikne. Nad všechno a nad všechny. Jinak to, že tento film je remake, jsem se v podstatě dozvěděl až tady, protože o tomhle filmu jsem před zhlédnutím nevěděl nic - ani že tu hraje Steve či Sienna, natož že by to měl být remake. Originál si seženu a zatím tady nechám plný počet. Už se mi dlouho nestalo, abych se v jedné chvíli smál a v druhé mě napadlo, že tohle je neskutečné drama. Navíc ten závěr… Opravdu, tento film stojí za to zhlédnout. 100 %. (26.08.2011)

Buscemi je zabehnutý týpek, ktoré mu to svedčí jak pred tak za oponou a keď sa znenazdajky ocitol pri kormidlovaní jednej z troch holandských prerábok, tak som jeho angažovanie vrelo uvítal. Nutno napísať, že nesklamal, ale ani neočaril. Jeho interiérové “Interview” spĺňa niekoľko predpokladov jedného z tvorivých procesov nezávislého filmu - má ukotvený model kontinuálneho rečnenia medzi minimálne dvoma, navzájom sa ovplyvňujúcimi osobami, z 95% sa koná na vyhranenom zázemí priestraného apartmánu, inam sa nepresúva a ťažisko problému neupriamuje na tzv. temporary pleasure diskutujúcej/koketujúcej dvojice, ale na ich podvedomé pochody a pudové nuanse. Chýba mu však to zlomové - uveriteľnosť a obsahuje to škodlivé – predvídateľnosť. Nenudí pri sledovaní, ale štípe pri zamyslení. Nezúrim, zvládam, no neodpadávam. (06.01.2011)