Malé deti

Já jsem se Sarah nedivila, že se tak zoufale a bezhlavě zamilovala, ale popravdě jsem se divila Bradovi. Ne že by Sarah nestála za to, to určitě stála, ale proč byl ten člověk tak nespokojený se svým životem a tak znuděný, to jsem moc nepochopila. Možná ten malý chlapec věděl, proč nosí pořád tu čepici, možná cítil, že táta nebude tak úplně v pořádku. Motiv s pedofilem byl takovým příjemným oživením a pro mě osobně trvalou hrůzou z očekávání, co hrozného se stane. Konec byl velmi pěkný a Kate Winslet podlala jeden z nejlepších hereckých výkonů, jaké jsem u ní viděla. (04.10.2007)

Nejak nechápem ten obrovský komerčný rozdiel medzi filmami typu Americká krása a Crash na jednej strane a Malými deťmi, poprípade Door in the floor na druhej. Sú si podobné, kritici ich hodnotia rovnako pozitívne, majú všetky veľké herecké hviezdy a dopadne to takto. Z jedného sa stane klasika klasík a tie ostatné môžeme vidieť bez reklamy niekedy o pol druhej v noci na tv raz za dva roky. V prípade tohoto vysoko kvalitného filmu je to škoda. (14.06.2012)

Líbil se mi hlas vypravěče mimo obraz - dodával tomu všemu dění černohumorný až satirický nadhled; líbila se mi koketérie s Paní Bovaryovou a příměstskou povrchní falší; zamlouvaly se mi snad všechny charaktery, které se příběhem třeba i jen mihly; neskutečně jsem si užívala srážení, proplétání a přebírání důležitosti a váhy všech dějových linií; zamilovala jsem si okamžiky, kdy si Kathy uvědomí, že žena sedící u stolu s jejím manželem, není jen sousedka na nezávazné návštěvě, a kdy Ronnie otevře dopis od matky; téměř jsem nevydýchala posledních 10 minut, kdy jsem očekávala drastičtější vyvrcholení o ono bylo nakonec daleko bolestnější... Vlastně je mi z toho líbění a zamlouvání až moc sladko ... tenhle film je nějakým zvláštním způsobem téměř dokonalý. Pojednává o situacích, které se dějí kolem nás neustále, všedně, dokola. Nechci, aby tomu tak bylo, jistě, ale to je jen utopická a naivní touha o nekomplikovanosti lidských vztahů, byť jsou občas tak průhledně ohrané a nepoučitelné. A nejspíš jsem se nezmínila o tom, že tohle dílko je natočeno jako krásný, úžasně barevný a precizní biják. Což je nejspíš pochybná vada na celkové kráse a dokonalosti, alespoň v mých pokřivených měřítcích - brala bych o foust špinavější filmařinu, ale to by potom nebyla taková zábava ... dešifrovat všechnu tu lidskou veteš z předměstí. 85% (07.01.2009)

„Upřímný smích má za cíl skrýt pocit sklíčenosti“ Na americkém předměstí se dějí všelijaké věci. Ty nejzajímavější uvnitř domů, v zavřených pokojích, kam nemají přístup zvídaví sousedé a mnohdy ani členové rodiny. Každý skrýváme nějaké tajemství – je stoprocentní upřímnost nejvhodnější cestou, kterak uchovat idylický vztah? Nejspíš ne… Po prvních minutách jsem začal mít obavy, že tvůrci příliš spoléhají na silnou knižní předlohu a film tudíž doplatí na svou literárnost. Využití typicky knižních prvků, z nichž ten nejvýraznější –monolog vypravěče – předžvýkává méně chápavým divákům většinu v díle obsažených myšlenek, ale není na škodu. Vlastně ani nelze hovořit o nějaké podbízivosti, protože konec Malých dětí stejně zanechává většinu nejdůležitějších otázek nezodpovězených. Na přesvědčivosti příběhu tato skutečnost neubírá. Množství fascinujících detailů v pečlivě promyšlené, i když velmi jemné síti vztahů, tužeb a obsesí mi znemožňuje zmiňovat je individuálně, proto bych vyzdvihnul alespoň jeden pomíjivý moment ze závěru filmu. Zaujatý pohled Lucy na svítící pouliční lampu, do níž tvrdohlavě narážejí mouchy ovládané vlastními pudy, s jednoduchostí a věcností takřka geniální shrnuje vše podstatné, co je třeba vědět o životě. Freud by zaplesal radostí. Ač ne zakladatel psychoanalýzy, plesám také. Plesám nad hereckým obsazením, v němž není místa pro slabší článek, plesám nad hudbou Thomase Newmana i kamerou Antonia Calvache a především plesám nad konzistentností a dechberoucí dramatickou výstavbou tohoto dlouhého filmu plného slov. 85% Zajímavé komentáře: kleopatra, Shushika, H34D, castor, Madison, meave, flanker.27, Madison mm13, _Irbe_ (25.09.2008)

Upřímně, myslím si, že už mám něco málo nakoukáno a tohle není poprvé, co film začal báječně a skončil… řekněme stupidně, ale aby to byl až takový propad kvality (kolem půlky filmu jsem uvažoval o 90 %, před koncem o 40 %) to se mi ještě nestalo. Little Children (když o tom tak přemýšlím, je tohle vhodný název, protože většina postav se opravdu chová jako malé děti) není špatným filmem, jak už jsem naznačil, ze začátku mě hodně bavil a já si říkal, že tohle vypadá na zajímavé drama. Ale asi v polovině filmu se to nějak zlomilo a od té doby jsem myslel jen na jednu věc - "kdy už konečně, ku*va, bude konec?!", protože mě opravdu otravovalo chování hlavních postav. Příklad - ženská čte Paní Bovaryovou (tu knížku jsem náhodou četl a proto vím, že to je nudná a blbá knížka) a ztotožní se s ní tak, že se začne podle té knížky chovat (takže si vlastně obhájí svou nevěru). Líbila se mi diskuze v knižním klubu, kdy si to obhajuje a kdy jedna z žen řekne, že tenkrát to jinak nešlo, protože ženy neměly taková práva. Ano, s tím souhlasím, ta knížka je možná hloupá i kvůli tomu, ale Sarah (Kate Winslet) se začne podle té knížky chovat (dnes, kdy žena má mnohem více možností, když je znuděná svým životem). A takhle bych mohl pokračovat, ale nechce se mi. Dnes za 60 % s tím, že (ač ji mám rád) musím říct, že Kate místy dost brutálně přehrávala a jediný, kdo si opravdu zasloužil nominaci, byl Jackie Earle Haley. A já jen doufám, že jednou takhle nebudu uvažovat, jako hlavní hrdinové tohoto filmu… (27.07.2011)