Babo

Asi před měsícem jsem narazil na jihokorejskou filmografii. Byl jsem nadšený. Asie mě uchvátila. Ale zdá se, že jsem se vůčihledně přežral. Ta jedna hvězda není tomuto filmu, je udělená korejské filmografii. Už mě to opravdu nebaví. Návštěva Národního divadla v Praze paní "umělkyní" mě vážně nedojala. Spíše naopak. (26.07.2009)

Příběh o bláznivém úsměvu? Snad, i tak by se to dalo popsat, nádherný příběh plného dávání sebe a věnování se druhým na úkor sebe sama, proč tohle dokážou jen blázni? Protože nemají pud sebezáchovy a spíše nastaví svá záda noži, než ta vaše. Narozdíl od nás "normálních". Jinak Praha na konci určitě zachvěla mým patriotickým srdcem. 80% (12.04.2010)

Někdo si konečně všiml, že ve všech rolích, do kterých obsadili Rty Tae-hyuna, hrál dementa navzdory tomu, co po něm chtěli. A tak mu konečně připravili roli, ve které nemusí hrát, a světe div se! Stal se zázrak, první film, ve kterém mu věřím. Ale to je jen takový výskot bokem, protože celkově mě tenhle film dost pozitivně překvapil. Jak se takovýchhle filmů točí pomálu, tím kvalitněji vypadá, protože obsahuje ten element, který jinde chybí - tu špetku uvěřitelnosti, která mi pomůže prožít s postavami jejich příběh až do konce a zanechá ve mně pocit, že jsem viděl něco víc než běžnou limču s líbáním uprostřed a bukotem nakonec. (19.10.2008)

Krásný film o jednom hlupákovi, který má však větší srdce než by o sobě mohla říct většina ostatních lidí. Láska k rodině, přátelství a sebeobětování... o tom všem film "Pabo" je. A i když je to podívaná smutná, je především plná čistoty a krásy, od které jsem nemohla odtrhnout oči. ~(4,7★)~ (10.12.2009)

Nepamatuju se, že bych viděl nespravedlivější film... Zcela zvolna plynoucí příběh jehož rozuzlení mně vyloženě nasralo... Vynikající výkon hlavního hrdiny a emoce podané opravdově, nikoli však vtíravě či vyděračsky... A jako doprovod krásné piano a na úplný závěr i Praha... Zkurveně smutnej film... (23.02.2012)