Po svadbe

Hlavní hrdina má v životě naprosto jasno, chce žít v Indii a pomáhat tam opuštěným dětem. Bohužel peníze na takovou činnost se taky těžce schánějí a tak i když se mu nechce, musí jet obhajovat svůj charitativní projekt domů do Dánska. Onen bohatý neznámý mecenáš ho pozve na svatbu své dcery, kde se nečekaně dostane do nedokončeného kruhu svého života a pak už nic nemůže být jako dřív... (27.08.2008)

Výborný film, který se mnou vydatně zacloumal. Na můj vkus se zde ovšem řeší snad až moc věcí najednou - jak píše POMO, z tohoto filmu by šly klidně udělat filmy dva, ne-li více. Teď samozřejmě otázka, jestli to filmu vyčítat - osobně se mi třeba líbí, že děj je skutečně nepředvídatelný a dokáže díky tomu několikrát překvapit, ale osobně mi to všechno prostě přišlo "až moc", špatně se to vysvětluje, je to spíš záležitost intuice. Na filmu mi rovněž vadila roztřesená kamera, kterou nemůžu ani vystát a zde mě teda vážně srala fest. Tím ovšem nedlouhý seznam mých výtek k tomuto filmu končí a jinak je to za mě samá chvála - herci jsou excelentní a scénář je nabit neuvěřitelnými emocemi. Velmi, velmi silný film, kterému však v mých očích k naprosté dokonalosti přece jen něco chybí - proto "jen" za 4 hvězdy. Mimochodem zrovna u tohoto filmu mi přijde praštěné cpát ho do kategorie "skandinávské kinematografie", kterou do značné míry vnímám jako umělou a jejíž typické atributy jsem zde hlavně ani nějak nenašel. (16.08.2015)

Za jeden z největších důkazů talentu režiséra považuji schopnost vyprávět obrazem. Teď nemyslím tu osobitou kameru, která dává filmu dynamiku a opravdovost, ale klasický záběr-střih-záběr, protože právě v tom je zde ukryto to nejcenější, emoce. A že jich tu bylo. Nechtěl bych být ani omylem v kůži Anny, která tam schytá hned tři citový atomovky. Film má zajímavou zápletku, ale to hlavní je tady o emocích, o lidech a především o citech. (08.06.2016)

Mads Mikkelsen (aka pan Šifra z Casino Royale) se po letech vrací do Kodaně a "náhodou" se zúčastní svatby, kde se dozví jedno rodinné tajemství. Severské slzavé melodrama? Ale jděte. Po svatbě od začátku uchvátí sebejistou režií Susanne Bier a civilním projevem herců. Pravda, časem se začnou zajídat detailní záběry na oči hlavních hrdinů, ale vynahradí to stoupající dramatická spirála. Dlouho jsem neviděla film, který takhle nenápadně a přitom silně gradoval. Vnímáte každý dotek hrdinů, každý vyhrocený dialog - a přitom je to všechno uvěřitelné a bez přehrávání. Jen tak mimochodem jsem si říkala, proč by takový film nešel natočit i u nás. Ale naši scénáristi by si neodpustili nějakou tu humornou chvilku. (21.11.2009)

Moje velké očekávání film v žádném ohledu nesplnil. Nezaujal mne, dokonce jsem ani nevěřila hrdinům jejich city! Od Jorgena (Rolf Lassgård) jsem takřka až do konce filmu očekávala nějaký podraz. Po jeho "vtipných" hláškách v úvodu ("Anna se bude vdávat mnohokrát. První svatba je vždycky těžká...") by ani nebylo divu! Přiznávám, že prvních 15 minut jsem se naivně domnívala, že zápletka filmu bude vystavěna na kontrastu života v chudé Indii a bohaté dekadentní Evropě, reprezentované v tomto případě Dánskem. To bych toho ale chtěla moc! Nic proti Rolfu Lassgårdovi, je to jistě velký charakterní herec, stejně tak Mads Mikkelsen (Hon) nebo jejich ženské protějšky - chyba se skrývá někde jinde. Scénář je uměle vykonstruovaný, zápletka plytká. Poučení z filmu nikde žádné. A prostředky, jimiž chce paní režisérka dosáhnout úspěchu (opakované detaily rtů, úst, uslzených očí aj. a stále dokola), se brzy okoukají a ztrácejí velmi rychle na účinku. Ta Indie tam zřejmě byla jen pro zvýšení atraktivnosti filmu, pochopila jsem to dobře? Kdyby hrdina pracoval v nějaké charittivní službě v méně atraktivním prostředí, nebylo by to zkrátka ono, že? (27.11.2014)