Malé deti

„Upřímný smích má za cíl skrýt pocit sklíčenosti“ Na americkém předměstí se dějí všelijaké věci. Ty nejzajímavější uvnitř domů, v zavřených pokojích, kam nemají přístup zvídaví sousedé a mnohdy ani členové rodiny. Každý skrýváme nějaké tajemství – je stoprocentní upřímnost nejvhodnější cestou, kterak uchovat idylický vztah? Nejspíš ne… Po prvních minutách jsem začal mít obavy, že tvůrci příliš spoléhají na silnou knižní předlohu a film tudíž doplatí na svou literárnost. Využití typicky knižních prvků, z nichž ten nejvýraznější –monolog vypravěče – předžvýkává méně chápavým divákům většinu v díle obsažených myšlenek, ale není na škodu. Vlastně ani nelze hovořit o nějaké podbízivosti, protože konec Malých dětí stejně zanechává většinu nejdůležitějších otázek nezodpovězených. Na přesvědčivosti příběhu tato skutečnost neubírá. Množství fascinujících detailů v pečlivě promyšlené, i když velmi jemné síti vztahů, tužeb a obsesí mi znemožňuje zmiňovat je individuálně, proto bych vyzdvihnul alespoň jeden pomíjivý moment ze závěru filmu. Zaujatý pohled Lucy na svítící pouliční lampu, do níž tvrdohlavě narážejí mouchy ovládané vlastními pudy, s jednoduchostí a věcností takřka geniální shrnuje vše podstatné, co je třeba vědět o životě. Freud by zaplesal radostí. Ač ne zakladatel psychoanalýzy, plesám také. Plesám nad hereckým obsazením, v němž není místa pro slabší článek, plesám nad hudbou Thomase Newmana i kamerou Antonia Calvache a především plesám nad konzistentností a dechberoucí dramatickou výstavbou tohoto dlouhého filmu plného slov. 85% Zajímavé komentáře: kleopatra, Shushika, H34D, castor, Madison, meave, flanker.27, Madison mm13, _Irbe_ (25.09.2008)

Jsem spíš lehce zklamaný. Jména Winslet a Connelly mě spolehlivě nalákaly do kina, ale výraznou roli má ve filmu jen první ze zmíněných hereček. Nekoná se tedy žádný milostný trojúhelník, jak by mohly napovídat některé reklamní slogany, ústřední dějovou linií filmu je skrývaný vztah dvou svým způsobem osamělých lidí, kteří nejsou tak úplně spokojeni ve svých manželstvích, tedy Sarah a Brada. Bradova manželka Kathy (hraná právě Connellyovou) dostává vyloženě minimální prostor. Začátek mě nadchl (stejně jako extradiegetický, "knižní" vypravěč, který se kdovíproč vzápětí vytratil), poté se film začal natahovat, aby nějak nabral přehnaných 130 minut a silný závěr sice mnohé zachránil, ale neobohatil film o nic výjimečného, což je asi největší problém, který s ním osobně mám. Kate mě jako obvykle nezklamala a Jennifer to zas aspoň hromsky slušelo... 60% (24.04.2007)

Nejak nechápem ten obrovský komerčný rozdiel medzi filmami typu Americká krása a Crash na jednej strane a Malými deťmi, poprípade Door in the floor na druhej. Sú si podobné, kritici ich hodnotia rovnako pozitívne, majú všetky veľké herecké hviezdy a dopadne to takto. Z jedného sa stane klasika klasík a tie ostatné môžeme vidieť bez reklamy niekedy o pol druhej v noci na tv raz za dva roky. V prípade tohoto vysoko kvalitného filmu je to škoda. (14.06.2012)

Téměř dokonalé ´vztahové drama´, které stojí především na vynikajícím scenáři, plném svěžích neokoukaných situací a v závěru nečekaně vygradovaném. Postava sexuálního devianta Ronnieho mi zpočátku přišla až příliš násilně vsazena do příběhu, ale nakonec se jeho osud stal nejemocionálnějším prvkem celého vyprávění, s jedním mrazivým momentem v závěru, při kterém by se ve mě krve nedořezal. V téhle souvislosti nemohu než si na adresu oscarových akademiků zaklepat na čelo, že dali před působivým výkonem Jackieho Haleye přednost trapnému Arkinovu dědečkovi v ´Little Miss Sunshine´. To, že v závěru Field v případě obou hlavních postav se nesnažil se o co nejfatálnější vyznění jejich vztahu, kvituji s povděkem. Není pokaždé, pro vyvolání intenzivních emocí, třeba příliš ´tlačit na pilu´. A vůbec poprvé musím vyzdvihnout také geniální trailer, který je díky použití netradiční minimalistické zvukové stopy přijíždějícího vlaku, perfektně sladěné se střihem záběrů, takovým malým uměleckým dílem (a i díky němu jsem ´Little Children´ očekával s netrpělivostí, navzdory skutečnosti, že trailery vždy beru s rezervou). (23.05.2007)

Todd Fielda jsem ještě před týdnem neznal a najednou bych od něj chtěl vidět úplně všechno co natočil, protože to jak civilně dokáže vést herce filmem je pro mě dar od boha. Takže v nejlepším filmu všech dob: by měl mít akci na starosti Cameron, vizuální stránku a kameru Kubrick, dialogy Tarantino, ale práci s postavami bych možná svěřil Toddu Fieldovi. Těším se na Tár. 85% (23.03.2023)