Electroma

Pár metalických robotů v černé kůži se marně snaží přiblížit ideálu lidství, aby je následný neúspěch vrhl do ještě větších depresí. Zabírají je zpomalené hypnotické záběry podkreslené (jen v jednom místě rušivými) písněmi. Působivých scén je hned několik. Hned úvod s kůl týpky v kůl autě za zvuku kůl hudby. Černo-bílá kontrastní scéna z fabriky na lidské tváře. Útěk před lynčujícím davem a následná emotivní scéna ztraceného snu doslova v hajzlu. Putování ústředního páru pouští. Funkce čudlíku na zádech... A hlavně závěrečné vznícení, evokující myšlenku, že jen duševní tíseň je důvod pro ukončení existence. Pánové z Daft Punk, máte můj respekt! (06.12.2009)

Velmi zajímavý film, který rozhodně překvapí svým tématem a hudbou, která není úplně pro Daft Punk typická. Dvojice Bangalter a Homem-Christo si užívají s tématem okolo lidskosti a kritikou společnosti velmi hravě a nenuceně. V závěru jim trochu došli možná myšlenky, ale i tak konec pasuje do celého konceptu. Trochu mě mrzela hudba, netypická pro skupinu, která se moc do filmu nehodila a hlavně nebyla moc působivá. Jako první režijní pokus je to překvapení a snad další díla půjdou ještě výše v kvalitě. (19.07.2007)

Ťažko sa mi to hodnotí, čakal som niečo viac (som veľký fanúšik Daft Punku), sklamala ma hlavne hudba, ktorá by mohla celý film oživiť. Takto som film so záujom sledoval iba na začiatku a na konci, celý stred bol bohužiaľ nudný. Možno by to chcelo trochu kratšiu stopáž a možno iba nie som stavaný na art filmy :) Nič to však nemení na fakte, že úvod je super a ak som ho pochopil správne, tak aj prezentuje peknú myšlienku. 3* za obsah + 1 za originalitu. (28.06.2011)

Krásné scenérie, místy ucházející hudba, pěkné detaily. Toť vše. Nevěřím nikomu, že se nenudil. V celém, na sílu umělecky vypoceném jó experimentálním filmu, jsou asi dva okamžiky, kdy jsem byl vytrhnut z letargie. A to je málo. Sotva pro fanoušky Daft Punk, i když jejich hudba ve snímku nezní. Což je možná koneckonců plus. (27.12.2011)

Velice zvláštní film, který ale dokázal z autorů udělat středobod vesmíru, co se hudební a nyní už i filmové branže týče. Daft Punk nikdy nebyl obyčejný projekt, a už vůbec ne průměrný. Od začátku dokázali tvořit hity, které se nikdy nezapomněly a hrají se dodnes. Krom toho už mají za sebou hodinový videoklip k jejich albu Discovery s názvem Interstella 5555 a již v té době z nich dokázal udělat něco víc, než běžně kapely jsou. Thomas Bangalter a Guy Manuel De Homem-Christo se drželi vždy stranou, jak je tomu podobně i v tomto velice zvláštním filmu, který pozadím neskutečně připomíná Tarkovskiho Stalker, ale celkově překopává onu myšlenku robotizace do absolutně počáteční myšlenky. Škoda jen, že v půlce, jak tu řada lidí píše, se toho všeho divák přejí, a přestává ho i samotný příběh bavit. On je možná problém v tom, že se v něm už nic moc neděje a všechno rozlomí až konec. Krom toho samotná hudba mohla být o moc lepší, netvrdím, že se nesnaží o zakomponování westernových vsuvek, ale i tak dokáže překvapit, na jejich styl určitě. Nejspíš z toho žádný soundtrack nebude. Hladina decibelů mi totiž občas přetekla přes repráky a ty chvílemi nevěděly, zdali se nerozlomí vejpůl. Electroma přesto zůstává zvláštním bodem, velice hodnotným, z určitého hlediska, který minimálně pro skalní příznivce bude takovým malým výletem do neznáma. (13.12.2007)