Štyri slnká

Bohdan Sláma je jeden z mála současných českých režisérů, který má podle mě svým divákům co sdělit. Potíž je v tom, že ne vždy volí adekvátní prostředky a docela často mu vychází spíš neživotné konstrukty než skutečné palčivé příběhy ze života. V případě Čtyř sluncí jsem už po pár minutách měl pocit, že Sláma hovoří jiným jazykem, než jakým vládnu já. Míjení je v tomto případě absolutní. Po 33 minutách trápení jsem to vzdal a v tom případě se pochopitelně vzdávám i hodnocení pomocí hvězdiček. Kdybych ale dokázal dokoukat do konce, bylo by skutečně hvězdičkové nadělení skromné. Patrně extrémně skromné. Karel Roden se v jedné scéně ptá přítomných, proč tu jste, co tady děláte, a já jsem se celou dobu ptal, proč na to koukám, když existují tisíce rozumnějších způsobů trávení volného času... (13.01.2014)

Slámovi se opět povedlo takové štěstí, že jsem se hned zkraje projekce chtěla zabít asi tak stejně intenzivně jako u Mužů v říji. Naštěstí po té přišla Aňa a navzdory všemu uhrála zbytek filmu. Nic víc se nestalo. Nač tedy plýtvat rozbory, že je to jen další Divoká včela s Venkovským učitelem. Konečně závěrečné moudro "Jdu se vychcat." mluví samo za sebe. A trojice ze Zázraků života - Melíšková, Chmela, Plodková - taky neudělala žádný zázrak. Závěrem snad lze podotknout, že debata na téma poučený a nepoučený divák by byla zajímavá, jinak nikoli. (22.03.2012)

Film rozhodně není krokem zpět ve Slámově tvorbě, spíše jejím prohloubením a dalším nasměrováním. Scény jsou zrežírovány stejně tak brilantně jako v předchozích snímcích a z jejich realističnosti se občas až tají dech, postavy alespoň mě přišly dostatečně srozumitelné, zajímaly mě a tragédie jejich vztahů na mě silně působila. Sociální drama je zde povyšováno na komentář světa, současné situace lidstva a do toho kritizovaná metafyzická extempore tak nějak zapadají. Je třeba si ale uvědomit, že zde poprvé Sláma dosahuje osobní výpovědi, potýká se s vlastním nitrem a hledá určité kompromisní smíření, proto ani nelze čekat zcela vybroušený tvar. Právě ve vnímání onoho boje a usilovné snahy snímek získává na upřímnosti a emotivní působivosti. Bohdan Sláma tímto dosahuje toho, co v české kinematografii dlouho chybělo - film, který dokáže povýšit zajímavý příběh do roviny osobitého a srozumitelného světonázoru a přitom obsáhnout i vnitřní svět tvůrce v podobě autoterapie. Čtyři slunce jsou tak výsostným autorským filmem a Sláma tvůrcem, jehož filmografie pomalu získává vnitřní spojnice a tím rozhodně náleží k nejzajímavějším českým režisérům dneška. (06.01.2013)

Film o obyčejných lidech, pro obyčejné lidi.Dlouho jsem neviděl tak upřímný pohled režiséra, pochopení a tak silnou charakteristiku postav.Bohdan si na nic nehraje, film je to opravdu divácky hodně nevděčný, protože si na nic nehraje, nelže nám, ukazuje nám čistou pravdu a v tom Slámu oceňuji především.Dnešní doba je umělá, každej ze sebe dělá něco víc než je.Já se s postavami stotožnil, protože je o nás, obyčejných lidech ze střední a nižší vrstvy, kteři bojují s každodením světem kolem sebe a zoufale hledají to svoje štěstí.Nestává se často, aby někdo zastínil Karla Rodena, ale tady byl Jarda Plesl naprosto famózní a v nějakém komentu jsem četl, že kdyby si role vyměnili, bylo by to lepší, nebylo.Roden je silný element a vedle dalšího silného elementu Geislerové by působil rušivě, kdežto Plesl se role "slabocha" hodil geniálně.Film mě hodně chytil a upřímně Bohdane, je hodně...hodně depresivní.Některé scény měli neskutečnou sílu i když se opět trochu "vlekl" střed filmu.Konec byl dokonalý a Sláma je určitě jedním z nejlepších českých režisérů a i když natočil film divácky nevděčně, já mu za to moc děkuji a k tomu, co je v tomhle státě k dostání, jsou filmy Bohdana Slámy ojedinělým a důležitým prvkem naší kinematografie.Film byl nominován na 12 Českých Lvů, ovšem musí se uznat, že všechny po právu sebralo Ve Stínu, které je silné, nekýčovité a zároveň divácky vděčné.Bohdanův film je silný, nekýčovitý, ale strašně divácky těžký a depresivní.Nechal ve mě silné pocity, ale je mi po něm smutno a Rodena bylo málo, malinko.Jirka Mádl se pro hraní narodil.V tomhle ( a nejenom tomhle roce ) se jedná ovšem o nadprůměrné dílo, které si zaslouží respekt a pochopení.Pochopil jsem tak na třičtvrtě cesty.....75%.A ono to vlastně není depresivní....jen upřímné :) (29.03.2013)

Kdybych náhodou Karla Rodena potkala na ulici a on mě žádal o drobné, tak mu nedám ani korunu a nebo bych se nad ním slitovala a nějakými drobňásky ho obdarovala. Každopádně, on může zahrát cokoliv. Tedy i postavu, která vnímá svět okolo sebe poněkud odlišným způsobem než normální okolí. Ale kdo je dnes normální? Tahle postava v mnohém obohacuje jeho dosavadní herecký rejstřík, který už takhle je skutečně bohatý. Je až nebuřeitelné, jak se někteří herci dokážou díky roli proměnit v někoho absolutně jiného a odlišného než jsou oni sami. To neplatí jen o Karlu Rodenovi. Stačí se podívat na většinu zůčastněných v tomhle marastu. Bohdan Sláma si holt razí svou vlastní cestu. (15.11.2012)