Protektor

Filmu neupieram snahu o konečne 'iné' vykreslenie udalostí z obdobia 2. svetovej vojny, pokus o originálny rozprávačský prejav a vizuálne takisto netradičné a odľahčujúce. Ale ako celok mi to prišlo nekompaktné, nezáživné, herecky prehrávajúce a pomerne dosť nudné. A to mám filmy z tohto obdobia naozaj rád. 60%. (11.11.2013)

Kdo má jedno varle, ať zvedne pravou ruku..! Tak ten rakouský syfilitický čalouník tvrdil, že Čech je cyklista, co se nahoře hrbí a dole šlape a já za sebe dodávám, že pokud má úsměv na tváři, vyjede i sebeprudší kopec. A bez řetězu.. Skvělý výkon českého Pee-Wee Hermana M.Daniela, zvuk a hudba snesoucí světová měřítka (ten "cyklistický" motiv je úchvatný, úplné Vertigo) a temná atmosféra protektorátní Prahy, jenž vypadá, jako by se nad ní střídala polární noc se smogovou inverzí, nicméně s ohňostrojem superlativů bych byl u Najbrtova dramatu o odvaze a zbabělosti v odporné době přeci jen zdrženlivější. Místy se mi totiž nezdála ta příběhová zkratkovitost, některé přes koleno lámané (kvazi)alegorie (neberu ovšem na ně autorovi svaté právo), či třeba "ordinační" výkon nositelky dvou lentilek pod kobercem S.Novákové, ale na druhou stranu si člověk říká, že k českému filmu je nutno dlouhodobě přistupovat jako k vlastnímu dítěti na koncertě flétny. Komu odpustíte nějakou tu falešnou notičku, když ne mu..? (11.05.2010)

… A PÁTÝ JEZDEC JE STRACH. Atraktivní prostředí jak Československého rozhlasu, tak tehdejšího hraného filmu je současně pracovištěm rozhlasového redaktora a rychle vzlétající herecké hvězdy. Klíčový film, který by ji byl býval nepochybně posunul vzhůru do vysněné kariéry, má však dvě osudové slabiny: premiéra „filmu ve filmu“ připadá již naplno do událostí kolem vznikajícího protektorátu a oba jeho hlavní hrdinové jsou nadto židy. Manžel odmítne svou choť opustit, ale cena, kterou zato oba platí, je stále neúnosnější: hrbení poznenáhlu přechází do přímé kolaborace a viditelných projevů zbabělosti. Vášnivá a poněkud exhibicionistická herečka se naopak odmítá podřizovat sílícím projevům rasové segregace a perzekuce, do nichž jí tlačí i za cenu postuůného vzájemného odcizování manžel, aniž si však naplno uvědomuje jejich dosah a své smrtelné ohrožení. Příběh, který vrcholí událostmi kolem druhé heydrichiády, přináší zlom v dosavadním chování obou protagonistů. Skutečnost, že režie důsledně i důkladně spolupracovala s kvalifikovanými odborníky-historiky a více či méně beze zbytku respektovala jejich doporučení, se projevila v přesném postižení protektorátní atmosféry, v polarizaci postav i událostí, v objevení celé palety takéexistencí té doby. Jako zvlášť silný znak díla lze uvést jeho „nehappyendovitý“ závěr, který svádí oba rozvaděné manžele znovu dohromady a propůjčuje jejich závěrečné katarzi nadčasový rozměr odboje i rezistence najednou v gestu, které je svou naléhavostí současně prvkem nadčasovým a a současně přesahem do následného klasického, rozporuplného vývoje, jenž přetrvá i do dalších desetiletí našich moderních dějin. Již zmíněnou potenciální klasičnost tohoto filmu mladých pro mladé zesilují dále špičkové výkony představitelů nejen hlavních, ale značné části tzv. vedlejších rolí a pozoruhodně invenční hudební složka. Deklarované oscarové aspirace filmu se za tohoto stavu věci jeví jako oprávněné a plně zdůvodnitelné. (28.09.2009)

