Dexter

„Dokážem človeka rozštvrtiť, zahladiť všetky stopy a ešte stihnúť správy o pol ôsmej, ale keď je moja priateľka smutná, neviem, čo jej mám povedať.“ I. séria: Otec policajt ho učil zahladzovať stopy a keď Dexter (hypnotický a pritom „obyčajne nenápadný“ Michael C. Hall) vyrástol, zamestnal sa u polície (aby mohol pracovať s krvou, ktorá ho fascinuje). Vo voľnom čase zabíja sériových vrahov, odolával platonicky ho zbožňujúcej šéfke, sex ho nudil natoľko, že keď ho k nemu chcela nútiť (v minulosti znásilnená, ale nie ním) priateľka, chcel sa s ňou rozísť. Užíva si neschopných kolegov, ktorí ho nikdy nemali šancu chytiť (a ktorí sa na vrahov, vraždiacich v noci, de facto nehnevajú kvôli vraždám samotným, ale preto, že ich prevádzajú v noci a oni teda nemôžu spať) a snaží sa pomôcť na vyššie miesto peknej (ale ako tágo sprostej) sestre, ktorá by sa tam sama nebol nikdy dostala (ani cez posteľ). Tak toto je NÁPAD, vážení – za toto sa medzi scenáristami zabíja! Ja som bol z prvej epizódy skoro rovnako mimo, ako keď som prvý raz zbadal Rickyho Gervaisa v „Kancli“ a ak za televíznu udalosť pokladáte „Akty X“, „Gumkáčov“, „Nezvestných“ a „Dr. Housea“, potom z "Dextera" budete mimo aj vy. Čertovsky dobre napísaná postava, brutálny slang (v slovenskom dabingu som prvý raz v živote počul „pičus“) a sranda pre tých, ktorým pripadalo „Milénium“ ako dosť slabý seriál o sériových vrahoch. Výslednú kvalitu dotvárajú mrazivé medicínske fakty (viete, čo to urobí, ak človeku pretnete tepnu?). (11.03.2009)

Můj nejoblíbenější dramatický seriál vůbec. Je neuvěřitelné, že i po páté dokáží tvůrci přijít s napínavou, skvěle vypointovanou zápletkou. Klíčová je samozřejmě hlavní postava, která je jednak skvěle vymyšlená a napsaná, ale i zahraná Michaelem C. Hallem. Dobře napsaní a obsazení jsou však i všichni ostatní. Úvodní znělka Rolfa Kenteho patří mezi mé nejoblíběnější seriálové skladby. (05.12.2010)

Seriál, který mě získával velmi pomalu, přesto jsem si však na něm vybudoval jistý druh závislosti. Prvních pár epizod mi nepřišlo nijak zajímavých, spíše jsem byl odrazen od dalšího sledování, ale pak nastala rapidní změna. Seriál dostal spád a Dexterova fascinace "Mrazákovým vrahem" přešla i na mě. Pomalu, ale jistě, jsem začal propadat Dextrovu světu, což je mimochodem velmi zvláštní, protože hrdina samotný mě zase tak moc nezaujal. Nejdříve jsem s oblíbil podezřívavého Doakese, který v Dextrovi hned odhalil bezemotivní 'monstrum' a obohacuje děj povedenými sarkastickými hláškami a poté jsem začal propadat i ostatním postavám, z nichž každá má zajímavý život. Postupem času se mi začala líbil i práve tvůrců, ať je to zdánlivě nehodící se hudební složka, která perfektním způsobem podbarvuje "zvrácenost" hlavního hrdiny nebo jemný smysl pro detail a vlastní přůběh v každé epizodě. Perfektní je třeba i postupné seznamování s "Mrazákovým vrahem", už při prvním příchodu na scénu naznačují tvůrci jemně divákovi, že tenhle člověk nebude úplně v pořádku, v další epizodě je již téměř jisté, že se jedná o vraha a dochází tak k perfektní situaci, kdy divák ví více než hrdinové, ale přesto to není taková ta křečovitá situace, jako když má někdo v zádech vraha a vás neskutečně štve, že o tom neví... O epizodu později již není pochybností o tom, že náš tip byl zcela pravdivý, tvůrci identitu vraha již nijak netají, spíše nám neustále potvrzují, že je to opravdu on... A víte co? Nám je tato postava stále sympatická, hledáme její motivaci a spolu s Dexterem pomalu procházíme jednotlivé stopy až nám konečně dojde proč to všechno dělá. Je to magické, zatímco Dexter hledá ve stopách kdo je vrah, divák se může soustředit právě jen na ten motiv... Úžasné. Velmi povedený seriál, který v několika momentech vyloženě exceluje a překvapuje svou genialitou, na druhou stranu občas někdy klame tělem. Miluji momenty, kdy Dexter mluví se svým psychologem nebo v pozdější fázi s "Mrazákovým vrahem". Tohle hledání identity je úžasným podtržením celého díla. ___ Po polovině třetí série snižuji hodnocení a přestávám sledovat. (24.03.2008)

Knižní předloha: Jeff Lindsay, scénář & developer: James Manos Jr. .. Anděl společensky neakceptovatelné spravedlnosti má jméno DEXTER MORGAN. Tichý, uzavřený, emocionálně prázdný jak málokterý člověk. Zpočátku jsem měl problém do seriálu proniknout, představitel hlavní role Michael C. Hall mi nebyl natolik sympatický, jenže geniálně napsaný charakter se postupně odkrýval a díky dokonalé černým a ironickým hláškám v podobě jeho tichých monologů mě po několika epizodách plně dostal do jeho světa. Světa prosáklého krví skrz naskrz. Ještě více se mi však líbila postava jeho sestry Deb, jejíž úsek životní cesty byl až neuvěřitelně dobře napsán a poutavý od počátku. Samozřejmě hodně pomáhalo i herecké podání Jennifer Carpenter. Dexter si Vás chtě nechtě prostě získá do své moci. Omotá si Vás transparentní fólii kolem prstu a těm co zlobí poskytne na hraní i svoji neposednou vrtačku... ___ Za druhou sérii beru jednu hvězdičku dolů (důvody podrobně v diskuzi). ___ O třetí.. škoda mluvit :-/ (důvody již jen zřídka, taktéž v diskuzi) _ 75%. (26.01.2007)

„Doufám, že se nezabije sám. To by byla tragédie!“ Každý policejní okrsek by si zasloužil přídělit do služby jednoho bezcitného cynika, který systematicky ochuzuje svět o přítomnost dobráků, kteří svým brilatním kličkováním mezi paragrafy berou slušným lidem víru ve spravedlnost. Já bych pro tuto práci sice neměl úplně dokonalé předpoklady, ale když už televize vysílá tento solidní manuál, tak začínám věřit v to, že bych pro ten náš zkorumpovaný svět mohl přece jen něco udělat. (11.11.2012)