O 28 týždňov

Natočené je to dobře, útok na dům úplně na začátku vás naplní optimismem, nicméně pak se dostaví scénáristické křeče. Všimli jste si, že kdykoli se v hororu objeví americká armáda, nepřinese to snímku mnoho dobrého...? Nejinak je tomu tady, plusem je jen vrtulník kosící zombíky. Po technické stránce není snímku příliš co vytknout. Vyzdvihnul bych taky hudební podkres. Ačkoli se jedná o poměrně dobrou zábavu, za svým předchůdcem o chlup zaostává. Konec dává tušit jediné - 28 Months later... No, proč ne. (17.11.2007)

Scénář: Rowan Joffe, Juan Carlos Fresnadillo, Jesús Olmo .. Z tohoto snímku si budu jistě pamatovat skvělý hudební motiv. A pak už jen pár drobných detailů jako je úvod, napalmové bombardování ulic, nové Wembley nebo toulky po liduprázdném Londýně (které jsou mnohem obsáhlejší než ve 28 dní poté). Jinak je to ovšem v příběhové kostře stereotypní honění přeživších lidí s nakaženými zombies a do toho zase ta armáda, které se vše vymkne z rukou.. Komorní nádech prvního dílu je ty tam, rozpočet byl evidentně bohatší a tak je vše (jako ve správné "dvojce") impozantnější, akčnější, zamotanější, ale bohužel ve výsledku spíše horší. 50%. (16.06.2007)

,,CO KDYŽ SE TO VRÁTÍ?“....... /// ...aneb o tom, jak kvůli dvěma parchantům a nešťastným taťkovi přišla Británie o naději. Plno válečný akce (ve který se umírá), svižnejch zombíků (který museli sežrat Bena Johnsona i Maurice Greena), jednoduchej, ale svižně odsejpající příběh o (ne)budocnosti. Liduprázdnej Londýn má výbornou atmosféru, stejně jako úvodní scéna. Jistě i díky hudbě. Občas jsem si sice říkal: ,,Proč?“, ale i tak - 3a½! /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Nesnáším rodinný typy. 2.) Zjistím, že nejefektivnější zbraní proti zombíkům (možná by se to mohlo uchytit i jinde...) je vrtule vrtulníku (rotující – samozřejmě). 3.) Mám deprese z přeplněnýho Londýna. /// PŘÍBĚH *** HUMOR ne AKCE *** NAPĚTÍ * (01.11.2011)

Vedle jedničky nakonec kapičku slabší, především ale naprosto odlišné. Survival prvek jde do pozadí a objevuje se prvek rodinný, který ale kupodivu funguje. Narozdíl od svého předchůdcce už ne tak děsivé, jenom strašidelné, neustálá nejistota z toho, co přijde v příšítí minutě zůstala ale zachována a "nakažení" jsou pořád ještě k po*rání. Nejvíc mě tak na tomto filmu štve to, že měl jít od kin na mé narozeniny.. A nešel... (23.06.2009)

Sympatické béčko s áčkovou kulisou a údernou režií. Tam, kde scenáristé jen recyklují známá klišé, tam se režisér Juan Carlos Fresnadillo tasí s dravou režií, která doslova přibije do sedadel. Především pak úvodní honička, ve které jsem Robertu Carlylovi věřil, že opravdu bojuje rychlostí o holý život. Celý film je svižný a nekompromisní a i když má děj spíše videoherní strukturu, potěší nenadržování postavám. Body navíc dávám za úvodní myšlenku toho, že někdy jsme „opravdu jen lidé, kteří vezmou nohy na ramena, ať už nás o pomoc prosí kdokoli“ – a krásně se to pak všem vymstí. 28 týdnů poté není bezchybným zombie filmem, ale je mainstreamovou jednohubkou, ukazující možnosti současné filmařiny, pokud obraz naplno splyne se soundtrackem. Geniální ústřední hudební motiv – čistých 90% za neutuchající zrychlený tep… (30.08.2007)