...a bude hůř

Viděno před pár lety na Skalákově Mlejně. Jistého Špínu znám od vidění jako věčně insolventního štamgasta jedné pražské kavárny. Považuji to za shodu jmen, ale kýmsi mi bylo řečeno, že je to opravdu on. Knihu jsem četl až po filmu (a kvůli němu). Jednak mě iritovalo, že se její druhá část tváří, jako by jisté osobní vztahy z první části neexistovaly, jednak mě třetí část unudila téměř k smrti. Taky se hrdinovi nepodařilo, abych přes jeho gerojský řev na soudce neslyšel jeho mlčící svědomí. Jinak se mi dost líbila, přečtena velmi rychle. Její kvality nejsou ani tak vysoké ani tak nízké, jak naznačovala polemika, s níž jsem se v souvislosti s filmem setkával. Ostatně různé zdrcující kritiky jak knihy tak filmu na mě působily přesně tím dojmem jako různé "realistické" výpady vůči tzv. pravdoláskovství coby největšímu nepříteli lidstva. Obzvláště dojemné bylo pohoršování nad "marketingovou zchytralostí" báječného Kopeckého způsobu propagace a distribuce. Můj osobní žebříček A bude hůř: 1. film, 2. ideový projekt filmu, 3. kniha, dlouho nic, 4. kapela. Kniha není sice přímo "generační", ale je krásně subgenerační, přičemž skvěle zobrazuje prolínání hrdinova vnitřního a vnějšího, jakož i nesmírnou blízkost různých vzájemně si velmi vzdálených (sic) subkultur a vrstev a zároveň jejich propastnou vzdálenost od konformní většiny. Film si z knihy bere jen to hezké a převážně jen to vnější a úzké a je krásný. Stejně jako kniha je určen převážně těm, o jejichž mládí trochu pohádkově, ne však zkresleně, vypráví. (02.04.2012)

Knihu jsem četl, a tak jsem s filmem hodně dlouho váhal. Pro mne to je spíše dokumentární drama o době, kdy o všem rozhodovaly komunistický kurvy zaštítěné ruskými okupanty. V tom bezvýchodném čase nesvobody bylo logické, že část společnosti revoltovala, zatímco ta větší rezignovala. A samozřejmě tu byla nezanedbatelná část těch, co profitovala. Asi bych se tu rozepsal o všem tom hnusu, ale nejsem masochista. Zlaté horory! (26.05.2023)

Syrová, upřímná a objektivní sonda do života komunistické mládeže natočená nemainstreamovou a nekomereční formou bez větších aspirací na široký divácký úspěch a prakticky jediný český neorealistický film. To co se nepovedlo Trojanovi o tři roky později v Občanském průkazu se povedlo zde. Nikolaev věděl jak na to. (14.09.2011)

ZAJÍMAVOSTI K FILMU:Onehdá jsme se procházeli s báglama na čundru Horním Jiřetínem, a zastavil nám J. M. Sieber (ve filmu hraje vychovatele nakupujícího s Olinou v sámošce, jemuž je posléze flaška o hlavu přeražena ), mysle si že stopujeme na Most, kam právě jel. Od něho jsem se dozvěděl že: *** V Horním Jiřetíně se natáčely scény: hosposké interiérové, závěrečný útěk - konkrétně jak ujíždějí v avii, a také scéna nakupování v sámošce (mimochodem ta opravdu vypadá i když se nenatáčí film ze sedmdesátých let jako sámoška ze sedmdesátých let ). ***Místo na kterém ústřední trojice ke konci filmu je na jakési zřícenině v lesích, se natáčely poblíž Hory Sv. Kateřiny v Krušných horách. Vzkaz tvůrcům filmu: Majitel sámošky si stěžoval, že mu štáb nevrátil asi tři flašky šampáňa co si vypůjčil. Doslova cituji: "Tak tyvole Jirko, to se snad nedělá, to je pro mě pětikilo škody, jen ať si zkuse natáčet si tu pokračování, to mě teda nas*ali!" (18.03.2007)

Jedno z obrovských překvapení novodobého českého filmu... a to musím přiznat, že hnutí hippies mne neoslovuje a k hlavním postavám jsem měl během sledování filmu rovněž rozporuplný a proměnlivý vztah, obsahující postupně jak odpor, ironický nadhled, tak lítost či porozumění. Vůbec to tvůrcům filmu ani sobě v roli diváka nevyčítám, naopak je dle mého názoru pouze dobré, že film úplně neadoruje ani hippiesáky, ani bezpečnostný aparát u moci, pouze nabízí řadu pozoruhodných situací odehrávajících se za onoho času. Se zaujetím jsem se zaposlouchal i do undergroundové muziky. Především ale chválím nápad tvůrců zobrazit tohle téma rovněž undergroundovým pojetím. Ten film opravdu vypadá jakoby ho natáčel zručný amatér na černobílý materiál v autentické době 80. let a tenhle styl mu značně přidává na síle a výpovědní hodnotě. Forma a obsah tady do sebe funkčně zapadají, vzájemně se doplňují a vytvářejí fascinující zážitek z řad undergroundových snímků. Dokonce mi nevadilo ani nadměrné využívání vulgarismů. Nevyjádřuju se k hippies, neřeším, zda nebyl jejich život (navzdory tvrdému režimu na pozadí) oproti jiným obětem spíše jen svéráznou selankou, ani zda je možné označit jejich počinání přímo za protest. Pouze smekám před filmem! 90% (26.11.2019)