Reklama

Reklama

Paprika

  • Japonsko Paprika (viac)
Trailer 2

Obsahy(1)

Vstupte do říše fantazie a představ, kde se realita a sny střetávají kaleidoskopickém světě čiré obrazové dokonalosti. Magický příběh se soustřeďuje na převratný přístroj, který vědcům umožňuje vstupovat do lidských snů. Když je přístroj ukraden, neohrožený detektiv a skvělá terapeutka spojují své síly, aby věc získali zpět – dřív než padne do rukou “snových teroristů.” Poutavý animovaný thriller natočil uznávaný režisér Satoshi Kon. (Bontonfilm)

(viac)

Videá (2)

Trailer 2

Recenzie (232)

yenn 

všetky recenzie používateľa

Paprika má v podstatě docela ohraný příběh - je vynalezen přístroj, který by mohl představovat revoluci ve vědeckém poznání, jenže je následně ukraden člověkem, který s ním nemá příliš mírumilovné plány. To vše už zde bylo mnohokráte, přičemž ani totožnost pachatele a jeho motivace nejsou příliš překvapivé, ovšem u Papriky se uplatňují dvě skutečnosti, které ji společně činí výjimečnou. Jednak onen přístroj slouží ke vstupování do cizích snů a ani nemusíte hrát Psychonauts, abyste si dokázali představit, jaký potenciál mají sny, ty leckdy bizarní pokrouceniny skutečnosti, ve správných rukou. A jednak na režisérskou stoličku usedl Satoši Kon, jenž v Perfect Blue a Sennen džojú ukázal, že je mistrem prolínání (ne)realit a (ne)realit a jeho ruce by pro práci se sny měly být více než pravé. Paprikou to dokázal. Vizuálně je naprosto úchvatná a nejde jen o technickou stránku a styl (který se mi velice zamlouvá), ale především o fantastické výjevy, jež zobrazuje - bizarní průvod, skoky do obrazu, scéna, kdy Paprika vyletí v podobě víly ze systému tunelů a uvidí... etc., etc. Nádhera! „Sliby“ z traileru byly do mrtě splněny. Totéž platí i o hudbě, která je dosti netradiční, což oceňuji, a především opravdu dobrá. Po druhém zhlédnutí považuji Papriku (aneb Cestu do fantazie Satošiho Kona) za jeden z nejlepších filmů vůbec. Sugoi! 10/10 ()

DaViD´82 

všetky recenzie používateľa

Snová atmosféra je zachycena (ne)uvěřitelně přesně. Ona vůbec atmosféra je to nejlepší co vám toto dílo může nabídnout, jelikož vše ostatní je vlastně docela standardní. Zamrzí že si Paprika takřka veškerý potenciál vystřílí hned v úvodní fenomenální scéně a pak již nic moc dalšího nepředvede. Když se vezme v potaz kolik toho šlo z tématu vytěžit, tak je výsledek poněkud nedotažený. Ovšem i tak to stačí na nevšední a zajímavý zážitek. Přitom by stačilo si odpustit onoho klišovitého "ultra-zlouna", ještě trochu více pustit fantazii ze řetězu a pak... Pak mohl být výsledek o třídu lepší; zvlášť s ohledem na předlohu, se kterou to nemá i přes stejnou dějovou kostru mnoho společného. Což je škoda především z důvodu, že ta výše uvedenými neduhy netrpí. Ovšem pravda, že zase nemá až tak dobře zachycenu onu tolik specifickou syreálnost snění. ()

Reklama

dezorz 

všetky recenzie používateľa

V mnohom odchod od povodnej tvorby, v mnohom rozvijanie hlavneho motivu celej Satoshi Konovej tvorby. Tentoraz uz nejde o na anime nepatricny zaner, sci fi s fantastickymi prvkami je anime vlastne, na rozdiel od psychothrilleru v Perfect Blue, dokumentu v Millennium Actress ci dickinsonovskeho romanu v Tokyo Godfathers. Napriek tomu ide o vrchol tvorby. Miesanie reality a fantazie bolo vo filmoch Sathosi Kona vzdy dolezite, ale skor plnilo funkciu metafory, pomocky, barlicky, zaujimaveho obzvlastnenia. Lenze prave neurcitost reality a fantazie, tej fantazie, ktorej prave animovany svet najviac sluzi, je to, co tohto tvorcu zaujima a tak v Paprike si Dickovesko budhistickej snovej neurcitosti uzil plnymi duskami. A tak Satoshi Kon natocil najlepsie dielo kariery. Zostal verny komiksovej gycovistosti anime zanru, zaroven vsak kazdym zaberom prekracuje hranice zanru anime. Na rozdiel od Myazakiho pomijajuceho sa fantarizovania v smutku, na rozdiel od experimentov Studia 4C, na rozdiel od anime velikanstva Katsusira Otoma, Satoshi Kon vyuzil vsetko co anime ponuka a predsa natocil viac. ()

