Obsahy(1)
Režisérka se na vlastní pěst vydala do Afghanistánu. Jejím cílem nebylo podat další report o zemi ve stále se přesýpající válce, nechtěla obrazy pokračovat ve fikčních světech zpráv. Její cesta měla skrytý osobní smysl formulovaný v otázce po lásce (eshq), jež je objektem filmu, je jeho příčinou a nejkrásnější záhadou. Je také symbolem bezbranného obětování se a v důsledku iniciuje intimní hledání zaslíbeného času. Ženy v interiérech domů mluví bez čádorů, vidíme fyziognomii tváří tak často skrytých; v překladu z jazyka do jazyka se pokoušejí odpovídat, aby nakonec mezi nimi a režisérkou zůstaly otázky, mířící za hranice nespojitelných kulturních kontextů. Zůstávají jejich oči a za nimi v druhém plánu filmu nejvíc skutečné obrazy krajiny, hudby, barev, světla a ornamentů afgánské současnosti. (oficiálny text distribútora)
(viac)Recenzie (1)
Tak trochu naivní pohled mladé Evropanky po vlastním rozchodu na „lásku“ v exotických končinách, kde je normální, že si šedesátník vezme třináctiletou dívku. A kde, když to fakt nefunguje, je přirozenější uvažovat o sebevraždě než o rozvodu. Jenže ta exotika trochu odvádí od tématu, v tom je právě zrádná... ()