Ja, legenda

Tak první polovina byla vynikající. Vylidněný New York se podařilo vykreslit víc než zdařile, Will Smith hraje výborně, nakažení nejsou ještě moc vidět. Ale od půlky se začnou objevovat častěji v celé své kráse, snímek upadá, protože jejich digi vzhled je fakt nepovedenej. A za to zakončení by scénárista zasluhoval facku z obou stran. Hodnocení na pomezí 3 až 4 hvězdiček. (02.01.2008)

Scénář: Akiva Goldsman, Mark Protosevich .. Please say hello to me. Will Smith je skutečně borec. Nejen, že má na to utáhnout film téměř sám se svým charismatickým kouzlem (i do kina dotáhl na předpremiéru mnohem více lidí, než je při těchto akcích obvyklé), ale také jako vědec zachraňuje celé lidstvo. Bohužel, to co vidíme jako diváci je pro velký zážitek zcela nedostačující. Rozjezd ještě parádní, vyprázdněný, mechem zarůstající New York je boží kulisa. Snímek má v těchto místech skvělou atmosféru, ale kolísá na tempu, které je příliš pozvolné a narušují ho pouze slušně vkládané prostřihy do hořké minulosti (lék na rakovinu = vyhubení lidstva). Tahle dějová vyprázdněnost zamrzí nejvíce - jelikož se film ve formě rozpracovaného scénáře potuloval mezi tvůrci řadu let, čekal jsem, že v něm bude NĚCO více děje, než jen tohle „kde nic tu nic.“ O všemožných okolnostech, mutantech apod. se takřka nic rozšířeného nedozvíme, ani Smith vlastně nemá moc co hrát (scény se psem výborné), spíše se jen toulá od ničeho k něčemu. Závěr 'I Am Legend' v žádném případě nijak víc nezkurvil, ale ještě párkrát by ten kostelní zvon zabimbal a slyšel bych pár dalších keců o Božím plánu (které Will statečně fuckoval), zřejmě bych nevydržel to do výsledku projevit. Ale je to pobožná Amerika, která je primárním publikem, tak co chceme, že? (06.01.2008)

Kniznu predlohu som necital, ale I am Legend je prinajmensom "entertainment" vydarenou transformaciou filmovej verzie The Last Man on Earth s V. Priceom z 1964. Akykolvek myslienkovy presah je zredukovany takmer na nulu, ovsem osobne mi to vobec nevadilo, kedze "nahrada" v podobe presvecivej postapokalyptickej atmosfery vyludneneho velkomesta bola dokonala. Navyse, ta okata trikovost kreatur mi skvelo podtrhovala ich de-evolucnu animalnost a zaroven zintenzifikovala survival mod hlavnej postavy v akcnych pasazach. (24.12.2007)

SPOILER: Will Smith ve filmu, který lidstvu oznamuje, že rakovina by se léčit neměla. A teď vážně. Od tohoto snímku jsem si sliboval hodně, i když pravda, vzhledem k tématu se nabízel i prostor pro velké zklamání, nakonec to vše však zůstalo někde mezi. Zde několikrát zmiňovaný parádní začátek se mi vůbec nelíbil. Liduprázdné město, jedno pěkné auto a lov působí příliš stroze, celé této části chybí energie, je bohužel unylá. Potulování tmavým domem překvapí svou tmou, ale to je tak všechno, vzhledem k tomu, že nic nevíme, může dojít tak maximálně k nějakému šoku, ten se však nekoná... Když se tvůrci v polovině snímku pomalu sunou k jasnému žánrovému uchopení, konečně začíná Já, legenda v mezích fungovat. Tutam je nepovedený pokus o humor a zmizí i trapná snaha o vykreslení psychického stavu hrdiny. Francis Lawrence si v žánrových scénách věří mnohem více a pouští se do víceméně riskantních kousků, které velmi dobře fungují. Když už jsem zmínil osobu režiséra, musím zároveň oznámit, že režie je opravdu to jediné, co v tomto snímku funguje. Scénář je totiž jeden dlouhý průšvih, který se na svých bedrech snaží Lawrence ukočírovat do snesitelné podoby. Obrazová kompozice funguje na jedničku, díky čemuž si může režisér v určitých fázích dovolit absenci hudebního doprovodu... První opravdu velmi povedná scéna přichází na řadu vypuštěním zmutovaných psů, její vyústění však bohužel opět směřuje k trapnému duchu předcházejících scén. (Před)Závěr má oproti zbytku tu výhodu, že nepostrádá tempo. Jenže bohužel mutanti jsou příliš nevýrazní a působí spíše komickým dojmem, takže správná atmosféra není navozena ani zde. Bohužel... (14.02.2008)

Škoda až komiksového rozměru nakažených, tj. jejich enormních schopností – takové síly, že by snad rozšmajclovali i pancéřák a rychlosti, že by v krátkém sprintu za sebou nechali i Asafu Powella. Trošku se to bije se zbytkem filmu, který je vlastně takovým komorním dílkem o osamoceném životě jediného přeživšího, jeho pocitech a smutku. Tedy nutno dodat, že „komorním dílkem“ s fenomenálními triky, protože takhle díky digitálním kouzlům vylidněný New York jste nikdy předtím neviděli a do budoucna možná dlouho neuvidíte. V tomto koncertu o jediném muži, který za celou dobu snad nesleze z plátna, Will Smith dokazuje, že pokud na to člověk herecky má, zbaštíte mu všechno, i ty dojemné dialogy s umělými figurínami z vitrín. Kdo by tehdy před lety řekl, že tenhle Fresh Prince, který do světa rapoval svoje moudra o ´gangstas´ ze sousedství, se stane takovou uznávanou filmovou veličinou. Navzdory tomu patetickému zakončení to byly 2 hodiny zajímavé podívané, i když ta slečna, sedící v kině za mnou, si to se slovy: „….další americká píčovina.“ zjevně nemyslela :o) (19.02.2008)