Češi mají většinou tendence se uchylovat ke dvoum extrémům - tím prvním je buranský "český" humor ala zapomenutý sáček se solí v čínské polévce, a pak je tu ten druhý případ - přestylizovaná snaha podobat se zahraničním filmům. A to je právě Protektor. Když jsem si přečetla námět, tak jsem se docela unáhlila s nadšením a o to více jsem zklamanější. Hudba je příšerná a kazí atmosféru většině scén. Herci většinou - snad až na celkem sympatickou hlavní protagonistku - odříkávají text jako kdyby četli z čítanky. Pak je tu ta mluva.. možná je to jen můj špatný dojem, ale takhle se opravdu mluvilo za Protektorátu? Působilo to nevěryhodně. Na jednu stranu bych se nedivila, kdybychom v tomto jako v mnohém zůstali pozadu.:)) Jak je ale možné, že se ve čtyřicátých letech u nás všichni oblékali milionkrát lépe než dnes, to je mi záhadou. Každopádně si nechám své nehodící se rozumy pro sebe a přejdu k filmu; příběh manželského dramatu na pozadí válečných událostí byl prázdný. A potenciál by to mělo, ne že ne. Strojené dialogy "Já tě ochráním!" mě nutily obracet oči v sloup každých pár minut. Nebýt té zbytečné přestylizovanosti, tak si u nás film příliš neškrtne, ale chápu, že z čehokoliv, co je lepší než Babovřesky, se musíme poprdět. :) Já si z toho ale na zadek nesedla. Snad za tu poslední - nepřeháním, když řeknu DOKONALOU - scénu bych dala tu třetí hvězdičku. To se ještě rozmyslím. (21.03.2014)

"Čech je cyklistou, jenž se nahoře hrbí, dole však šlape."_______Hana je nadaná. Hrá, konverzuje, zamestnanie je pre ňu afrodiziakom. Okupácia ničí jej konjunktúru a uzemňuje ju na dlážku dvojizbového bytu v ktorom je kvôli židovskému pôvodu nútená sa zdržiavať. Emil ju upodozrieva z nevery, pričom sám zahýba, deň čo deň jeho integrita slabne a (aj napriek vnútornému nesúhlasu) podlieha nemeckej propagande..._______Hlasito aplaudujem a som dojatý. Ak som čakal na objavnú invenciu v česko-slovenskom tábore, tak je to práve ona vynachádzavosť s ktorou "Protektor" vyložil karty na stôl. Sprava doľava, zhora nadol. Jedno eso za druhým. Tak v prvom rade sa vyžívam v celistvom opojnom aranžmá koncepčných aktivít, ktoré sú odkomunikované bez akéhokoľvek náznaku plagiátorstva či vydieračstva. Zahŕňam sem kultivovanosť (neškrobenosť) ústneho prejavu medzi ňou a ním. Dekadentnú spätosť inštrumentálnych mágov Midi lidi (ich fanfáry sú orgastickým prameňom elektronického šibalstva - the winner is: "Něco opravdu nebezpečnýho" a "Konec léta") s aforizmom podfarbenými celkami, polocelkami. Zvuk reaguje na obraz a opačne, akvamarínové splynutie, ktoré interpretuje divokú audio-vizuálnu súlož. A nakoniec paralela bicyklistu s totalitou v podobe vkusných vsuviek tej najvyššej šarže._______Trpké dianie fungujúce na princípe rekapitulácie, vysielané cez mediálne kanály a sústredené na svoj 3-stupňový primárny cieľ - Delikátnosť/Dômyselnosť/Dôkladnosť. Som nenažraný, dvakrát nestačí, chcem ešte a potom zas. Filmárske vyznanie, ktoré má rajcovný štýl a predovšetkým srdce... (12.05.2010)