sniper18 

všetky recenzie používateľa

Je to veľmi dobrý animovaný psychologicky ladený kriminálny sci-fi film. Má výborný príbeh o skupine vedcov, ktorá vyrobila unikátne zariadenie umožňujúce vstupovať do ľudských snov, pričom vedkyňa má aj svoju snovú verziu, Papriku, ktorá sa v snoch dokáže skvelo orientovať, no keď sa zariadenie dostane do nesprávnych rúk, môže to spôsobiť katastrofu a tak ho musia aj s pomocou detektíva nájsť skôr, než bude neskoro. So spracovaním som nadmieru spokojný, ale stále sa z toho dalo získať aj o trochu viac. Úvod pôsobí perfektne, podobne aj skvelé úvodné titulky navnadia k nezabudnuteľnému zážitku, čo sa ale podarí len z časti. Celkovo tu nemám s ničím veľký problém, skôr je tu viacero menších slabín, ktoré by sa dali vylepšiť. Hlavne v strednej časti prevláda kriminálny žáner až príliš moc, chcelo by to väčšie zapojenie aj tých ostatných, podobne sa tu nájde aj pár nie až tak vhodných prvkov, bez ktorých by som sa kľudne obišiel, ale celkovo rozhodne prevláda výrazná spokojnosť. Dej je skvelo prepracovaný, takže je potrebné dávať pozor, aby sa v tom divák nestratil, ale nemyslím, že by to bolo zase až tak zložité, nájde sa tu plno zaujímavých scén, ale najviac chválim hlavne to množstvo vynikajúcich a skvelo podaných nápadov, vnuknutie myšlienky, spájanie snov, prelínanie snov s realitou a podobne, je tu toho plno. Veľkým plusom sú aj všetky tie fantasy, prípadne psychologicky ladené scény, zaujímavý cirkusový sprievod, hľadanie vraha za dverami, celé finále, je tu toho dosť. Bavili ma aj jednotlivé postavy, vedkyňa, detektív, samozrejme Paprika, len ten tučný vedec mi tu vôbec nesedel, pripadá mi rušivý. Réžia a technická stránka sú perfektné, Satoshi Kon tu svoj štýl dotiahol prakticky až k dokonalosti po všetkých stránkach, páči sa mi aj ten nesmierne hravý a nápaditý vizuál, som veľmi spokojný. A k tomu ešte tá skvelá hudba. Tých pár menších nedostatkov tomu ubralo plné hodnotenie, ale aj tak je pre mňa Paprika kultový film plný originálnych nápadov a navyše som si po ňom prestal vážiť Nolana, pretože vidím, že aj ten jeho údajne originálny film len všetky hlavné nápady prevzal z tohto filmu. 80% ()

HAL 

všetky recenzie používateľa

Realita je mrtvá, ať žijí sny... někteří z nás to ví už dávno, ty ostatní o tom přesvědčí Paprika, když je unese na vlnách podvědomí do psychedelie ve které všechno je možné a "skutečnost" je jen velmi abstraktní slovo které nemá žádnou váhu. Důležité je jen jak vnímáme okolní svět a jak si vnitřně přetváříme ve své hlavě, nikoli to jaký "skutečně" je. _V Paprice není ani tak důležitá základní dějová kostra která je vlastně velice jednoduchá, i když složitě podaná, ale spíše to co se děje nad rámec příběhu... a co se děje v hlavě diváka při jejím sledování. Podobně jako Ghost in the Shell to myšlenkově není film pro všechny, i když každý se dokáže bavit extatickou visuální podobou film a fantasmagorickými výjevy prolínajících se snů, ale všichni kteří se rádi nechávájí unášet svou myslí na místa daleko za hranicemi běžného světa v ní mohou zahlédnout kousek onoho svatého grálu mezi filmy který hledají. _Definitivně součást mé "anime top 5" 10/10 ()

Galéria (29)

Zaujímavosti (9)

  • První verze scénáře se režisérovi zdála složitá, a tak storyboard začal kreslit nanovo – a bez ohledu na předlohu. Vytvořit dílo o 1046 kresbách mu potom zabralo rok a půl. (Siriuss)
  • Ve 32. minutě je v kanceláři mozaika s motivem Sfingy s Oidipusem. (Petsuchos)
  • Pokoj v 55. minutě obsahuje tato světová díla, zleva: 1. „Oedipus and the Sphinx“ (1880). Ilustrace ze „Stories from the Greek Tragedies“ od the Rev. Alfreda J. Churche, M.A. (Seeley, Jackson, & Halliday, London, 1880). Původně od antického umělce, (Getty Images). 2. „Oedipus and the Sphinx“ (circa 1806–1808) autora Françoise Xaviera Pascala Fabreho (1766–1837).
    3. „Oedipus and the Sphinx“ (1864) autora Gustave Moreaua (1826–1898), (The Metropolitan Museum of Art) – ten nad krbem. 4. „Oedipus and the Sphinx“ (1864) autora Jean Auguste Dominique Ingrese (1780–1867), (Walters Art Museum). 5. „Oedipus Explaining the Enigma of the Sphinx,“ (1808, přepracováno ca. 1827) autora Jean Auguste Dominique Ingrese (1780–1867), (Musée du Louvre, Paris). 6. „Oedipus the Wayfarer“ (c. 1888) autora Gustave Moreaua (1826–1898). (Petsuchos)

Reklama

Reklama