Temný rytier

tak s odstupem času, jsem se pustila do přemýšlení o tomto filmu.. proč rozdělil lidi na dvě části.. TY co jsou jeho obdivovateli a TY co si nezískal a nechápou čím je tak vyjímečný :) já se škatulkuji do obdivovatelů.. všechny díly Batmana od Tima Burtona zbožňuji.. líbí se mi jeho podání.. příme převedení Batmana coby superhrdiny, v temném opravdu temném Gotham city.. ale pan Nolan se pustil do projektu, uděla z Batmana "obyčejného" muže.. muž, který pomocí bojového umění a spouty peněz ze sebe udělal symbol.. tím udělal úplně nový příběh.. i když je děj stále o tom samém :) a jak jsem psala už od dob mého útlého dětsví byl Batman legendou.. Batman v podání Christina Bale se mi zaryl do podvědomí a když končil s kartou Jokera, byla jsem zvědavá jak to dopadne. Říkala jsem si: „Nikdy se nesnažte překonat Jokera v podání Jacka Nicholsna!“ A jak to dopadlo?? Temný rytíř je za posledních pár let, jeden z nejlepších filmů, co jsem viděla.. Heath Ledger se postaral o excelentní podívanou. Jeho smích slyším pořád a díky němu tu s námi zůstane na hodně dlouho. Ještě teď mě mrazí, když si vzpomenu na to, jak jsem byla zaražená v sedačce a s napětím koukala. Akčnost, zábava, hrůza a údiv nechybí. Slovy se nedá popsat, jak je to mistrovské dílo. (31.03.2009)

To, že je Temný rytíř dobrý film, ještě neznamená, že je prostý vad. Nolanova snaha vytáhnout Batmana ze světa komixových zákonů do světa našeho, se mi vcelku líbí. Jenže tahle změna prostředí vyžaduje víc, než změnu toho, jak vypadá Gotham City, víc než změnu zevnějšku postav - postavy je třeba pro uvěření, že tohle se odehrává teď a tady, oprostit od komixového vnitřku. A to se povedlo jenom napůl a charaktery uvízly v jakémsi mrtvém prostoru "mezi", ve kterém nemohou (plně) bavit svou komixovou stylizací, ani (plně) nedokážou diváka pohltit svou autentičnosti. Občas se snižují k patetickým proslovům, jedna prodělá neuvěřitelnou proměnu, nemají žádné pozadí (s výjimkou postav, které byly v Batman Begins), krom napětí nedokážou zprostředkovat diváku skoro žádnou emoci. Vychvalovaný Joker je zábavný a výborně zahraný, ale vnitřně rozporný. Tvrdí, že neplánuje a přitom právě jeho plány jsou ty nejkomplikovanější. Označuje se za chaos, přitom jen tvoří jiný řád. Jeho kouzlo není v tom, co dělá, což jsou obyčejné padoušské záležitosti, ani proč to dělá, což pořádně nevíme, ale jak se u toho tváří a co při tom říká. To je ovšem na propracovanou postavu málo - a právě takovým by hlavní záporák měl být. Když ke všem výtkám připočtu hluchý prostředek filmu a vlastně skoro všechny neakční scény, ve kterých se neobjeví Joker, slabší **** jsou na světě. (29.09.2008)

Nolan opět neselhal. No, i když...ale ne, neselhal. Jenom nenatočil comics. Snahou přiblížit se co nejvíce realitě (samozřejmě bráno relativně, přece jenom je třeba, aby měl divák co obdivovat v oblasti vizuálně-akční) byla comicsovost, reprezentovaná v jedničce typickými obřími neogotickými gothamskými stavbami, visutou dráhou, klášterem uprostřed hor a pár dalšími "drobnostmi", naprosto upozaděna a výsledkem je psychologická akční podívaná, která je sice patřičně kulervoucí, ale už to prostě není Batman:) Ó jistě, dalo by se mluvit o podrazu, mohl bych říct, že s Nolanovým druhým příspěvkem do vesmíru prohnilého korporátního království gothamského je to stejné jako s novými bondovkami (tedy moderní, akční, ale bez bondovského kouzla a atmosféry), ale to by výsledkem tohohle rejžova-scénáristova počínání nesměl být tak skvělý film. Nebudu se rozplývat nad "achbožerozbožetovámbyltakúžasnejmužskejaherec" Heathem Ledgerem - podotýkám jen, že to, co se mu povedlo, nebyl jenom ten super trik s tužkou:), ale to neznamená, že je to bůhvíjak legendární herecký výkon. Každopádně se ale sluší říct, že jeho Joker je opravdové vyšinutě střízlivé zlo a jeho scény s Batmanem těží z jádra comicsové legendy to nejlepší a velmi, velmi důstojně to předávají dál. Pletichy nepřítele nutí mne omezit hodnocení herecké sestavy na povšechné konstatování, že je silným zážitkem sledovat, kam která konverzační scéna posune děj či vyznění příběhu, a že tady otvírá Christopher Nolan naplno stavidla svého mistrovství. Sice za největší emocionální masakr považuju záběr na Jokerovu hlavu trčící z policejního auta bez jakéhokoliv zvuku, ale jak už jsem podotkl, na rozebírání jednotlivých scén či záběrů tady není místo. Mám proti takovémuto ztvárnění Batmana nezanedbatelné výhrady, ale nedejte filmovému zážitku roku pět hvězd, že jo:P 90% a ještě jednou říkám - TOHLE NENÍ COMICS. (28.10.2008)

Nekonečný chaos v rukou jediného muže, dobro a zlo, jimž chybí hranice, fantastické hi-tech hračky, parádní herci, suché bonmoty, jedno kouzelnické vystoupení a hlavně dvě a půl hodiny neředěného dobrodružství, kde Nolan skáče z jednoho vrcholu na ještě vyšší, aby přitom smysluplně rozvíjel chytlavý děj a zároveň nezapomínal na akci, u které ti slabší vlhnou. Od Bourneova ultimáta je tu konečně film, který rezolutně odmítá pojmy jako ‚time-out‘ a ‚hluché místo‘. A ta stísňující hudba, před tím, než Joker předvede další číslo… no, dalo by se pokračovat do nekonečna. Film roku? Pravděpodobně. (10.08.2008)

(Během editace byl komentář mou šikovností smazán... a to jsem měl takovou radost, že mám ten datum premiéry :D) Z toho relativního rozčarování jsem se nevzpamatoval za ty skoro čtyři roky. Precizně dokonalý film se slušným tempem a cool postavou Jokera mě ale naprosto nezaujal. Průhledná premisa tvářící se jako hlubinný rozbor lidské duše mě (tím spíš během finále na trajektech) až zaskočila a vůbec celé to "look at me", které z každé minuty vyčnívá, mě časem začalo iritovat. Nolan natočil film, který "vypadá" jako geniální dílo. Jenže mám pocit, že právě reklama na genialitu je jeho záměrem, a to mi vadí. Chybí mi emoce. A když už takhle, tak by bodla nějaká opravdu silná myšlenka nebo motiv, které by ten pocit mesiášství obhajovaly. Takhle to nenabízí víc než Burtonova temná pohádka, ale hraje si to na Občana Kanea. (27.03.2012)