Nevinné beštie

Jednou v noci začnou mladou dvojici, Clementine a Lucase, tyranizovat neznámí útočníci. Hrůznou noc odstartuje krádež jejich auta, a ačkoliv se dvojice obrátí na policii, ta se nijak neobtěžuje zasáhnout a drzost útočníků roste z minuty na minutu. Nejsilnější zbraní filmu je, že divák zpočátku útočníky nevidí, tím jeho představivost pracuje na plné obrátky. Je vidět vlastně jen rozsvícené baterky, mihající se stíny postav a útočníci mezi sebou komunikují jen vydáváním skřeků. To byl od tvůrců moc šikovný tah, stejně tak je důležité zmínit, že film si zakládá na autenticitě a minimum hudby a dialogů mu jen prospělo. I když mezi dvojicí napadených a útočníky téměř nedojde k žádnému fyzickému kontaktu, tak by se napětí a hutná atmosféra bezmoci dala krájet. A až se ukáže, že nemilosrdní útočníci jsou nezletilé děti, tak to celou tu hrůzu jen podtrhne. Film byl natočen podle skutečných událostí. Pokud hledáte nějaký napínavý thriller, tak zkuste tenhle. (25.11.2010)

Co děti, mají si kde hrát...? Slušelo by se říct, že mě po tomhle hororu z kategorie "odnaučím vás chodit v noci na záchod" do Rumunska už nikdy nikdo nedostane, jenže já si bez své party a našich dobrodružství v lesích a horách Karpat už neumím představit léto a to si přece nenechám zkazit něčím, co je nade vší pochybnost jen pomlouvačná urban legend. Navíc mi kolegové z IMDB tvrdí, že se to "based on true event" netýká Rumunska, ale ČR. Tak díky, to mě fakt uklidnilo... (24.10.2008)

Dost zvláštní horor. První půl hodiny, se tam vůbec nic neděje, a pak to začne. Nejdřív přemýšlíte, jestli je to nadpřirozeno, nebo jestli je tam honí lidé. Mladému páru v Rumunsku do domu vniknou vetřelci. Nikdo ale neví proč, nebo o co jim jde. Pak už jsem sledujeme zběsilý útěk v noci lesem do neznáma. Ze začátku je to nuda, ale pak atmosféra zhoustne a je to vážně síla. "Pojď si hrát." (21.02.2024)

Po slibném úvodu, kdy režisér ihned odhaluje svůj záměr proniknout divákovi prostřednictvím mrazivé a plíživé atmosféry až do morku kostí, přichází trochu hlušší část vyplněná vším již stokrát viděným. Takové to bububu, někdo(nebo něco) je před domem, okenice práskají, pojistky vypadnou atd. Po chvíli to ale začně být sakra zajímavé, příběh nabere velké tempo a je jasné, že tady půjde o víc než jen o vychytralé strašidlo. Kamera si očividně libuje ve stísněných a tmavých zákoutích a z každého záběru je cítit pocit toho, že jste někým sledován, že vám možná už stojí za zády a že vám rozhodně bude chtít ublížit. Režisér se tohoto příběhu zhostil opravdu zodpovědně a vytvořil výbornou filmařinu, která vám krásně zabrnká na nervy, a přitom nemusí být ani trochu krvavá nebo nechutná. (18.02.2012)

Vzbuď se! Neslyšel jsi to? Ten zvuk venku…. Samozřejmě: vydat se po tmě sama do lesa je debilita. Přesto podobné schéma stále funguje. KDO JSOU ONI? Těch situací je požehnaně. Mám se bát? Asi jo (vynechte asi). TO BUDE V POŘÁDKU!….( nevím proč, ale nevěřím…). Atmosféra DOBRÁ, samota, noc, ONI. Kolem mne tma….bože nepamatuji se, kdy jsem se takhle bál naposledy. A konec mně opravdu DOSTAL! Přitom taková blbost! K čemu je filmařsky dokonalé The Mist, když mám strach jen občas. Když horor, tak Ils! Za pár kaček (lei) hrůzy fůra. O tom má být přece HOROR! (27.10.2008)