2:37

Pohled 22 režiséra, který ještě mohl žákem školy, nechci nijak zpochybňovat. Má právo na autenticitu svých prožitků i představ. Se značným odstupem, který k tomu mohu zaujmout, je pojmout (nejen tuto) školu jako ústav sekty, která se rozhodla pro hromadnou sebevraždu. V každém případě zde byla na jednu hromadu nanesena pěkná várka zlotřilostí a perverzí. Možná chtěl autor naznačit: touto cestou (raději už) nepokračovat. Možným problémem je, že nikdo z žáků do školy nechtěl chodit ani se něčemu učit, a nikdo z účitelů vyučovat ani žáky opravovat či napravovat. V jistém smyslu tak jde o školu budoucnosti. Jen mladý režisér to má v hlavě v pořádku, snad mu chybí lépe se naučit řemeslo (v nějaké australské škole?). (05.03.2023)

Tak luxusní propojování jednotlivých příběhů jsem snad ještě neviděla. Aby někdo dokázal vymyslet tak složitou kompilaci dějových linek, v kterých se ale divák vůbec neztratí, to je seksakramenský umění. Jen obecně, nad dramaty ze studentského prostředí mi zůstává rozum stát. Díky bohu, že jsem měla vlastně boží telecí léta... (06.06.2013)

(Nevinná inšpirácia Gus Van Santového Elephanta sa tu zmenila na tvrdý kopirák). Ťažkonážna psychologická sonda do jedného atipického dňa, "ktorý sa už stal". Perfetkná hrá s divkámi a krásne podavané emócie. Pri začiatočnom (dokumentárnom) intre som skoro zomrel bláhom. Záver silný, ale čakal som trochu viacej, takže aj napriek tomu, niečo čo ma trochu emocionále (po dlhšej dobe) zasiahlo. (08.08.2013)

My (EX)TOP10: Úžasný a postupem času čím dál více depresivnější psychodrama. Film popisující jeden den na střední škole z očí studentů, kteří to ve školním prostředí nemají vůbec jednoduché a své dosti vážné soukromé problémy emotivně prožívají na střední škole. Líbil se mi také ten dokumentární průsmyk výpovědí studentů, to dodávalo filmu, který je inspirován skutečným příběhem, na atraktivitě a závěrečná scéna, kde si mladá dívka pořeže žíly na ruce a následovně můžeme vidět ve velmi dlouhé scéně za doprovodu mé oblíbené skladby Pie Jesu, její poslední minuty života, to bylo hodně depresivní. Miluji filmy, kde příběh skončí tam kde začal! "Víte, někdy je člověk tak zahleděnej do svých problémů, že zapomíná na druhý." (06.06.2013)

Žijeme v domnení, že máme rodinu a priateľov, ale keď ich potom naozaj potrebujeme, zrazu zistíme, že sme sami. Nikto vám nepomôže. Vypočujú vás, ale nepomôžu. Na všetko zostanete sami. A čo potom?... Výstižné! Šesť rôznych pohľadov na rovnaké situácie, avšak v jednom sa napokon predsa len zhodovali... Pozoruhodná a úžasná psychologická dráma, ktorá je bez pochýb postavená na reálnych základoch. Pretože presne takto to chodí, aj keď samotné spracovanie bolo možno trošku nadnesené. Ale o to lepšie - aspoň si to človek všetko ešte viac uvedomí. Ľudia sú často zahladení sami do seba, je im jedno komu ublížia, koho ponížia alebo komu dajú najavo svoju apatiu. Empatia v dnešnom svete často nemá svoje miesto a často si ľudia všetko uvedomia až keď je príliš neskoro. A pritom by stačilo tak málo - všímať si svoje okolie, pozastaviť sa, vypočuť si iných ľudí, snažiť sa ich pochopiť a najmä pomôcť im... Ach, tento film by som normálne zaviedol do učebných osnov základných škôl - aj keby to pomohlo len zopár ľuďom si uvedomiť realitu, už aj to by bola výhra. Čo dodať? Veľký filmový zážitok, ešte teraz cítim zimomriavky... (13.04.2013)