Obsahy(1)
On je pouliční muzikant a občas si přivydělává v dílně svého otce. Jeho snem je živit se hudbou, ale to se mu vůbec nedaří. Ona je talentovaná pianistka z Čech, která odešla do Irska kvůli obživě a prodává na ulici růže. Když se ti dva náhodou potkají, zjistí, že jejich společná hudba má neobyčejnou sílu a podaří se jim získat nejen peníze na pronájem studia, kde natočí společnou desku, ale také přízeň a obdiv všech, kteří se na jejím vzniku podílejí. Oba si ale velmi záhy uvědomí, že takového člověka, jakým je ten druhý, se jim podaří v životě potkat jen jednou. Jeho nově nabytá svoboda a její minulé závazky tak oba postaví před rozhodnutí, co jsou pro sebe schopní obětovat a jestli vůbec mají možnost zůstat spolu. (Bontonfilm)
(viac)Videá (1)
Recenzie (834)
Do chvíle než Glen Hansard s psíma očima skuhrá o sex s Markétou Irglovou jsem měl snahu ten film brát vážně. Od toho okamžiku je jeho pohled na svět, jeho pohled na vztah, na seznámení, na hudbu apod. něčím pro mě neznámým a příliš vzdáleným. Markéta Irglová je Češka a to je vysloveně její jediná přednost, protože hereckým projevem ani zpěvem mě nedokázala okouzlit natož zaujmout. Glen Hansard je od prvního okamžiku stupidní postavou se stále stejným pohledem. Romance o nich mi nepřijde romancí, nepřijde mi ničím emočně plným, zajímavé nebo překypujícím. Přijde mi to jako chladné setkání dvou lidí, kteří si myslí, že mohou mít jeden druhého a ignorují vše ostatní a v okamžiku, kdy si to uvědomí se jeden druhého vzdají. Asi jsem příliš chladný proti nezávislé tvorbě, která je z filmu tak patrná, ale co mě má okouzlit, když herci jsou toporní, příběh je kýč a hudba, až na pár výjimek, mi přijde jako anglický, český popř irský folklor, který mě nebere? Hodně lidem se to bude líbit, proboha proč by také ne, je tam Češka, mluví se tam česky(což je super :)), je to romantické a jsou tam písničky. Jo a abych nezapomněl ještě to dostala Oscara za Falling slowly. To může stačit někomu, ale ne mě. ()
Nevím koho byly práva na film, ale ten se teď teší jak malé díte... Jedná se vlastne o jedném z nejúspěšnejších snímků v historii kinematografie v poměru rozpočet/výdělek. Další takový případ byl vlastne Saw... rozdíl spočíva vtom, že Once je nekomerční záležitost... Možná až příliž na můj vkus... Tempo a šmrnc místama kolébalo, no svou jednoduchostí a úprimností si mě však mladučký muzikanti nakonec získali. Ps: Promně nejlepší z celého filmu byl začátek. ()
S Once mám vyrovnanou bilanci - nic jsem od tohohle filmového kousku nečekal a nic jsem od něj taky nedostal. Snad mě jen překvapilo, i když jsem v zásadě něco takového předpokládal, jak moc je ten film ve srovnání s nadšenými komentáři banální, malý a amatérský. Spokojenost s Once z převážné (drtivé?) míry souvisí se schopností ocenit a přijmout hudební složku filmu, na které je film založený. Scénář je minimalistický, dialogy triviální, herecké výkony v mnoha případech, jak to slušně nazvat, prkenné. Nejde o to, že film využívá neherců, jde o to, že tito neherci nemají ani minimální předpoklady k herecké práci - a platí to mimo jiné i pro Irglovou v hlavní roli. Shodou okolností jsem těsně před Once viděl Zloděje kol, kde se v převážné většině rolí objevovali neherci včetně představitele hlavní postavy, ale rozdíl v kvalitě byl propastný. Hudba ve filmu mě míjí velkým obloukem, a tak zůstala jen ta filmová stránka, která je pro mě obtížně stravitelná. Milostná story je obehraná, jednoduchá a i v té jednoduchosti si zahrává s kýčem. Jako je možné založit pověst filmu na skvělé výpravě a špičkových tricích, je možné jej založit i na nezávislosti, všednosti a "čistotě". Once je snímek, kde je v zásadě možné použít jakékoliv hodnocení podle přístupu k použité hudbě a tématu. Mých 25 % celkového dojmu je pochopitelně jedním z extrémů a protipólem k nadšeným nekritickým komentářům a pětihvězdičkovým nadílkám. Objektivní pravda bývá někde mezi, nemůžu se nicméně zbavit dojmu, že Once je výrazně nadhodnoceným kouskem. ()
Tak tohle je překvapení po všech stránkách. Od děje, přes kameru, češtinu ve filmu až po Oscara! No každopádně Oscara si to zasloužilo, (píseň Falling Slowly je opravdu výjimečná). Ale plné hodnocení nemůžu dát. I když to nemělo vyšší ambice, než jak to bylo natočeno, (rozuměj: nezávislý film), mohlo být dost věcí jinak. Alespoň ten závěr překvapil. Ale zase jsou tu i nesporné klady: Markéta Irglová je takové "třeštidlo", potěšila mne již zmiňovaná čeština, která tu zazní, ale největší klad je, že jsem čekal "slaďák až na půdu" a ne! Opravdu tohle není ten typ filmu. Tenhle má myšlenku. ()
Příjemný malý film, kolem něhož se utvořila velká bublina, jež nutí hledat mouchy tam, kde nejsou. // Příběh dvou osamocených bytostí, které mají společnou vášeň - hudbu. Oba jsou zlomeni z minulých vztahů a přesto mezi nimi vznikne něco krásného... krásného a nenaplněného. // Za několik dní se Johnu Carneyumu podařilo vytvořit emotivní a důvěryhodný příběh. Jak se říká, za málo peněz hodně muziky. Tady to platí dvojnásob. Alespoň jednou. ()
Galéria (25)
Zaujímavosti (35)
- Film se samými neherci, s hodně písničkami a jednoduchým příběhem neměl překvapivě vůbec žádný problém najít produkční společnost. Samson Films se projektu hned ujali. (DaViD´82)
- John Carney byl předtím členem skupiny The Frames, kterou vedl Glen Hansard. (formelin)
- Markéta Irglová nikdy nepřemýšlela o tom, že by se stala herečkou a Once je první film, ve kterém hrála. Glenova nabídka byla podle jejích slov tak lákavá, že se nedala odmítnout. (Xeelee)
Reklama