Interview

Americký remake filmu Interview podle van Gogha, to nezní jak úplné terno. Mám ale rád Stevea Buscemiho a tak jsem se na jeho film těšil. Divadelní půdorys, jednota místa, času a děje, klasické konverzační drama, spíše divadelní než filmový zážitek... Jenže některé scénaristické finesy jsou tak předvídatelné, odchody Pierra z bytu Katjy nedůvěryhodné, erotické dusno až neuvěřitelné... Pierre je prototyp životem unaveného intelektuála a jeho přetahovaná s Katjou docela zajímavá, v závěru nečekaná, ale není skoro až zbytečná? Je to takové deja vu... Hra kočky s myší, přičemž dlouho se zdá, že myš je kočka a kočka zas myš. Mám konverzační dramata rád, ale na klasiku (Kočka na rozpálené plechové střeše třeba, když jsme u těch koček...) to ani zdaleka nemá... Steve Buscemi tentokrát s divákem uhrál jen plichtu... Ale to je podivný výsledek, vždyť už přímo ve filmu zazní: ,,Vždy je jen vítěz a poražený..." (16.12.2007)

Katja, osobnost, která se proslavila proměnlivou velikostí koz a hlavně tím s kým spí..… Milovníci konverzací budou vrnět blahem! Ve filmu je vše, co mohou ocenit: hravost dialogů, střídání nálad a pocitů, krásné napětí. A samozřejmě také sympatická S. Miller a (nečekaně!)…. a S. Buscemi. Nejde ani tak o manýry filmových hvězd, ale o interview, kde jeden musí být vítěz a druhý poražený. V jednoduchosti je síla. Oceňuji umění napsat dialogy do 76 minutové konverzace, tak aby udrželi pozornost a napětí. A předem upozorňuji, že jde o malý film, ze kterého se vlastně nedozvíte nic nového. Jen zabaví. Ale možná dnes stačí i to! PŘÍBĚH **** HUMOR * AKCE ne NAPĚTÍ ** (14.12.2009)

Interview je dokonalý konverzačný film bez zaváhania, bez nudných scén a z fantastickou ústrednou dvojkou. Steve Buscemi natočil svoj osobný vrchol, čo sa týka filmovej tvorby a keď na to príde tak aj za vrchol tej scénaristickej. Film sa nikam nenáhli a dáva nám skvelý priestor nazrieť do skúkromia dvoch hlavných protagonistov, snažiť sa pochopiť a uvidieť, čo nie je len ich povrchná a hlúpa hra a potom naplno prejaviť sympatie či už k jednému, alebo k druhej. V tomto smere sa nemôže jednať o dokonalejšie dielko, alebo aspoň o veľký, malý film, pretože práve tá hra, ktorá ma rôzne zvraty, pôsobí čudnejšie, a zároveň prirodzenejšie než čokoľvek čo som mal možnosť vidieť. Koniec je síce veľmi predvidateľný, ale ako celku nejako výrazne neubližuje. Pre mňa skvelý film ku ktorému sa z radosťou určite raz vrátim. (03.07.2010)

Tenhle "napínavý střet dvou povah" má v sobě jednu velkou chybu. Po 5 minutách by se obě poslaly do hajzlu a bylo by po střetu. Pak má v sobě i druhou velkou chybu. Po 10 minutách by se obě povahy znovu poslaly do hajzlu, odešly by tam a bylo by po střetu. Třetí chyba = 15 minut... Nebudu to protahovat, 83/5 = 16,6 chyb. Velkých chyb aneb sled naprosto nepravděpodobných komunikačních výmyků, veletočů a salt mortale. Formální žíněnka se v komorně pojatém dramatu čekat nedá a taky tu není... (11.12.2010)

"Rovnocennost neexistuje, je jen vítěz a poražený". Než se dozvíme, kdo bude vítěz a poražený v duelu postaršího cynického reportéra a svůdné mladé filmové hvězdičky, budeme vystaveni více než hodině svižné, zajímavé a chvílemi sexuálním napětím nabité konverzační masáže, které lze vytknout jen zdlouhavost kolem pasáže otvírání nitra vnadné blondýny. Jeden byt, jedna restaurace, jedna ulice, dva výborní herci a překvapivě břitká a zneklidňující zábava. V jednoduchosti je někdy síla. (14.08.2007)