Babylon A.D.

Neadekvátní očekávání a naprosté nepochopení - tak lze v kostce shrnout divácké reakce. Na druhou stranu se nelze divit, neboť většina (zdejších) hodnocení se zakládá na vpravdě otřesné sestříhané verzi a ne na zásadně odlišné "unrated" speciální edici vydané o mnoho později na DVD a Blu-ray (jedná se o francouzskou verzi filmu). Upozorňuji tedy, že vše níže řečené se týká výhradně 101 minutové verze filmu. "Babylon A.D." nemá mít nic společného s "Potomky lidí" ani se nemělo jednat o akční spektákl bondovského ražení, jak se mohlo z americké verze zdát. Toto byl první mainstreamový projekt, který narozdíl od v klíčových prvcích tradicionalisticky zpátečnických počinů jako "Matrix" či "Johny Mnemonic" zůstal plně věrný idejím kyberpunku (předlohou je kyberpunkový román "Babylon Babies" francouzského spisovatele Maurice G. Danteca). Pozoruhodný je na "Babylonu A.D." fakt, že neukazuje kyberpunkový svět, kde došlo k propojení lidí a techniky a tedy ani ke změně pohledu na lidskou existenci s tím spojenou, čímž se vyznačuje většina kyberpunkových děl, ale teprve zlomové stádium. Hrdina během vyprávění prochází právě touto novou a vše pozměňující zkušeností. V tomto ohledu je vynikající konec filmu, kde na sebe v hrdinově nitru naráží staré pojetí lidské existence s novým, které se rodí iniciováno právě prožitými událostmi. Příznačně vyprávění filmu následuje několik protichůdných, ale ve výsledku symbiotických trajektorií: postavy putují horizontálně z Východu na Západ, při čemž je pouť zavádí vzestupně napříč různými vrstvami společnosti a vyprávění zase směřuje vertikálně od profánního povrchu do metafyzické hloubi (a vizuálně film začíná velkým celkem planety země a končí detailem hrdinových očí). Ačkoli to zpočátku vypadá, že film nemá koncepci a pouze vrství scény bez ladu a skladu za sebe, je to pouze částečně adekvátní zdání. Všechny sekvence slouží k vykreslení unikátního světa, který ještě nedospěl do "kyber" stádia, ale "punk“ aspekt už je plně rozvinutý, ovšem ještě ne koncentrovaný na jedno místo. Společnost již je rozvrstvena podle klasického kyberpunkového modelu na privilegované a chudé (pouze místo průmyslových korporací zde moc drží náboženská sekta), ale zatím pouze na prostoru celé Země, nikoli jedné megapole. Hrdina pak je typický antihrdinský outsider a především terorista vůči systému, který sice může snít o lepších zítřcích (úkol bere kvůli šanci změnit svou identitu), ale přitom ví, že se mu jich nikdy nedostane (viz zničený srub rodičů) a naopak bude svádět věčný boj (viz otevřený konec filmu)._____V české kino distribuci je bohužel uveden americký, hrozivě nesmyslný sestřih filmu (90 minut), který nemá s předchozími řádky mého hodnocení vůbec nic společného. Údaj na stránkách distributora hlásající stopáž 97 minut se nezakládá na pravdě. (21.08.2009)

Rutinně natočený brak, který si nezalouží abych na něj plýtval komentářem a nechápu, jak jsem se na to mohl podívat. Že je to vykrádačka nejrůznějších filmů (Pátý element hlavně, Potomci lidí) nemusím zdůrazňovat, jenže oproti nim je to prostě jen chaotická slátanina, akční scény jsou zabité špatnym střihem, herecké výkony docela ujdou, tady totiž ani není co hrát, režie nijak nevylepšuje ne moc dobrej scénář.... atd atd. Ne, některé scény byly dokonce docela dobré, ale hlavně první půlhodinka je fakt nesnesitelná, namachrovanej Vin Diesel se svym hlubokym hlasem..Nejdřív jsem tomu dal jen 1*, ke konci jsem si řikal, že by to mohlo bejt i na 3***, ale pak jsem si to zase rozmyslel. První půlka v postapokalyptickém Rusku je prostě hrozná. Jo no a pak ty zásahy studia, kdo ví, jak moc ovlivnily výsledek.. A co tam dělá Michelle Yeoh, Mark Strong nebo Gérard Depardieu nepochopim:) (18.02.2009)

hmm, tak tenhle film selhal na vsech frontach, autori nam asi chteli taky podstrcit nejake ty filosoficke kecy, zel dost ubohym zpusobem, jedine positivum tedy zustava na charisme a hlasivkach Vina Diesela, ktery je opravdu strasnej typek (v dobrem slova smyslu).. snad i nektere casti akce jeste usly, ale co na tom, kdyz je to podano v takovem nesourodem pitomem celku (22.01.2009)

