Sila priateľstva

Příběh je obdařen vzácnou kombinací vlastností pocitů a vztahu založených na přátelství, kde faktický dobrý přítel pochopí, že nesmí opustit trpícího přítele, který byl, poznamenám ztrátou rodiny zákeřným teroristickým útokem z 11. září 2001. Děj příběhu je příjemným obrazem dobrého kamarádství, který mě fakticky oslovil. Vše je zahráno velice realisticky a vsazené do reálné doby s její aktuální atmosférou. Použiji citát, nevím od koho je, ale je dokonale vystižný. Chovejme se ke svým přátelům tak, jak si přejeme, aby se oni chovali k nám. (18.10.2007)

Povedené drama s několika opravdu silnými emocionálními momenty, které mě skoro rozbrečely. Adam Sandler válí i v nekomediální roli, kdo by to do něj řekl... Příběh je zajímavý a na každého normálního člověka musí aspoň trochu zapůsobit. Na plné hodnocení to ale není, až tak mě ten film nedostal, aby se vyšplhal mezi mou elitu. 80% (12.06.2011)

Patrně nejlepší a emocionálně nejsilnější reflexe 11. září v americkém filmu, jakou jsem měl možnost vidět. V malém, téměř komorním dramatu, schována kdesi v druhém plánu, probublávající v kolektivním podvědomí jako symptomy posttraumatického syndromu... Nemluvím teď vlastně i o jednotlivci?...O jednom z hlavních hrdinů filmu Volání o pomoc? Ano, obé se prolíná, obé lze zaměnit... O pomoc totiž volá nejenom hrdina - ovdovělý manžel a otec, jehož rodina seděla v uneseném letadle z Bostonu, ale také americká společnost. I ona trpí zjevně příznaky posttraumatického syndromu - je raněná, přišla o část sama sebe, dokonce o tu nejdůležitější, o vlastní pocit bezpečí a nezranitelnosti, s ní přišel strach a ten velmi změnil hierarchii uspokojování základních potřeb... Máme tu tedy zjevně zraněnou a traumatizovanou společnost, pozorujeme reakce a obranné mechanismy, které zranění samovolně nastartovalo, máme tu jednoho jejího symbolického zástupce a jeho podmíněný reflex vše ze svého vědomí vytěsnit, izolovat se od zraňující reality a pravdy, únik do světa zábavy, laciných, ale účinných drog a závislostí - hudby, počítačových her, rituálů... (,,Myslel jsem, že nemáš návykový sklony. To byla hláška večera, kámo. Jsi závislák...") O pomoc v tomhle filmu ale v podstatě volají všichni - zlomení rodiče, jež trápí skon dcery a vnoučat, černošský zubař Alan, který si nechce připustit přicházející stereotyp v dlouholetém manželství, zubařova nová pacientka, řešící nabídkou orálního sexu své dlouholeté trauma z nepodařeného partnerského svazku, zubařovi rodiče, otec, soužící a trápící se ve městě a matka zas stresovaná jím, mladá psychoterapeutka podléhající traumatickému světu svých pacientů... Celá společnost trpí problémy, na jejichž existenci k filmařské reflexi poukázal normotvorný pohled Americké krásy... Kořeny jsou hlubší, pracovně je nazvěme krizí západní materialisticky založené kultury, ale katalyzátor je jen jeden - teroristické útoky na Spojené státy... Volání o pomoc ... Nádherný a hluboký film, jehož poselství zůstává - Bylo to hrozné... Bolí to... Ale je třeba se otřepat, zapomenout a jít zase dál... V závěru mého komentáře nelze opominout herecké výkony téměř všech zúčastněných herců a hereček, nejvíce mne ale uchvátil Adam Sandler, kterého jsem doposud zvolna přehlížel maje ho zaškatulkovaného v nicneobjevujících komediálních rolích - ztvárněním Charlieho Finemana mi skutečně vyrazil dech... Zřejmě jde ve stopách Jima Carreyho pomalu v sobě objevující skutečný herecký talent... Neméně přesvědčivý a nenuceně šaramantní byl výkon Dona Cheadleho a velmi mě překvapila i menší role Liv Tyler, která uhrála na malé ploše opravdu velký part... Režisér Mike Binder skutečně zachytil soudobé volání o pomoc a svým výtečným snímkem pomohl k sebereflexi pacienta, který ještě možná neví o svém vážném stavu... Soudím, že tohle již není jen další z následovníků Americké krásy, to je svébytné a autentické Volání o pomoc... (31.10.2007)

Príbeh o priateľstve dvoch kamarátov, ktorí spolu študovali medicínu. Kým jedného sužuje malicherný problém byť aspoň chvíľu sám sebou, druhého po strate rodiny pri leteckej katastrofe prenasledujú psychické problémy. Obaja však potrebujú jeden a ten istý liek. Mať jeden druhého. Adam Sandler v úlohe, akú som si v jeho prípade nevedel predstaviť. A viete čo? Zvládol to veľmi dobre. (22.10.2014)

Tragický příběh člověka, který přišel o všechno co miloval. Velmi zdařile ztvárněný film, který je přes své ponuré téma občas velmi zábavný. Sympatický herecký výkon předvedl Don Cheadle a psychicky narušeného Charlieho výborně zpodobnil Adam Sandler, který si jistě vyslouží minimálně nominaci na Oscara. (09.05.2009)