Funny Games USA

Už se mi dlouho nestalo, že bych tři dny dumala, jak ohodnotit film.. A co je horší? Já se stále nedobrala konečného verdiktu. Funny Games U.S.A. je bezpochyby dost silný thriller s výbornými hereckými výkony, ale proč mě tam něco chybělo nebo naopak? Ale co? Mám rozporuplné pocity.. Na jednu stranu mě šíleně vadilo promlouvání psychopatů do kamery plus ovládač, ale na druhou stranu geniální nápad. Možná trochu nedotažený do konce a proto mi to kazilo výsledný dojem. Jenže pak vzpomenu na scénu se sendvičem nebo televizí a mrazí mě až na sedací soupravě mého těla. Jelikož se nemůžu rozhodnout a v dohledné době se na tom určitě nic nezmění, hodnotím zlatou střední cestou do odvolání, jest do druhé projekce.. Ten film si to zaslouží. (01.03.2010)

Film patří k těm, u kterých si člověk klade otázku, co by jen dělal v takové situaci - obyčejná rodina versus dva znuzení spratci bez emocí, bez zábran, bavící se terorizováním lidí. Psychické deptání a celková (až nečekaná) brutalita filmu nebyla znehodnocena hektolitry krve. Osobně mi vadily proslovy hlavních antihrdinů přímo do kamery, pár záběrů bylo zbytečně dlouhých - přetáhly dobu, kdy ještě narůstá napětí a sklouzly do "to je nuda, bude se už něco dít?". A vrcholně mě nas*al ten závěrečný časový veletoč. Jinak skvěle mrazivý film, asi bych jen ocenila trošku konvenčnější verzi. 71% (22.12.2008)

A sakra, exploitation jak má být (ačkoli to klasické exploitation vlastně vůbec není, ale neva...). Totální psycho nářez, nevhodný pro slabší povahy, jeden z nejdepresivnějších filmů co jsem kdy viděl. Místy jsem se sám sebe ptal, proč na ten film vlastně ještě koukám, ale vypnout jsem ho nedokázal. Hlavní postavy jsou mučeny duem mladých slizáků, divák zas sám sebou. Některé scény jsou záměrně protahovány (jedna je téměř k nepřežití), kamera se pohybuje jen tak, jak je to nezbytně nutné, a vždy když se děje něco násilného, zabírá něco úplně jiného. A divák si při tom přeje vidět víc, ale proč vlastně? Funny Games jsou vlastně satira určená pro ty, na které je zaměřena... ďábelské. Herecké výkony jsou bezchybné, Naomi hororové remaky prostě sluší. Hodnocení 5/5 je zasloužené, ale víckrát ten film vidět nechci. A po tomhle mám teď jít, kurva, spát? (13.04.2008)

Nemám nejmenšího zájmu seznamovat se s původní německou verzí a to je pro člověka mého zaměření jaksi netypické. Konečně, tento nezájem o komparaci svědčí o lehkém opovržení. Nevidím na Funny Games nic atraktivního, zajímavého či alarmujícího. Byl mi již v minulosti vnucen celý Kubrick a pokud neadresné násilí řešil v Mechanickém pomeranči, dal si alespoň práci také s dalšími motivy, které zde chybí a nahrazuje je pouze nezajímavá smyčka, ze které zdánlivě nelze uniknout. Samozřejmě Michael Pitt není špatný herec, ale již jsem viděla mnohem lépe zužitkovaný jeho drzý styl mládí, jež se před ničím nezalekne. A konečně Naomi Watts je také jméno, které v určitých kruzích velmi rezonuje, neb je často vyhledávána populárními režiséry, ale tak už to chodí, že pokud chcete překvapit silnou ženskou postavou, je klasický fór tu sílu zabalit do nekonfliktního obalu útlé blondýnky. (15.06.2017)

Hanekemu se nedá upřít vysoká kreativita, provokativnost a znalost režisérského řemesla. Jeho Funny Games se dají hodnotit ze dvou hledisek. Po řemeslné stránce je to vysoce nadprůměrný kousek, který je výborně herecky obsazený a odehraný a který dokáže navodit atmosféru a napětí. Dlouhé záběry, přesný střih a práce kamery. Po stránce obsahové je to ovšem výrazně horší - po dlouhou dobu se film tváří jako napínavý thriller, ale čím dál víc se ukazuje, že jde jen o efektní a perverzní hru ani ne tak s jednou středostavovskou rodinkou na výletě, jako spíš s divákem. Minimálně od klíčové scény s televizním dálkovým ovladačem je jasné, že se divák nedívá na kriminální thriller, kde výsledek není předem znám, ale že šance obětí na únik byly od začátku nulové a z krvavé hry není úniku. Haneke nakonec selhává i jako provokatér, protože po velkém odhalení vlastně není co řešit a brutální hra se může ukončitjen jediným možným způsobem, a tak vlastně nudí. O násilí vypovídaly už jiné filmy, které byly podstatně kritičtější a zasáhly diváky mnohem hlouběji. To, že je násilí kruté, je banalita. Haneke nenatočil ani tak kritický film, jako spíš hříčku pro sadisty. Pravdou je, že díky pomalému tempu, určité rafinovanosti a kultivovanosti, kdy teror nesnímá naturalisticky, ale "cudně" ukazuje jen následky nebo zvukovou stopu násilí, osloví spíš intelektuálnější publikum a ne běžného popkornového diváka. Teror ve filmu spíš hypnoticky přitahuje a fascinuje, pocit převahy nad bezmocnými oběťmi je naprostý a nepřichází žádná katarze. Celkový dojem: 35 % za solidní řemeslo. (17.10.2008)