Na Babylonu je fajn, že je poznat evropský "touch" režíséra Kassovitze. Především úvodní scenérie jižní a značně rozbombombardované Evropy jsou fajn. Jakmile se děj přesune na západ, je to stále horší a horší. Akce je až příliš přitažená za vlasy, Diesel sice cedí cool hlášky - s jeho charizmatem to není vůbec těžké - ale jako nezničitelná mašina mne nebaví. Špatný je i celý děj, který vede k úplně tragickému a nicneříkajícímu finále. Zaručeně vytrhne z letargie neuvěřitelně nasnímaný souboj v kleci a několik technicky zdatně vyřešených serepetiček, ale celek to od rozpačitého výsledku nezachrání. (29.01.2009)

Příznivci drsných pohledů a svalů Vina Diesela budou poněkud zmateni jeho výskytem ve východní Evropě, navíc ani on tak docela nespláchl béčkoidní a zmatený dojem z filmu, který tak moc pomrkával po kultovním statusu. Děj nás zavádí do nepříliš vzdálené, ale o to víc neutěšené budoucnosti, kdy je východní Evropa zmítaná válkou, a v níž se ocitnul Američan, který byl ve své zemi prohlášen za teroristu. Cesta domů vede přes falešný pas a zásilku, která mu byla svěřena od ruského mafiána, a kterou bude muset ochránit a dopravit na místo určení včas a neporušenou. Je to dívka obdařená mimořádnou inteligencí, ale její hlavní tajemství bude teprve odhaleno. Snad mělo být toto odhalení spojeno s jakousi výslednou pointou, ale nebylo to tak překvapivě naservírováno, jak asi bylo zamýšleno. Hlavně filmem prostupuje po celou dobu zmatenost, které se nelze až do závěrečných titulek zbavit. Tkví to především v žánrové neujasněnosti, či lépe neukotvenosti, kdy film může při zběžném pohledu vyznít jako zhusta akční, ale není to tak. A pak také množství scén na sebe plynule nenavazuje jak by mělo. Jako divák jsem se místy ztrácel v jak motivaci vedlejších postav, tak i ve scénách, které byly do děje přilepeny zřejmě jen proto, aby film rozpohybovaly, protože jinou funkci neplnily. Když se v jedné scéně ocitneme ve staré ruské ponorce a následuje scéna na zasněžené pláni, aniž by bylo jakkoliv naznačeno, jak se hlavní hrdinové sem vlastně rázem dostali, není něco s filmem úplně v pořádku. A tohle není ojedinělá minela, která je k vidění a pozornější divák si smlsne na řadě přehmatů v některých scénách. Lahůdkou je scéna, ve které hlavní hrdina zastřelí muže na ulici, ale ten jako zázrakem neleží na místě skonu a vytratí se z něj. Otázkou je, proč se Vin Diesel tady ocitnul a nechci snižovat jeho herecké ani akční schopnosti, ale bez jeho účasti film nemá daleko k béčkovým opusům. Jen s tím rozdílem, že film nepůsobí až tak levně a pracuje s prostředky áčkových filmů. Gérard Depardieu jako ruský mafián Gorsky ve svých dvou kratičkých scénách dojem příliš nevylepšil a svým pojetím postavy a stylizací by zapadl do comicsu, ale těžko říct, proč právě taková až groteskní prezentace a je možné, že tak byl popsán v literární předloze, z které film vychází. Dobře zvládnuté akční scény zase film posouvají k zdatně odvedené podívané, která přes svoje četná zaváhání nabízí někdy až originálně futureskní styl, který ale ani trochu nedrží pohromadě a rozpadá se na více či méně zajímavé části. Mathieu Kassovitz jako režisér zkrátka selhal a neukočíroval to. S takovým připitomělým scénářem plným hovadských keců o Bohu, Panně Marii, otěhotnění vycucaném z prstu a podobně, to snad ani nešlo. Vždyť to ani nedávalo smysl. Nedivím se, že film v kinech jen tak prošuměl. Neměl v podstatě čím zaujmout ani oslnit a svůj účel na DVD splní mnohem lépe. Stane se filmem, s kterým se dá úspěšně zabít čas, ale rozjímat nad ním nelze. 60% (09.03.2012)