Žízeň

Osobně Parka moc nemusím ... Viděl jsem od něj jen jeden opravdu špičkový film, jinak samé utahané, nudné, rádoby drsné a bizardní filmy, které mi připadaly že ze sebe dělají něco, co nejsou. A naprosto stejné je to u tohoto filmu, který mne naprosto zklamal. Nemusím přímo výrazně ani "upírský subžánr", ale koukám na něj a viděl upírských filmů už docela dost. Tohle je film pro nadšence do upírských témat, ti ať si nějakou tu hvězdičku přičtou. Ale jinak je to utahaná, zdlouhavá nuda, která vede doslova od ničeho nikam ... Skončí úplně debilně. Pár bizardních nápadů by se zde našlo, ale to snad jen pro "neotrlého" diváka ... viděl jsem 100 x větší podivnosti a zvrácenosti, tady skoro nic není, pár snových ujetých částí, ale nic převratného. A brutalita??? Proboha kdo tady píše o brutalitě, tak asi začal sledovat horrory, zejména ty asijské, asi před měsícem??!!!! Vždy "tam nic není"!!! Krev ... ano krve je dost a vynikne na světlém prostředí, ale krev je kultovní fetyš pro upírské filmy a tolik jí zde zase nebylo. Že jí upíři chlemtaj z otevřených ran, budiž ... ale zase, to je v těchto filmech normální. Pár bitek, pár zlomených krků a jedna vykloubená ruka s kostí z lokte ven ... Vtipné vložky mne nerozesmály, spíše se mi zdály trapné a naprosto zbytečné ... A hlavně je to tak zdlouhavé a vlastně o ničem, scénář psalo podle mne tak 5 lidí 5 roků a vznikla z toho tahle spatlanost ... Ne tohle se Korejcům nepovedlo ... a mimochodem upíři nejsou vidět v zrcadle - ale v tomto filmu jsou, hlavně že v tomto filmu dokázali skákat 100m do vzduchu jak v Matrixu ... (asi to byla nějaká ta vtipná vložka, ale spíš udělala z tvůrců naprosté blbce). (13.11.2009)

Ačkoliv je Žízeň upírským filmem, jsou upíři pouhou zástěrkou - fasádou, která ukrývá nečekaně rozmanité interiéry. Svojí příběhovou podstatou odpovídá Žízeň spíše filmům Pošťák zvoní vždycky dvakrát nebo Jaro, léto, podzim, zima... jaro, než třeba takovému Drákulovi. Ač je zde krve vskutku požehnaně (a málokterý nemrtví je tak poutavý, jako ústřední dvojice), primární roli zastává koncept zločinu/hříchu a nezřízené vášně/pudovosti. Tento (narudlý) koktejl, který divákovi Chan-wook Park namíchal v sobě spojuje upířinu, film noir a skoro až duchovní snímek do jednoho fungujícího celku. (Následuje kapka spoilerů). Hlavní postava je katolický kněz, který se snaží o zduchovnění sebe sama – vnímá tělo i smrt jako něco pomíjivého, důležitá je pro něj duše a víra, jako jakýsi nehmatatelný ideál dobra. Po nakažení se upírskou krví se v něm probouzí potlačované touhy a pudy, které ztělesňuje sexuální přitažlivost k manipulativní dívce a zdánlivé oběti domácího násilí. Tato vášeň a nekontrolovatelné choutky probouzí v knězi jeho stínové já, jež vede nakonec ke zlu. Podobně jako například křesťanství, tak i některá východní náboženství berou nezřízené připoutání se k „věcem tohoto světa“ jako jednu z cest k tragédii a bolesti – kněz se přestává řídit svým vyšším „já“, regulacemi společenskými i morálními (v psychoanalytické hantýrce svým superegem) a odevzdává se skrze postavu Tae-ju svým pudům, svému id a přestává se kontrolovat. Zahazuje kněžský hábit a ve své radosti ze znovunabyté živočišnosti se odpoutává od všech dříve uznávaných konvencí. Avšak to, co se zpočátku zdá jako osvobození jej čím dál tím více pohlcuje, přestává být člověkem a stává se zvířetem (přesněji řečeno dravou šelmou). Na začátku komentáře jsem zmiňoval film noir – konvence a postupy v Žízni jsou natolik podobné klasickým noirovkám, že bych se ji nebál do tohoto žánru z fleku zařadit – ostatně je zde výrazné napětí, neustálá tísnivá atmosféra, je zde femme fatale par excelence, je zde zločin a výčitky svědomí, hrdina tápající na pomezí světla a temnoty, etc. Celkově se jedná o výborný mix žánrů, o nichž bych si nikdy nemyslel, že půjdou tak umně skloubit. (23.08.2018)

Som rad, ze zhoda s reziserom pretrvava nadalej... Komplexny multizanrovy pohlad na upircinu, kde sa z jednej nalady prechadza do druhej z lahkostou a razanciou ostreho noza skrz makke maslo. Po stranke stylu brilantne a vypiplane do posledneho detailu, co u Parka uz nejaky ten rok je standardom. UPDATE: Zhliadnuta rozsirena verzia (cca 10min. navyse), ktora prehlbuje hlavne postavu Tae-joo. Celkovo po druhom pozreti este silnejsie ako prvykrat, hlavne vdaka sustredeniu na detaily. (05.07.2009)

Jednotlivé žánrové přístupy (horor, komorní drama, porno, vztahová komedie, Matrixem silně inspirované sci-fi) sjednocuje velmi prostá, velmi silná romantická linie. Závěr v jakémsi metaforickém prostoru, z něhož byly vyklizeny všechny materiální zbytečnosti, je zkrátka nádherný. A díky tomu úplně poslednímu škodolibému detailu přesto ne kýčovitý. Tempo filmu (zvlášť útlum v druhé třetině) mi pro noční promítání nepřišlo nejvhodnější, ale možná jsem k němu napoprvé přistupoval s nesprávným očekáváním. Po další projekci sice nežízním, ale až zaschne ještě čerstvá krev, rád se znovu nasosám. 80% Zajímavé komentáře: Adrian, seeker23, Martyr (06.12.2009)

Proti upírům nic nemam, ale když chtěj ve filmu vystupovat tak ať využívaj svůj potenciál. To úpírský téma v tomhle filmu je úplně zbytečný a bezdůvodný. Celejch osmdesát minut jsem čuměl na nicneříkající slátaninu bez děje. Teprve potom se začalo téma využívat. A to už bylo řekl bych moc pozdě na to, abych přehodnotil situaci. A navíc mi přišlo k smíchu několik věcí např. katolický kněz si nechá píchnout virus, kterej z něho udělá upíra a poté se, coby onen kněz, vydá do temných ulic jako upír (příde mi to prostě hrozně bizarní). Už dlouhou dobu jsem se u filmu nenudil tak jako v tomhle případě. Všechno je to doprovázený hroznou a absolutně nehodící se hudbou a rádoby úžasnou kamerou. Film postrádá dokonce i atmosféru a napětí. Za poslední měsíc jsem viděl asi čtyři filmy asijskýho původu a všechno bylo výborný, ale tady jsem šlápnul fakt hodně mimo. (19.11.2009)