Billy Elliot

Natolik opravdový film, že se úplně klidně srovnám s tím, že jde po standardní linii všech sportovních filmů. Billy pochází z hornického městečka, v němž je všechno černobílé. Bělma horníků v umouněných tvářích jakoby se přenesla na vše okolo, šedivé městečko černá pod tíhou pouličních střetů stávkujících s policií. A v této situaci v sobě Billy objevuje vztah k tanci. Mezi muži, kteří se snaží dnes a denně si dokazovat svoji chlapáckost, se pokouší prosadit v holčičím prostředí. Je moc dobře, že tohle téma neuchopil Hollywood. Vy\tvořil by z něj nekoukatelnou limonádu, která by se snažila prvoplánově vymačkat z diváků co nejvíce emocí. Takto vznikl citlivý příběh, kterému se bez potíží daří diváka dojmout. (28.08.2011)

Scénáristickými postupy jednoduchá povídka z maloměsta o talentovaném klučinovi, který si svůj sen chce splnit za každou cenu a aby se to podařilo, bude muset podstupovat nejen útrapy kvůli rodinnému zázemí a značně cholerickému otci, ale ani socio-politická situace v Británii 80. let tomu nepřidá, což mimochodem celkem dobře kontrastuje s jemným a zároveň tvrdou dřinou obestřeným baletem. Zdejší rozjímání tak trochu nechápu, protože objevení něčeho nového se určitě nekoná, ale poctivá britská komorní záležitost s pozitivní náladou, to ano. (03.09.2017)

FIlm, který toho v sobě má opravdu hodně - přesvědčivou sociální sondu, přesvědčivé osobní i rodinné drama, a überpřesvědčivé bojovné hledání si své vlastní cesty a životního štěstí, ať už je to cokoliv. Gary Lewis mě totálně dostal, a o Jamie Bellovi se toho už napsalo tolik, že by bylo zbytečné to rozšiřovat. Nemůžu ale nevzpomenout, jak se mi zatajil dech při scéně s roztrženým polštářem a bouřením nečekaně něžných hormonů. Daldry je zkrátka schopný režisér (Předčítač u mě dojel na scénář;)), a jeho vyprávění o hledání světla, prodchnuté nábožnou úctou k tanci, hudbě a kultuře vůbec - jen si vzpomeňte na otcovo ohromení velikostí a nádherou Londýna; takhle nějak si představuju úžas barokního nevolníka v kostele - proniká divákovi do duše. Navíc k tomu režisér chytře přidává správně svébytné postavičky jako jsou babička i samotná paní Wilkinsonová a vplétá do své hry odlehčení v podobě humoru, ale také hudby. Kruh se uzavírá, a není to kruh ledajaký, ale vysoustružený s devadesáti procenty dokonalosti. (01.07.2011)

Malé městečko, které Elliotovy nikdy neopustili. Otec se starším synem, kteří má potíže s prací a stávkují. Babička, která občas neví o co jde. Nejmladší syn, který miluje hudbu. (A ta stojí fakt za to) Nějákej ten homosexuál se tamm mihne. :o) A učitelka, která se snaží pomáhat. Příběh, který není tak smutný, ale spíše dojemný. A city to ve vás totálně vzburcuje. Film zobrazující otce, který chce aby syn byl po něm. Ale syn ve svém nitru nechce a bojí se ho, přesto se snaží bojovat. A jak to dopadne.... To záleží jen a jen na vás, zda se kouknete a necháte se unášet jak hudbou tak i filmem. (02.03.2004)

Stokrát omletý príbeh o odopieraní spoločenských konvencií? Chlapec tancujúci balet? Može toto niečím zaujať? Samozrejme, treba byť výborný režisér, mať v zálohe niekolko geniálne premyslených scén a dodať postavám uveritelnosť a psychologickú hlbku. Potom veríme postavám predom určený vývoj a prežívame ho naplno s nimi. Prostredie si lepšie Daldry ani vybrať nemohol, všetko tu posobí ešte emocionálnejšie. Najlepšie je podla mňa zahraná postava Billyho otca. (25.09.2007)