Štyri slnká

Komedie? Ani náhodou. Z tohohle člověk dostane pořádnou depku. Tleskám Pleslovi, ještě více Geislerové. Pokud jsem se v jiných komentářích u jiných filmů rozepisoval o tom, že Roden se zabydlel v rolích drsných chlapů a rozervaných mužů, pak tady jsme už o několik řádů jinde... Jeho postava podivína v plastových brýlých, pleteném svetru kráčící loukou s kameny v rukách hledaje energetické centrum - působí až mysteriózně... Mádl se stále více vybarvuje (teď nemyslím jeho kohouta :-) a zahranou postavu punkera jsem mu věřil... Celé tohle drsné drama se odehrává na pozadí krásného zeleného rozkvetlého léta, což na mne působilo teď na podzim ještě kontrastněji... Problém jsem měl v tom, že na rozdíl od Lišky ve Venkovském učiteli, kdy mi ho bylo líto, tady jsem si u nejedné postavy říkal .. .bože to ale idiot... Co sis navařil, to si sněz.. ----------. Beznadějí i dobrým vykreslením postav je snímek dost podobný filmu Dom (2011). Tam to však bylo více o realitě, více uvěřitelné, zde už sklouzáváme místy do mysteriózna a to mi tam moc nesedělo. Dávám tři plechová slunce. * * * (27.09.2012)

Uvažuji po shlédnutí tohoto filmu o svém smyslu pro humor, protože označení komedie podle mě sedí na filmy s jinou tématikou, než rozvrácené rodinné vztahy. Jak se mohu smát u scén, kdy jsou si partneři nevěrní, zkrachovalá mládež hledá recept na štěstí v drogách (i když lehkých) a nikdo nevidí šanci uniknout ze své bezvýchodné situace. Bohdan Sláma nám opět naservíroval film, popisující život celkem obyčejných lidí. Ale zůstal až příliš u popisnosti a nechává na divákovi, aby si domyslel, "co s tím". Přeposlední scéna mi na Slámu navíc vůbec nesedí, ale alespoň jsem si konečně uvědomil, jaká byla hlavní role v příběhu "guru" Karla. Mimochodem, toho zahrál opět skvěle Karel Roden, ten chlap má prostě charisma i s dlouhými vlasy a "dědkovskými" brýlemi. (12.05.2013)

,,JÁ JSEM TO ASI VŠECHNO POSRALA....“ /// Prej se u nás rozpadá víc jak půlka vztahů (manželství pičo). Tak je třeba vo tom natočit nějakej film (asi). A tak tady máme Járu, což je pěknej pičus, nešťastnou paničku Janu, synka Vénu, což je zase pěknej spratek, je tu senzibil Karel, kterej není ani tak debil, jako blázen, a ještě pár postav, vo kterejch si můžete přečíst jinde. A všichni (i ti druzí) čekaj (jo, čekaj) na štěstí. No a místo štěstí - (správně, ti moudřejší tušej…) PRD! (řekl bych hovno, ale ty prej nosej štěstí…) A tak se tam hezky babraj v těch svejch sračkách, místo naděje jen další průser, místo slunce mraky, a zrazujou ty, kteří je ještě maj rádi. (ty krávo, to je optimismu…) Ne, Poupata byly depresivnější. Tady prostě nevím, co mi jako film o životem zmítaných nešťastnících má dát. Pro koho je? Pro lidi co žijou v depce ze vztahu a přemejšlej, jestli skočit? Pro vyřechtanýho milionáře, aby mrknul do akvakárka, co tam dneska zas ty socky vyváděj? Nebo pro publikum, který chce vidět, jestli jsme zase o kousek dál? (soráč, ale nejsme!) Dovedete si představit třeba Poláky jak čuměj na takovejhle film …(mrkli na Růžu a teď prej něco českýho na spravení nálady…)? (Já jo, ale na jejich reakci mi fantasie nestačí!) Aspoň že ten úplnej závěr se povedl, ale jinak – tyhle slunce pro MOJI radost nesvítěj. /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Vobčas mi zavolá. (Kdo? Mistr přece. Hovno z fabriky – MISTR! A chce abych za ním jel. Kam? To nevím.) 2.) Chcu zjistit, jestli ještě nejsu mrtvej. (po 20ti letech manželství? Hmm, co chceš slyšet…?) /// PŘÍBĚH *** HUMOR ne AKCE ne NAPĚTÍ * (28.09.2012)

NEJSEM JÁ MRTVEJ? Pokud pominu nějaký hlubší rozbor sociálního tématu (takoví lidé prostě exi(s)tují a nedějí se jim vyloženě pěkné věci), skutečně mě fascinovala ta bezvýchodnost, i když Sláma opravdu v některých chvílích tlačí na pilu až moc. A sám se také vyhýbá něčemu hlubšímu, tu v podstatě zlehčující předposlední scénu nepočítám, vyrovnala se s filmem zbytečně nadneseně, i když její smysl je jasný. 70%. (13.03.2012)

Po čertech depresivní film absorbující snad všechny civilizační tragédie dnešní doby jako jsou chlast, drogy, nevěra, nezaměstnanost, společenské zařazení, odcizení a mnoho dalších, propojené do tak bezvýchodného kruhu až to nahání strach. Přestože je česko(slovenská) filmová produkce na filmy podobného ražení poměrně zatížená a ve všech směrech talentovaná, tenhle snímek vyniká především pocitem neodbytné povědomosti, kdy vás od podobného průseru dělil jen kousek a proto si dobře uvědomujete závažnost celého tématického celku. Silná a sugestivní záležitost! (26.09.2012)