Fanaa

SPOYLERY První polovinu se díváte na romantickou slaďárnu plnou trapných písniček, malých dramat a spoustou poezie, do půlky to dokoukáte jenom proto, že jste beznadějně zamilovaní do tady velmi plochého Aamira. Prostě totální kýč, vůbec nevíte, kam se to může vyvinout. Snad jen šťastný happyend se vším všudy, dokonce i milostnou scénou a získáním zraku. Americký film by tady skončil, ale nás čeká ještě dobrá hodina. V půlce se to totiž totálně převrátí. Umění Indů totálně převrátit film v půlce a flipnout i postavy je neuvěřitelné. Celou dobu, co se díváte na ten film a teď už vás dokonce pohltí, nevěříte, co se děje a jste neuvěřitelně zvědaví, jak to dopadne. Samozřejmě občas kroutíte hlavou, jak někdo dokáže natočit tak špatné bojové scény, ale ty jsou i v ostatních filmech a mnohdy daleko horší, takže to tomuhle odpustím. Celkově to byla slátanina, ale nelituji, že jsem to viděla. Film mi nejde z hlavy. Bylo zde totiž geniálně ukázáno, že když je člověk zamilovaný, často s tím nic nezmůže, ať je ten druhý jakýkoliv. A je pak schopen ho milovat i nenávidět zároveň a dělat hlouposti. Vždyť my jsme byli společně s hlavní hrdinkou zamilovaní do vraha a teroristy. Který byl zároveň docela hodný až mi ho bylo líto. A nešlo s tím nic dělat a prostě jsme mu přese všechno celou dobu fandili. (14.07.2022)

Za posledních pár let jsem zhlédla těch bollywoodských filmů už více a toto je pro mě zatím jeden z nejslabších. Hlavně co se scénáře týče. Jako by si scénáristi nevěděli rady, jaký styl zvolit. Již jsem u bollywoodu zvyklá na míchání žánrů, ale vždy to do sebe nějak zázračně zapadá. V případě Fanaa to ale v mnoha místech dost skřípe. A ani prolnutí komického a vážného v tomto případě není vyvážené. Vše je až na hranici zbytečného patosu, někdy zas až přihlouplého pitvoření. Aamira Khana už jsem viděla ve vícero filmech, leč zde ho režisér nevedl směrem, jak ho třeba znám v P. K., kde je místo pro chytrý humor a hercova humorná stránka tam vyniká mnohem lépe. Jinak vizuálně je film velmi dobrý. Taneční číslo z prezidentského paláce oku velmi lahodí. To však bohužel na tříhodinový snímek nestačí. (01.08.2017)

Snad žádný indický film neměl tak nakročeno stát se absolutní srdcovkou, a nakonec se jí nestat. První polovina představuje vše, proč tak v poslední době vyhledávám bollywoodské bijáky, je plná pozitivní nálady, obsahuje skvělé songy, tance, humor, herce (Kajol se mi nikde jinde tak nepáčila). Žel, pak se zvážní a žánr necitlivě přepne do akčního teroristicko-špionážního thrilleru. Tohle šlo udělat líp, navíc těch nesmyslů tam bylo moc i na mně. Odmyslím si toto, jedná se o moc pěkný film s pár čarovnými pasážemi (Des Rangila, Chanda Chamke..), který už jsem viděl asi třikrát. Mohl to být ale skvělý film. (14.10.2013)

Zlom mezi létem a zimou, rušným městem a samotou na horách, prvním vášnivým poryvem lásky a láskou už poučenou a hledající jistoty je dost prudký, ale dobře vysvětlený. Vztah ženy, která si chce vybudovat vnitřní domácký svět s milovaným mužem, naráží na to, že jemu jde primárně o svět velký. Hospodyňka a dobyvatel - dva principy, které nejde sloučit. Ve filmu má tenhle konflikt drastickou podobu, ale jinak je to odvěké míjení se mužského a ženského pohledu na svět. Co je víc: žít dobře svůj vlastní život nebo chtít měnit životy ostatních? (04.10.2016)

Chcete-li si udělat hrubou představu o tomto snímku, vzpomeňte si na Dil se..., přesaďte ho z atraktivního prostředí Ladaku do polských Tater, odmyslete si atmosférickou filmařinu pánů Ratmana a Sivana a místo ní na příběhovou kostru navlékněte typický bollywoodský standart v celé jeho bizarní kráse. Nezapomeňte prosím na scénáristické berličky (v případě slepoty hlavní hrdinky vyložené BERLE), hromadu nelogičností (vysvětlí mi někdo, proč Zooni na konci udělala to co udělala, když to v onu chvíli situaci nemohlo nijak zachránit?), dětské zpívánkové jazykolamy a pár legračních akčních scén, v nichž se bojové vrtulníky sestřelují pistolí. Ano, silné chvilky tam nepochybně jsou, Kajol hraje pěkně (i Aamir se snaží) a hudba se povedla, ale to akorát vedlo k tomu, že jsem po zkončení filmu dostal několikaminutový záchvat smíchu. Nebyla to zlomyslná posměvačnost, jen takový ten dobře míněný, údivný smích. Protože film, který by byl takto rozkročený mezi silným zážitkem a naprosto šíleným úletem zralým na odpad! jsem snad dosud neviděl. Bolly negativním vstup důrazně nedoporučen. (10.07.2009)