Noc patrí nám

Od první scény je zřejmé, že Bobby má (rád) věci ve svých rukou. Tahle jistota, kterou od prvního dějového zvratu prudce ztrácí (až k notně nejistému bloudění dýmem) odráží pochyby Spojených států koncem 80. let. Padouchy jsou sice v duchu studené války Rusové (Sověti), ale pro vznikající multikulturní kotel přestává být národnost směrodatným rozlišovacím prvkem. Důležité jsou postoje, politika a zejména vztahy. Vztahy v rámci rodin i „rodin“. Zákon je překážkou. Jenom dvě věci spojují Bobbyho s mnohem zásadovějším Joem: autoritativní postava otce a náboženství. Aby našel k bratrovi cestu, musí přehodnotit svůj postoj k obojímu. Primárním tahákem We Own the Night není jedna a půl akční scény, jsou jím myšlenkové pochody dobře prokreslených hrdinů. Sledovat proměnu jejich chování je vtahující zásluhou herců i stísňující atmosféry, jež je obklopuje. Zločin číhá všude kolem, v bezpečí jsou jenom rodiny semknuté. Z dlouhých sekvencí tušíte něco zlého a víte, že co se má stát, stane se. Tato fatalistická „danost“ veškerého dění filmu dodává rysy antické tragédie, do které zapadá i zpomaleně snímané utrpení. Na americké mainstreamové poměry pozoruhodně pomalému, smutnému a pronikavému krimi škodí jenom pár hloupých momentů (před chvíli jsi byl skoro drogovým dealerem, ale teď ti dovolíme být poldou, protože musíš splatit svůj dluh). Jinak se doporučuji podívat také na předchozí Grayův film The Yards, který rozvíjí podobné téma a svým obsazením (Walhberg, Phoenix) k němu má také hodně blízko. 75% Zajímavé komentáře: betelgeuse, Radko (26.03.2018)

Tak mám pocit, že u některých scénáristů je jejich stávka to nejlepší, co nás mohlo potkat .... James Gray sice jako reřisér úplně nezklamal, ale jako scénárista poslal logiku na mnoha místech totálně do kopru a to pak padá úroveň celého filmu ... Ještě štěstí, že si sehnal do hlavní role Joaquina Phoenixe, který jediný snese přísnější měřítka - hlavně proto, že má CO hrát. Ostatní tu jenom "přicmrndují".... Pro mě dost velké zklamání - 50% (05.02.2008)

Čomu tak dať prednosť? Krásnej frajerke, kamarátom z baru, zamestnávateľovi, objímajúcemu Vás temer ako syna, alebo rodine? Upätému, zákony ctiacemu, občas cholericky vybuchujúcemu bratovi a rovnako koženému tatkovi, obom navlečeným v uniforme ozbrojeného zboru? Ono to je ťažké a bez ohľadu na to, že tento film môže vyznieť aj ako agitka na nábor do policajného zboru mesta New York, dôležitejšou pre mňa bola rozhodne rodinná dilema a jej riešenie. Na jej pozadí ma až tak netrápili do očí bijúce logické kotrmelce (hoci napríklad tie s nedôsledným zabezpečením chránených svedkov kľudne môžu zodpovedať skutočnosti - pretože polícii často pramálo záleží na ochrane lumpov, dôležitých len preto aby iní lumpovia mohli sedieť) a dávka amerického patriotizmu pod ochranou Všemohúceho, pri velebení ktorého skladajú sľub noví absolventi policajnej akadémie. (26.07.2013)

Žánrový fanoušek je tvor nadmíru konzervativní, takže k dobrému zážitku potřebuje stále tytéž ingredience namíchané v podobném poměru a okořeněné kapkou inovace v podobě upravené etikety na obalu. Mění se jen tváře hlavních hrdinů, podstata zůstává stejná. Noc patří nám vychází z módní vlny kriminálních filmů s tématikou obchodu s drogami a působení ruskojazyčné mafie na území USA. Jinak jde o tuctový film svého žánru s předvídatelným dějem, typizovanými postavami a obehranými schématy. Nechybí pochopitelně rodinný motiv, kdy hlavní hrdina kolísá mezi oddaností k rodině pracující u policie a svým přátelům s osobního života. Nechybí ani smyslná kráska v podání Evy Mendes. Fanoušek žánru si může pochopitelně libovolný počet hvězdiček přidat, ale film, kde dokážu dopředu odhadnout každý tah scénáristy a režiséra, mě neuspokojuje. Celkový dojem: 40 %. Východní přísliby to zkrátka nejsou... (01.03.2009)

Jedinej problem filmu je asi rezie, precejen by to chtelo misty krapet vetsi svih a lip vygradovat nektery sceny. Ale jinak to je povedena kriminalka ze stary skoly, ktera se snazi prijit s necim novym do zanru a obcas se ji to dari a vyvoj postav je zajimavej. Co se tyce hercu, nejvic za pozornost stoji samozrejme Phoenix, jehoz postava je nejlip napsana, ma nejvic prostoru a je zajimava, takze ma Joaquin co hrat a zvlad to perfektne. To naopak Wahlberg do toho moc nedava, ale to je tim, ze ma minimum prostoru. Nebejt ty misty krapet mdly rezie, moh se tenhle film dostat mezi hodne nadprumerny kriminalky, takle to jsou jen slusny 4*. (23.03.2008)