Šachta pohřbených ideí

ŠACHTA je v rámci domácí kinematografie let 1918-1928 zcela unikátním filmem. V podstatě amatérský projekt dvou nadšených tvůrců a spolurežisérů Rudolfa Myzeta a Antonína L. Havla narazil v době svého vzniku na silnou nevraživost ze strany soukromého sektoru, který v něm spatřoval zřetelný útok na jejich osobu. Film je koncipován (jak se praví v úvodu) jako "sociální balada o 5 dílech", v nichž je vykreslena bída dělníků a poctivá snaha pokrokového inženýra o upřímnou socializaci dolů. Tématem a svým neotřelým zpracováním film předběhl svou dobu a v podstatě funguje jako citlivá předzvěst blížící se hospodářské krize, v níž vyvrcholily dělnické stávky i nezaměstnanost chudých vrstev. Poměrně průlomová je i technická forma, která se soustřeďuje na netradiční záběry retrospektivního vyprávění jednotlivých aktérů. Atmosféru doplňují Bezručovy verše, které by byly na jiném místě zcela nepoužitelné, zde ovšem získávají charakter prosté výpovědi ostravského trubadúra, dobře znajícího tamní prostředí. ŠACHTA tvoří zcela jednoznačně jedno ze zásadních a průlomových děl nejen pionýrských let naší kinematografie a slouží také jako dokumentární sonda levicového smýšlení části obyvatelstva už v prvních letech nově vzniklého demokratického Československa. (04.09.2009)

Každý začátek je těžký.¬         Snímku se nedá upříti vypracovaný příběh se silným sociálním nábojem, který je určující, takže se toto dílko nebude nikdy zamlouvati či dokonce líbiti tomu druhu lidí, pro něž je boj o sociálně a právně spravedlivou společnost nemravností ano i zločinem proti bohu či stvořenému řádu světa. Při tom ale vlastně není, proč by se takoví měli vzrušovati, neboť zde onen "boj" jde cestou buržoasního práva a vlastně ukazuje cestu, jíž se dal anglický utopický socialista Robert Owen, který ve své továrně zavedl podobný způsob práce a řízení, jako továrník v tomto filmu. Říkám to pouze ve zkratce, neboť tady nemíním a ani nemohu psáti dějiny třídních bojů a jejich filosofických i pragmatických hledisek.¬                 Co bych vytknul jako chybu, je přemíra dlouhých textů vsouvaných na plátno němého filmu jako celé knižní stránky, ba i několik stránek za sebou. Ruší to dějovost, a je to — nefilmové... Také příběh sám je dosti prosťoučce, prvoplánově vykreslen. Celek budí dojem jakéhosi pokusu (ovšem ne tak docela neúspěšného), jímž asi také byl. Sociální eposy, jako Sirénu M. Majerové, má přinésti teprve budoucnost...¬                 Mé bodové hodnocení vyplývá hlavně z výtek zmíněných v předchozím odstavci. V žádném případě nemá co dělat s mými postoji souvisejícími s dějem. Umět si vážiti svého nepřítele, tomu je nejen třeba se pracně učit, o takovém postoji je nejdříve třeba vůbec vědět.¬                 Poznámka: Výborný nestranný komentář napsal uživatel Marthos. (09.04.2016)

Drama horníků na Ostravsku. Už asi i tehdy se vládnoucí třída bála hněvu lidiu a film byl cenzurou zakázán. Naštěstí byl po střihové úpravě zase po čtyřech měsících uveden. Zajímala by mě historie tohoto filmu, který byl pokládán za ztracený,aby se nakonec objevil a my jsme měli možnost ho zkouknout. (07.09.2016)

Některé filmy by něměly být natočeny a pokud natočeny byly, měly by zůstat ztraceny nadobro. Nikdy jsem si nemyslel, že bych mohl něco takového tvrdit. Po zhlédnutí větší části tohoto filmu (film se nezachoval celý) už ale můžu. Odvažuji se dokonce tvrdit, že kdyby tohle byl můj první film (v roce 21), utíkám z kina a v životě by mě tam nikdo neviděl. Tohle není film, to jsou celé odstavce textu rámované několika obrázky, navíc všechno natočené v celcích (vážně, v celém filmu jsem nenarazil na jediný detail nebo aspoň polodetail). Nemluvě o silně levicově angažovaném obsahu, ale přes ten bych se i přenesl, přes co se ale přenést nemůžu je, že mezititulky skutečně zabírají minimálně dvě třetiny filmu, sem tam dokonce musí rolovat, protože jsou tak nechutně dlouhé. Polovina sálu odešla během prvních deseti minut, to už taky o něčem svědčí. (05.11.2008)

Tvůrci měli velké ambice, chtěli vytvořit film se socialistickým obsahem, což ve své době bylo určitě odvážné. Bohužel na to neměli schopnosti, či asi spíše zkušenosti (nebo obojí). Neumějí vyprávět filmovými prostředky, praktický celý děj je odvyprávěn v titulcích, kterých je tu přehnané množství, hrané scény slouží jen jako ilustrace, a to ještě dost chabě zrežírovaná. Film vypadá amatérsky i na svou dobu. Někdy holt snaha ani chvályhodný záměr nestačí. (06.06.2020)