Najkrajšia hádanka

Zdeňka Trošku tentokrát beru na milost, i přes tu až příliš malebnou kameru a zcela nevyužité schopnosti Jana Dolanského. Jedinou závažnou, zato ovšem téměř smrtící chybou je scénář. Zjevně ho sice nenapsal člověk po lobotomii mozku, ve skutečnosti ale příběh nikam nespěje a chybí mu dějový oblouk. Troška je totiž poměrně schopný režisér, ale už od konce osmdesátých let zoufale špatný vypravěč. (30.12.2008)

Dementní, ale především díky Janu Dolanskému snesitelné. Matěj je na jednu stranu geniální kluk, uhodne jakoukoli hádanku, zalaškuje si s princeznou, umí i na dudy hrát, ale na stranu druhou se nechá dvakrát zajmout loupežníky, zavřít do žaláře a málem pověsit. On za to ale nemůže, kdyby si po 20 minutách vysloužil princeznu, nechal ji a šel za Majdalenkou, nikdo by na to Troškovi do kina nepřišel. Tak se skáče sem a tam, milá Majdalenka doma čeká, pláče a naslouchá kanárkům, Matěj neustále odněkud prchá a laškuje s princeznou, nebezpečně neškodným loupežníkem Madlafousem, s trojicí zloduchů na královském dvoře, kteří by nevyděsili ai opuštěné kotě i s vojákem, který ho oslovuje: "I ty kujóne...". S mírně provinilým výrazem přiznávám, že jsem se celkem pobavila, nejen proto, že Troška vykradl své starší pohádky (třeba zvuky noci jsou okopírované z první Princezny ze mlejna), ale i naprosto přestylizovanému královskému dvoru v kontrastu s lidovou vesnicí nebo nesrovnalostech ve vyjadřování postav. Když Honza alias Matěj po pražsku, jeho kamarád po jihočesku a další postava archaicky. Nedíváme se však na historický film, ale na pohádku dle režiséra úchylného na Francii 17. století a poskakující, pouhé citoslovce vydávající postavy. Jo a abych nezapoměla, na to, že Matěj může mluvit s ptáky můžete zapomenout dříve, než se ona jahoda dostane do trávicích traktů hlavních hrdinů, protože za celou hodinu a půl to ničím nepohne. (29.12.2008)

O tom, jak důvtipný mládenec ,,Matěj hádanka“ ke štěstí přišel …. Ono to ani jinak být nemůže. Pokud ovšem pohádka vstupovala do světa s ambicemi stát se rodinnou podívanou, která bude obšťastňovat několik generací, má malý problém. Jako dospělého mne sice neurazila, ale nijak nenadchla. Viděl bych ji tak pro děti kolem 10ti let. Těm totiž nebude vadit prostinký příběh ani.. ani.. no prostě vůbec nic. Ačkoliv oceňuji Troškův komerční úspěch, v tomto případě jej (opět) nechápu. PŘÍBĚH *** HUMOR ** AKCE ** NAPĚTÍ ** Co uvidíme (možná) příště? Matěj bude mít z pekla štěstí. Ve mlýně bude hádat, jak rodí chlap. Dostane za to přes andělskou tvář pár facek? Nebo seno? Nebo to skončí erotikou? (28.01.2009)

Trošku lepší než Kameňáky, ale jen díky snesitelnému Dolanskému, malebně kýčovité kameře a... ne, víc už mě prostě nenapadá. Tucty herců se ztrapňují ať už osobně nebo prostřednictvím postsynchronů (Ota Jirák na hrad), děj poskakuje kupředu v nikterak navazujících desetiminutovkách (jako by to pak vždycky chcíplo a muselo se znovu startovat) a vy se jen modlíte, aby už byl konec a Taťjana Medvecká konečně nadobro omdlela. :) (12.02.2008)

Skutečně brilantní Jan Dolanský. Díky němu mě to celé velmi bavilo. Není to možná vrchol, ale ve srovnání s novodobou pohádkovou konkurencí z naší produkce je to velmi vydařené. A vůbec všichni herci si vedli výborně a dali své postavě jiskru. Ale Jan to pro mě celé táhl, tohle je jednoznačně jeho a Troškova pohádka. (29.05.2011)