Paprika

Atmosféricky velmi zdařilé dílo, kterému se velmi obratně daří propojit realitu se snovým světem. Nicméně Cucui to ve své předloze zvládnul ještě zručněji. Satoši Kon se rozhodl nekopírovat knihu a příběh vypráví po svém a značně do něj zasahuje. Cucui na to šel pomaleji. Seznamoval čtenáře s postavami, pozvolna odhaluje jejich vnitřní pohnutky a vysvětluje chod svého fikčního světa. Postupně budoval prostředí, kde se realita a sny měnily v jeden čím dál méně přehledný celek, ve kterém se odrážely nejstinnější stránky všech propojených postav. Tím nejenže postupně dávkoval napětí, ale zároveň neustále udržoval čtenáře v obraze. Až tedy do závěrečné části, která se stala překombinovanou fantasmagorií, která nejenže už ztrácela na přehlednosti, ale též na zajímavosti. Kon hned na začátku diváka přivede právě do oné změti, kde se prolíná realita s fikcí a až poté postupně seznamuje se vším ostatním. Vzhledem k úchvatné úvodní scéně to zpočátku až tak moc nevadí. Audiovizuální stránka je natolik atraktivní, že mlsné diváky doslova zasytí. Konova imaginace však postupem času přestane být hlavním tahounem a těžká orientace ve snímku spolu s faktem, že úvod se zdá být i vrcholem filmu zapříčiní pomalé uvadání nadšení. Celkové atmosféře příliš nenapomáhají ani postavy, které jsou zde - nejspíš v tradici anime tvorby - až příliš karikaturické. (07.01.2014)

Další krásná ukázka toho, že Japonci prostě umí natočit vážný a zajímavý film, který má myšlenkový přesah, a to všechno s tím, že se jedná o snímek animovaný. Nikdo jiný to nedokáže tak dobře jako oni, jako kdyby ve světě stále panovalo přesvědčení, že animace je hlavně pro děti. Japonci tu vlajku nesou statečně a pevně a naštěstí se k nim přidávají další. (07.07.2015)

Tak z toho, co jsem viděl od Satoši Kona, je Paprika zaručeně nejslabší. Nemá zas tak působivou atmosféru a celkově až tolik neosloví, ale i tak má zajímavé téma prolínání snů, zajímavé postavy, úžasnou hudbu a celkově ani moc nenudí. Hlavně je tady skvěle vidět, proč Satoši Kon točí anime - protože kdyby točil hrané filmy, asi by neměl dostatečný rozpočet na to, aby si s tím vyhrál tak, jako může právě v anime. Ale tohle samé dokazuje i v Perfect Blue a Herečce tisíciletí, což jsou filmy, které ve mě zanechaly dost emocí. Paprika se mi sice líbila, příběhem i zpracováním, ale zas toho tolik ve mě nezanechala. 4* (25.02.2020)

Satoši Kon vytvořil animačně, obsahově a dramaturgicky do nejmenšího detailu propracovaný stroj, který ční vysoko nad ostatními celovečerními anime, nejen ze stejného roku. Jeho sofistikovaně povrchní thriller, který zaplaví a na hodinu a půl plně zaměstná mysl i zrak, v mnoha ohledech představuje i vrchol Konovy tvorby. Jeho předchozí díla nachází dílčí ozvěny v mnoha dějových i stylových motivech Papriky a není nemístné ji proto označit za vyústění jeho dosavadní tvůrčí dráhy. Můžeme pouze litovat, že zůstane jeho posledním dokončeným dílem. ___ Více v recenzi na Rejže.cz. (24.02.2013)

Snová atmosféra je zachycena (ne)uvěřitelně přesně. Ona vůbec atmosféra je to nejlepší co vám toto dílo může nabídnout, jelikož vše ostatní je vlastně docela standardní. Zamrzí že si Paprika takřka veškerý potenciál vystřílí hned v úvodní fenomenální scéně a pak již nic moc dalšího nepředvede. Když se vezme v potaz kolik toho šlo z tématu vytěžit, tak je výsledek poněkud nedotažený. Ovšem i tak to stačí na nevšední a zajímavý zážitek. Přitom by stačilo si odpustit onoho klišovitého "ultra-zlouna", ještě trochu více pustit fantazii ze řetězu a pak... Pak mohl být výsledek o třídu lepší; zvlášť s ohledem na předlohu, se kterou to nemá i přes stejnou dějovou kostru mnoho společného. Což je škoda především z důvodu, že ta výše uvedenými neduhy netrpí. Ovšem pravda, že zase nemá až tak dobře zachycenu onu tolik specifickou syreálnost snění. (13.10.2007)